35 let Pokoncilní knihovny

Výstava s názvem 'Pokoncilní knihovna: 1968-2003', věnovaná 35. výročí založení pražské Pokoncilní knihovny, bude probíhat ve dnech 4.-28.3. v Centrální katolické knihovně v Praze 6 - Dejvicích (Thákurova 3).

Praha: Brzy po návratu ze zasedání 2. vatikánského koncilu (1962-65) se rozhodl tehdejší administrátor pražské arcidiecéze biskup František Tomášek založit pokoncilní knihovnu. I když katolická iniciativa 'Dílo koncilové obnovy' bylo smeteno normalizací, prosadil ho přesto svým způsobem právě v této knihovně.
Stohy korespondence a doporučených dopisů ze 70. let 20. století prokazují fakt, že do komunistického Československa proudily obrovské balíky teologické i exilové literatury. V Arcibiskupském paláci byly dále distribuovány a nabízeny především duchovním různých denominací k dalšímu rozdávání mezi prověřené farníky a přátele.

První knihovník, P. František Verner OCr., měl dokonce možnost si u vybraných nakladatelů objednávat knihy. Dodnes nedoceněné dílo vzniklo tak říkajíc 'na zelené louce'. Žilo pouze z darů a podpory zahraničí, pracovali zde výhradně dobrovolníci. Za hranicemi byla vytvořena rozsáhlá evropská síť dárců z řad korporací i jednotlivých nadšenců. Většina jich zůstala utajena a nikdy neviděla výsledek svého snažení, přesto řada z nich zůstala myšlence knihovny věrná dodnes. Dvě hlavní epicentra způsobila následné exploze obrovských knižních darů: Ackermann-Gemeinde a Kirche in Not. Hnacími motory byli především: Franz Olbert a exulanti P. Paulus Sladek, P. Ladislav Dittrich a další.

S nesporným organizačním a knihovnickým talentem rozvinul bohatou a v komunistických podmínkách nevídanou knihovnickou činnost P. Verner. Kromě jeho zásluh o knihovnu jako takovou, záchranu mnoha vzácných exemplářů a práci na překladech, je třeba připomenout gigantické dílo, 'Bibliografii české katolické literatury 20. století', na níž pracoval přes 20 let. Ostatně jako jediný český knihovník získal v roce 2000 papežské vyznamenání jako nositel čestného kříže Pro Ecclesia et Pontifice, právě za zásluhy o knihovnictví.
Zásadní byl však fakt, že celou knihovnu, její činnost a rozvoj zaštítil osobně administrátor a pozdější arcibiskup kardinál František Tomášek, který osobně podepisoval dopisy do zahraničí s žádostmi o knihy a příspěvky pro knihovnu.

P. Vernera vystřídal P. Máša a poté P. Hřebík. S nástupem pražského arcibiskupa kardinála Miloslava Vlka přešla knihovna do správy České křesťanské akademie, která zajistila její rozvoj a přeměnu v odbornou, moderní a veřejnosti otevřenou knihovnu. Od roku 1996 měla knihovna také poprvé svůj vlastní rozpočet a placené zaměstnance. Předchozích 30 let v ní pracovali pouze dobrovolníci.
V současnosti knihovna vlastní kolem 90 tisíc dokumentů, je plně automatizovaná a zajišťuje přístup k internetu. Navštěvují ji přes dva tisíce čtenářů a jejich počet stále roste.

Kontakt: Eva Novotná, autorka výstavy; tel: 220 181 514; e-mail: novotna@ckk.cz.