Benedikt XVI. v dopise katolíkům v Číně vyzývá k jednotě a smíření

Dlouho očekávaný dopis papeže katolíkům v Číně vyzývá k jednotě církve v této zemi. Dotýká se i citlivé otázky svěcení biskupů a zmiňuje otevřenost Vatikánu pro dialog s čínskou vládou. V závěru dopisu Benedikt XVI. vyjadřuje také své přání zavést Den modliteb za církev v Číně.

Vatikán: V sobotu 30.6.2007 Vatikán zveřejnil dopis, který napsal papež Benedikt XVI. katolickým věřícím v Číně. Jak informovalo Tiskové středisko Apoštolského stolce, dokument adresovaný 'biskupům, kněžím, zasvěceným osobám a věřícím laikům katolické církve v Čínské lidové republice' nese datum neděle Seslání Ducha Svatého, tedy 27.5.2007.

Dopis je výzvou k jednotě církve v této zemi a ke smíření i s jejími autoritami. Ujišťuje také o ochotě Vatikánu k dialogu s vládními představiteli v Číně, přičemž zdůrazňuje, že nechce zasahovat do vnitřních záležitostí.

V úvodě dopisu, kterým chtěl papež opětovně vyjádřit svou blízkost čínským katolíkům, se zdůrazňuje, že jeho cílem není pojednávat o každém detailu složité a všem známé problematiky, ale nabídnout několik orientačních bodů týkajících se života církve a díla evangelizace v Číně. Ty jsou předmětem především druhé části dokumentu a zahrnují témata: svátosti, vedení diecézí a farností, církevní provincie, katolické komunity, kněží, povolání a náboženská formace, laičtí věřící a rodina, křesťanská iniciace dospělých a misijní poslání církve.

Citlivějších témat, jako např. napětí a rozdělení uvnitř církve, odpuštění a smíření nebo jmenování biskupů – jednoho z nejpalčivějších problémů ve vztazích mezi Svatým stolcem a představiteli komunistické vlády v Číně – se Benedikt XVI. dotýká v první části, věnované situaci církve a jejím teologickým aspektům. Neopomíná přitom ani otázku čínského episkopátu.

Jak uvádí vysvětlivky k dopisu, katolická komunita v Číně prošla v období uplynulých padesáti let těžkou a bolestnou cestou. První pronásledování zakusila v padesátých letech minulého století, která znamenala vyhnání biskupů a zahraničních misionářů, zatčení téměř všech čínských duchovních a vedoucích různých laických hnutí, zavření kostelů a izolaci věřících. Koncem padesátých let byly pak v komunistické Číně zřízené státní orgány jako Úřad pro náboženské záležitosti nebo Vlastenecké sdružení čínských katolíků s cílem řídit a kontrolovat všechny náboženské aktivity, včetně jmenování a svěcení biskupů. Svatý otec v této souvislosti připomíná: 'Jedná se o státní orgány, jejichž deklarované cíle – zvlášť úmysl uskutečnit principy nezávislosti, autonomie a samosprávy církve – nejsou slučitelné s katolickou naukou.'

První svěcení biskupů bez papežského mandátu proběhlo v Číně v roce 1958. Tím započala celá řada činů, které dodnes hluboce zraňují společenství církve. Kromě biskupů, kteří pro svou věrnost Petrovu nástupci a katolické nauce byli donuceni nechat se vysvětit tajně, Benedikt XVI. zmiňuje také biskupy, původně vysvěcené bez papežského mandátu, kteří však později požádali o přijetí do společenství s papežem a ostatními bratry v biskupské službě. Vzhledem ke složitosti situace a s touhou podpořit obnovení jednoty církve v Číně Svatý otec mnohým z nich povolil, aby plně a legitimně vykonávali biskupskou jurisdikci.

Benedikt XVI. dále píše i o malém počtu členů čínského episkopátu, vysvěcených bez papežského mandátu, kteří o schválení ze strany Svatého stolce nepožádali. Jejich svěcení, jak vysvětluje papež, se podle nauky katolické církve považuje za nelegitimní, ale platné, pokud je jisté, že přijali svěcení od platně vysvěcených biskupů: 'Proto, ačkoli nejsou ve společenství s papežem, vykonávají svůj úřad platně, i když neoprávněně.' Podle Svatého otce by bylo velkým duchovním obohacením pro církev v Číně, kdyby i tito pastýři dospěli ke společenství s Petrovým nástupcem a s celým katolickým episkopátem.

Jak dodal, Svatý stolec by si přál být úplně svobodný ve jmenování biskupů. Proto vzhledem k současnému osobitému vývoji v čínské církvi Benedikt XVI. vyjádřil naději na dosažení dohody s vládou v Pekingu, která by vyřešila některé otázky týkající se jak výběru kandidátů na biskupy, tak zveřejňování nominací biskupů nebo uznání nových biskupů ze strany občanských autorit.

V závěru dopisu Benedikt XVI. vyjadřuje své přání, aby se 24. květen stal Dnem modliteb za církev v Číně. Svatý otec připomíná, že tento den je v církvi věnován liturgické vzpomínce na Pannu Marii, Pomocnici křesťanů, která je s velkou zbožností uctívána v mariánské svatyni Šešan v Šanghaji. Proto by se podle něho tento den mohl v budoucnosti stát pro katolíky celého světa příležitostí ke sjednocení se v modlitbě s církví v Číně.

'Přeji si, aby toto datum bylo pro vás dnem modliteb za církev v Číně,' vysvětluje papež čínským katolíkům a povzbuzuje je k modlitbě za to, aby jednota mezi nimi byla stále hlubší a viditelnější. 'V týž den katolíci na celém světě – obzvlášť ti, kdo jsou čínského původu – prokážou svou bratrskou solidaritu a starostlivost o vás tím, že budou prosit Pána dějin o dar vytrvalosti ve svědectví, jistí si tím, že vaše minulé i současné útrapy pro svaté jméno Ježíš a pro vaši nebojácnou věrnost jeho Náměstkovi na zemi, budou odměněny, i když se někdy všechno může zdát smutným neúspěchem,' dodává nakonec Benedikt XVI.

Úplné znění dopisu papeže Benedikta XVI. bylo zveřejněno i na oficiálních stránkách Vatikánu www.vatican.va ve čtyřech jazykových verzích včetně čínštiny.