12 zraněných při sporu o chrám Božího hrobu v Jeruzalémě

Při hádkách mezi etiopskými a koptskými křesťany o klášter Dar-el-Sultan na střeše chrámu Božího hrobu bylo v minulých dnech zraněno nejméně 12 osob.

Jeruzalém (Izrael)/KAP: Řadu staletí trvající spor o vlastnická práva k chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě opět vzplanul. Při hádkách mezi etiopskými a koptskými křesťany o klášter Dar-el-Sultan na střeše chrámu bylo 28.7. zraněno nejméně 12 osob. Teprve policie dokázala situaci uklidnit.

Chrám Božího hrobu patří k nejvýznamnějším svatyním křesťanství - a současně je i symbolem jeho rozštěpení. Křesťané uctívají v tomto chrámu ukřižování, uložení do hrobu a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. I podle poznatků moderní archeologie svědčí mnohé o tom, že Ježíšův hrob se nacházel v prostoru chrámu. Na rozdíl ode dneška ležel však pozemek před 2000 lety mimo hradby starého města.

Dnešní stavba pochází částečně z 12. a částečně z 19. století - poté, kdy v roce 1808 oheň poničil rotundu nad Kristovým hrobem. Celkem se části budov rozprostírají na ploše zhruba 100x120 metrů a nejsou všechny přístupné.

Chrám Božího hrobu je dnes - na základě kompromisu vyjednaného osmanskými úřady v 19. století - společným majetkem řecko-ortodoxního patriarchátu, arménsko-apoštolského patriarchátu a katolického řádu františkánů. Koptské, syrsko-ortodoxní a etiopsko-ortodoxní církvi náleží jen několik částí chrámu.

Papež Jan Pavel II. nazval svatostánek při své návštěvě v roce 2000 'Matkou všech kostelů' a důrazně zde promluvil k rozděleným křesťanům. Křesťané by měli 'překonat rozdělení a společně usilovat o smíření, jednotu a pokoj'.