Slavnost hlavního patrona královéhradecké diecéze spojená s kněžským dnem se uskuteční 23.11. v Hradci Králové.
Hradec Králové: Slavnost sv. Klementa, hlavního patrona diecéze, bude zahájena v 7.30 hodin modlitbou ranních chval v kapli sv. Klementa a bude pokračovat mší v katedrále Svatého Ducha, kterou budou spolu s královéhradeckými biskupy celebrovat kněží diecéze, kteří se v Hradci Králové shromáždí na kněžském dnu. Ten bude mít kromě obvyklé pracovní náplně také část věnovanou právě patronu diecéze - sv. Klementovi. Zazní při ní přednáška doc.PhDr.ThDr. Karla Vrány a také část listu sv. Klementa - v podání herce Miroslava Částka. V 18.00 hodin jsou věřící zváni do kaple sv. Klementa k modlitbě nešpor a po nich od 18.30 hodin k účasti na řeckokatolické bohoslužbě.
Svatoklementská úcta má v Hradci Králové i celé diecézi dlouhou tradici. Do cyrilometodějských dob sahá pověst o založení kaple sv. Klementa v Hradci Králové. Z vděčnosti za záchranu před morovou nákazou v kraji byl r. 1714 sv. Klement prohlášen prvním patronem diecéze a 23. listopad měl být slaven jako zasvěcený svátek, a to po všechny budoucí časy. 10. října 2000 byla památka sv. Klementa v královéhradecké diecézi povýšena na slavnost.
Sv. Klement, patřící mezi tzv. apoštolské otce, vstoupil do dějin církve jako osobnost, jejíž postoj nám poskytuje první důkaz o primátu římského biskupa, jakožto nástupce sv. Petra. Podle tradice se narodil v Římě a ke křesťanství se obrátil na základě přímého působení apoštolů. Setkal se i se sv. Petrem a později se stal jeho třetím nástupcem. Známým se stal jeho dopis do Korintu, řešící situaci po nespravedlivém sesazení tamních církevních představených. V období pronásledování křesťanů byl Klement nucen pracovat v mramorových lomech na Krymu, kde křtil otroky. Za to byl s kotvou na krku hozen do moře. Proto je vzýván jako patron pracovníků v lomech, horníků a jako ochránce proti vodním pohromám. Bývá zobrazován s kotvou.
Podle tradice nalezli ostatky sv. Klementa na Krymu slovanští apoštolé sv. Cyril a Metoděj a přes Velkou Moravu je přinesli roku 868 do Říma. Proto nacházíme často na místech působení slovanských věrozvěstů nebo jejich žáků kostely zasvěcené tomuto světci.