Tříkrálový průvod v Praze

03. 01. 2006 Rubrika: Domácí
Již tradiční průvod "Tří králů" vychází ve čtvrtek 5.1.2006 v 15.30 hodin z Arcibiskupského paláce na Hradčanském náměstí.

Praha: "Tři králové" se ve společnosti pážat, Hradní stráže České republiky a za doprovodu dobových hudebních nástrojů vydají ve čtvrtek 5.1.2006 v 15.30 hodin z Arcibiskupského paláce přes Hradčanské náměstí Loretánskou ulicí, kde se podle biblického vyprávění setkají s králem Herodem. Dále bude průvod směřovat k živému betlému ve spodní části Loretánského náměstí.
Každý účastník může přinést k betlému svůj dar pro děti z Oddělení dětské psychiatrie Fakultní nemocnice Motol. "Tři králové" je pak 6.1.2006 v 10.00 hodin předají dětem v nemocnici.

Tři králové se nazývají mudrci z Východu a připomínáme si je 6.1. Liturgické knihy označují již od 4. století tento den jako svátek Zjevení Páně a patří k největším v církevním roce. Jeho spojení se "Třemi králi" je pozdějšího původu a je svou podstatou lidové.

V evangeliu sv. Matouše stojí: "Když se narodil Ježíš v judském Betlémě za dnů krále Heroda, hle, mudrci (mágové) od východu se objevili v Jeruzalémě... Vešli do domu; padli na zem, klaněli se mu a obětovali přinesené dary - zlato, kadidlo a myrhu."

Nikde se v Písmu neuvádí počet mudrců, natož jejich jména. Ve výkladu starokřesťanského prostředí kolísal jejich počet od dvou až po dvanáct. Teprve později se ustálil na třech, počtu odvozeném pravděpodobně ze tří darů. K záměně mudrců za krále došlo ve středověku.

První autor, který uváděl jejich jména, byl kancléř pařížské Sorbonny Petr Comestor ve 12. století. Jména Kašpar, Melichar a Baltazar jsou známa ze zkratky C+M+B, psané spolu s datem svěcenou křídou na dveře. Podle některých badatelů však může být její původní význam jiný, zřejmě šlo o požehnání "Christus mansionem benedicat" - "Kristus ať požehná příbytek".

Obchůzka duchovního, doprovázeného ministranty, často i kostelníkem, učitelem a žáky, měla nejméně od Třicetileté války stejnou podobu. S modlitbou a zpěvem se dům vykuřoval kadidlem a vykropoval svěcenou vodou, na dveře či rám nad nimi se psala písmena K(C)+M+B a datum. Později se v některých vsích ujal této povinnosti kantor, který za ni dostával výslužku.

Divadelní hry o narození Krista a příchodu Tří králů hráli v barokní době žáci jezuitských kolejí. Některé verše převzali malí koledníci, kteří obcházeli domy a recitovali různá přání. Masky "Tří králů" byly jednoduché - papírová koruna, vousy z koudele nebo vaty, místo vzácného roucha dlouhá bílá košile přepásaná provazem, červeným šátkem nebo stuhou. A pochopitelně začerněné tváře třetího krále.

Na neděli po 6.1., kdy se slaví slavnost Zjevení Páně (lidově Tří králů), připadá svátek Křtu Páně, kterým končí vánoční doba v rámci církevního roku. Poté následuje první část liturgického mezidobí.