Novým blahoslaveným je rodák z Frýdlantu nad Ostravicí

Mezi zástupy blahoslavených se zařadí 4.11. rodák z Frýdlantu nad Ostravicí otec Metoděj Dominik Trčka.
Publikováno: 12. 10. 2001 23:00

Frýdlant nad Ostravicí: Ostravsko-opavská diecéze bude mít nového světce (po bl. Marii Antoníně, která se narodila v Ostravě-Vítkovicích). Za necelý měsíc bude v Římě blahořečen řeholní kněz Metoděj Dominik Trčka, rodák z Frýdlantu nad Ostravicí, který zemřel jako mučedník v komunistické věznici v Leopoldově v roce 1959.

Dominik Trčka se narodil 6.7.1886 jako 7. dítě v rodině Františky Štěrbové a Tomáše Trčky. Nejprve navštěvoval místní školu ve Frýdlantu, později v Místku. Šestou třídu gymnázia končil v letech 1902/03 na soukromém gymnáziu redemptoristů v Července. "To byl první krok k řeholnímu a kněžskému životu v kongregaci redemptoristů, kde v srpnu roku 1904 složil řeholní sliby a v červenci roku 1910 se stal knězem," uvádí životopis tohoto kněze a řeholníka, později mučedníka a nakonec světce.
První roky jeho kněžského života byly poznamenány 1. světovou válkou. Prožil ji v Čechách, kde působil jako misionář v Praze, na Svaté Hoře, v Plzni a Brně. Tehdy dozrával jako člověk, křesťan a řeholní kněz. V jeho srdci sílila myšlenka zasvětit svůj život cyrilometodějským ideálům a sjednocení Slovanů v katolické církvi. V roce 1919 začal se svým kolegou Nikolajem Stanislavem Nekulem působit mezi řeckokatolíky na východním Slovensku. V průběhu dalších let zde redemptoristé vybudovali kláštery ve Stropkově, Michalovcích a Sabinově. V klášteře v Michalovcích působil ve dvou obdobích jako představený.
Zlom v jeho životě přinesl stejně jako jiným k1ášterům a řeholníkům v tehdejším Československu komunistický převrat v roce 1948 a posléze uzavření klášterů. "Komunistická diktatura v roce 1949 nejdříve násilně zrušila michalovskou viceprovincii redemptoristů a během barbarské noci ze 13. na 14.4.1950 obsadila kláštery a řeholníky internovala v koncentračních táborech," uvádí dále životopis. Metoděj Trčka, který tehdy působil v Sabinově, byl internován do Podolínce, odkud ho několikrát vzali do vyšetřovací vazby - do pověstného "leopoldovského mlýna". Podle svědectví spoluvězňů snášel všechno během vyšetřování a soudního procesu statečně a vyrovnaně a každou vinu a zodpovědnost bral na sebe, aby tak zabránil pronásledování spolubratrů. Státní prokurátor ho při soudním pojednání 21.4.1952 obvinil ze spolupráce s biskupem Pavlem Petrem Gojdičem - měl rozšiřovat jeho ilegální protistátní pastýřské listy a tajně podávat informace do Říma prostřednictvím svých představených v Praze. To navrhoval kvalifikovat jako zločin velezrady a vyzvědačství. Na základě "usvědčujícího materiálu", tedy obyčejného listu spolubratra a vykonstruované historky o pokusu o útěk do zahraničí s falešným pasem, který našli v klášteře, byl Metoděj Dominik Trčka odsouzen na 12 let do vězení. Byl internován ve věznicích v Ilavě, na Mírově a nakonec v dubnu 1958 v Leopoldově. Dlouhá léta věznění ho však nezlomila. Z jeho korespondence příbuzným je zřejmá touha po svobodě a víra, že se jednou vyplní, ale zároveň je viditelná i odevzdanost Bohu, díky které, jak sám tvrdil, je ještě stále naživu. Jeho zdravotní stav se v Leopoldově zlepšil a tak byla naděje, že zbývajících 5 let trestu přežije.
Tragickými se však pro něj staly Vánoce 1958. V tomto posvátném čase lásky a pokoje si zpíval koledu a uslyšel ho dozorce. Podal hlášení nadřízeným a M.D. Trčka musel do korekce, protože zpívat bylo ve vězení zakázáno. Tam dostal zápal plic a vysoké horečky. Lékař konstatoval, že je nutný převoz do nemocnice. Otce Metoděje přemístili až následující den, ne však do nemocnice, ale pouze do samotky s dřevěnou podlahou. Vězeň mohl dostat dvě deky. To už pro něj ovšem nemělo velký význam. Zemřel 23.3.1959 a následujícího dne byl pohřben na vězeňském hřbitově. Rodina se v dubnu 1959 pokoušela převézt jeho tělesné ostatky do rodného Frýdlantu, ale kvůli překážkám ze strany komunistických úřadů to nebylo umožněno. Až po obnovení činnosti Řeckokatolické církve v roce 1968 mohli redemptoristé požádat o převezení tělesných pozůstatků M.D. Trčky z leopoldovského vězeňského hřbitova do Michalovců.

Lékař, který o

Související články

Další aktuality

Půl milionu korun ze sbírky ČBK odešlo na opravu katedrály Notre-Dame

Ze sbírky vyhlášené ČBK na obnovu pařížské katedrály Notre-Dame po ničivém požáru byla dnes odeslána první platba ve výši 499 586 Kč (19 tis euro). Finanční prostředky jsou určené na podporu aktivit katedrály po dobu její opravy a na opravy po požáru. Sbírka nadále pokračuje, dary můžete zasílat na číslo účtu 1387680243/2700.
17.07.2019

Sant' Egidio: 1000 mladých Evropanů v Osvětimi

Po 80 letech od vypuknutí druhé světové války se tisíc mladých lidí z 16 evropských zemí sejde v Krakově, od 19. do 21. července, aby se zúčastnili setkání "A Global Friendship to live Together in Peace".
17.07.2019

Katolický týdeník: Křesťanská inspirace

Zatímco křesťanů v Evropě ubývá, v jiných koutech světa se děje opak – zejména právě v Jižní Koreji, kde ještě před 150 lety byla křesťanů jen hrstka a nyní tvoří třetinu populace.
17.07.2019

Papež František navštíví diecézi Albano

Biskup suburbikální diecéze Albano Laziale, mons. Marcello Semeraro, při nedělních bohoslužbách ohlásil papežovu návštěvu, která připadne na sobotu 21. září. Jedná se o datum s dvojím významem – jednak osobní papežovu připomínku dne, kdy se v roce 1953 zrodilo jeho duchovní povolání, jednak diecézní slavnost dedikace nového katedrálního oltáře, který před jedenácti lety požehnal Benedikt XVI.
17.07.2019

Otevřený dopis signatářům dopisu proti Mariánskému sloupu

V reakci na dopis adresovaný primátoru Hřibovi a dalším zastupitelům hl. města Prahy napsal kardinál Dominik Duka otevřený dopis, ve kterém se podivuje, že se takto fundovaní odborníci podepsali pod takovýto text.
16.07.2019