Novým blahoslaveným je rodák z Frýdlantu nad Ostravicí

Mezi zástupy blahoslavených se zařadí 4.11. rodák z Frýdlantu nad Ostravicí otec Metoděj Dominik Trčka.

Frýdlant nad Ostravicí: Ostravsko-opavská diecéze bude mít nového světce (po bl. Marii Antoníně, která se narodila v Ostravě-Vítkovicích). Za necelý měsíc bude v Římě blahořečen řeholní kněz Metoděj Dominik Trčka, rodák z Frýdlantu nad Ostravicí, který zemřel jako mučedník v komunistické věznici v Leopoldově v roce 1959.

Dominik Trčka se narodil 6.7.1886 jako 7. dítě v rodině Františky Štěrbové a Tomáše Trčky. Nejprve navštěvoval místní školu ve Frýdlantu, později v Místku. Šestou třídu gymnázia končil v letech 1902/03 na soukromém gymnáziu redemptoristů v Července. 'To byl první krok k řeholnímu a kněžskému životu v kongregaci redemptoristů, kde v srpnu roku 1904 složil řeholní sliby a v červenci roku 1910 se stal knězem,' uvádí životopis tohoto kněze a řeholníka, později mučedníka a nakonec světce.
První roky jeho kněžského života byly poznamenány 1. světovou válkou. Prožil ji v Čechách, kde působil jako misionář v Praze, na Svaté Hoře, v Plzni a Brně. Tehdy dozrával jako člověk, křesťan a řeholní kněz. V jeho srdci sílila myšlenka zasvětit svůj život cyrilometodějským ideálům a sjednocení Slovanů v katolické církvi. V roce 1919 začal se svým kolegou Nikolajem Stanislavem Nekulem působit mezi řeckokatolíky na východním Slovensku. V průběhu dalších let zde redemptoristé vybudovali kláštery ve Stropkově, Michalovcích a Sabinově. V klášteře v Michalovcích působil ve dvou obdobích jako představený.
Zlom v jeho životě přinesl stejně jako jiným k1ášterům a řeholníkům v tehdejším Československu komunistický převrat v roce 1948 a posléze uzavření klášterů. 'Komunistická diktatura v roce 1949 nejdříve násilně zrušila michalovskou viceprovincii redemptoristů a během barbarské noci ze 13. na 14.4.1950 obsadila kláštery a řeholníky internovala v koncentračních táborech,' uvádí dále životopis. Metoděj Trčka, který tehdy působil v Sabinově, byl internován do Podolínce, odkud ho několikrát vzali do vyšetřovací vazby - do pověstného 'leopoldovského mlýna'. Podle svědectví spoluvězňů snášel všechno během vyšetřování a soudního procesu statečně a vyrovnaně a každou vinu a zodpovědnost bral na sebe, aby tak zabránil pronásledování spolubratrů. Státní prokurátor ho při soudním pojednání 21.4.1952 obvinil ze spolupráce s biskupem Pavlem Petrem Gojdičem - měl rozšiřovat jeho ilegální protistátní pastýřské listy a tajně podávat informace do Říma prostřednictvím svých představených v Praze. To navrhoval kvalifikovat jako zločin velezrady a vyzvědačství. Na základě 'usvědčujícího materiálu', tedy obyčejného listu spolubratra a vykonstruované historky o pokusu o útěk do zahraničí s falešným pasem, který našli v klášteře, byl Metoděj Dominik Trčka odsouzen na 12 let do vězení. Byl internován ve věznicích v Ilavě, na Mírově a nakonec v dubnu 1958 v Leopoldově. Dlouhá léta věznění ho však nezlomila. Z jeho korespondence příbuzným je zřejmá touha po svobodě a víra, že se jednou vyplní, ale zároveň je viditelná i odevzdanost Bohu, díky které, jak sám tvrdil, je ještě stále naživu. Jeho zdravotní stav se v Leopoldově zlepšil a tak byla naděje, že zbývajících 5 let trestu přežije.
Tragickými se však pro něj staly Vánoce 1958. V tomto posvátném čase lásky a pokoje si zpíval koledu a uslyšel ho dozorce. Podal hlášení nadřízeným a M.D. Trčka musel do korekce, protože zpívat bylo ve vězení zakázáno. Tam dostal zápal plic a vysoké horečky. Lékař konstatoval, že je nutný převoz do nemocnice. Otce Metoděje přemístili až následující den, ne však do nemocnice, ale pouze do samotky s dřevěnou podlahou. Vězeň mohl dostat dvě deky. To už pro něj ovšem nemělo velký význam. Zemřel 23.3.1959 a následujícího dne byl pohřben na vězeňském hřbitově. Rodina se v dubnu 1959 pokoušela převézt jeho tělesné ostatky do rodného Frýdlantu, ale kvůli překážkám ze strany komunistických úřadů to nebylo umožněno. Až po obnovení činnosti Řeckokatolické církve v roce 1968 mohli redemptoristé požádat o převezení tělesných pozůstatků M.D. Trčky z leopoldovského vězeňského hřbitova do Michalovců.

Lékař, který o