V katedrále sv. Víta budou uvedeni noví kanovníci

Během nešpor v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha budou 5. února 2012 v 17.00 hodin uvedeni noví kanovníci Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze. Jsou jimi probošt Kolegiátní kapituly sv. Kosmy a Damiána a týnský farář P. Vladimír Kelnar a sekretář pražského arcibiskupa P. Tomáš Roule.

Praha: Jak stojí ve jmenovacích dekretech, pražského arcibiskupa Dominik Duku OP vedla ke jmenování dvou nových kanovníků „péče o staroslavnou Metropolitní kapitulu“. Pražský arcibiskup má za to, že „zkušenosti a znalosti“ obou nových členů kapituly „budou velkým přínosem pro činnost této nejstarší instituce působící v arcidiecézi pražské“. Proto je s účinností od 15. ledna 2012 oba ustanovil a jmenoval sídelními kanovníky.

Probošt Kolegiátní kapituly sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi a současně týnský farář a diecézní konzervátor P. Vladimír Kelnar se narodil 2. srpna 1961 v Olomouci. Kněžské svěcení přijal 27. června 1987. V devadesátých letech byl administrátorem v několika pražských farnostech. Současně vyučoval na Rakouském gymnáziu v Praze a pracoval jako odborný dokumentátor sakrálních památek v Národním památkovém ústavu. Od roku 1996 je diecézním konzervátorem Arcidiecéze pražské. V roce 2003 se stal farářem Římskokatolické farnosti u kostela Matky Boží před Týnem Praha-Staré Město a rovněž vikářem I. pražského vikariátu. V roce 2005 byl jmenován proboštem Kolegiátní kapituly sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi.

Novým sídelním kanovníkem metropolitní kapituly se stává také osobní sekretář arcibiskupa pražského P. Tomáš Roule. Ten se narodil 16. února 1975 v Příbrami. Od července 2001 do června 2002 vykonával jáhenskou ve Staré Boleslavi. Kněžské svěcení přijal 22. června 2002. Od roku 2002 do roku 2004 byl farním vikářem v Roudnici nad Labem. V roce 2004 se stal osobním sekretářem pražského arcibiskupa, jímž byl tehdy kardinál Miloslav Vlk. V této funkci pokračuje i ve službách arcibiskupa Dominika Duky OP.

Počátky svatovítské kapituly lze spatřovat v kolegiu kněží při kostele svatého Víta na Pražském hradě, jimž byla svěřena příprava zřízení samostatné diecéze. Když se v roce 973 stala Praha biskupským sídlem, stalo se i kolegium svatovítských kněží katedrální kapitulou. Zakládací listina se nezachovala. Už od konce 10. století se však v historických dokumentech objevují jména kanovníků pražského kostela (např. děkan Kosmas). Až do založení pražské Karlovy univerzity spravovala svatovítská kapitula katedrální školu. Vyučujícím náležel titul „mistr“ a byli mezi nimi vynikající učenci evropského věhlasu.

V roce 1344 byla pražská diecéze povýšena na arcidiecézi a svatovítská kapitula se stala kapitulou metropolitní. Svatovítská kapitula zůstala ve spojení s Apoštolským stolcem a spravovala arcidiecézi prostřednictvím volených administrátorů i během dlouhého uprázdnění pražského arcibiskupského stolce v letech 1421 – 1561. Činnost Metropolitní kapituly formulují dnes stanovy z roku 1992. Podle nich se tato nejstarší instituce na území České republiky vrací ke svým původním činnostem, a to především k péči o Svatovítskou katedrálu a ke svému kulturně vzdělávacímu poslání.