Postupné kroky ve snaze řešit postavení církve

Na svém zasedání v tomto týdnu by měla vláda projednat "Věcný záměr zákona o nápravě některých majetkových křivd způsobených církvím a náboženským společnostem v době nesvobody a o narovnání vztahu mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi". Otázku financování církví přehledně zpracoval například Petr Bradáč ve své studii "Financování církví v českých zemích ve 20. století", která je publikována v časopise Revue církevního práva 37, 2/07, str. 79-131. Česká biskupská konference v roce 2001 vydala "Přehled jednání mezi státem a církvemi v letech 1990-2000". V následujícím textu uvádíme alespoň některé základní skutečnosti.
Publikováno: 21. 1. 2008 14:25

Po roce 1989, za předpokladu kontinuity právního systému, bylo zrušeno udělování státního souhlasu k výkonu státní moci (§ 7 v zák. č. 218/49). V letech 1990-91 bylo zákonem vráceno 169 mužských a ženských klášterů a budova bohosloveckého semináře v Olomouci.

Na podzim roku 1992 se na přípravě textu nové ústavy podíleli i představitelé církví. V "Podnětu k přípravě textu ústavy ČR ve věci postavení církví a náboženských společností" uvedli, že církve a náboženské společnosti jsou veřejně prospěšné instituce. To byl podle výše uvedené publikace ČBK první společný akt církví ve věci úpravy vztahů církví a státu. Následovalo období korespondence mezi předsedou ČBK M. Vlkem a předsedou vlády V. Klausem o navrhovaných etapách řešení. V roce 1993 dochází k rozdělení federace a jednání v této oblasti stagnují. Obnovují se koncem roku 1994 z iniciativy tehdy již kardinála Miloslava Vlka, ale řešení situace se stále oddaluje. V roce 1995 sice vzniká návrh pracovní komise ČBK pro koncepci ekonomického zabezpečení církve, ale žádná jednání nevedou k očekávanému vyřešení situace.

V roce 1998 nastupuje menšinová vláda ČSSD, která chtěla církevní restituce s výjimkou arizovaného židovského majetku zastavit. V roce 1999 přesto vzniká komise pro řešení vztahu státu a církví. Tehdejší ministr Pavel Dostál navrhuje dvě možnosti: financování církví podle výčtového zákona o navrácení majetku nebo vytvoření fondu z nárokovaného majetku, z něhož by byly církve placeny. V listopadu 2000 vyjádřili zástupci České biskupské konference, Ekumenické rady církví a Federace židovských obcí vstřícný postoj k postupné finanční nezávislosti na státním rozpočtu. S tím nesouhlasily čtyři církve, které chtěly zachovat stávající situaci. V roce 2000 zákon o zmírnění některých majetkových křivd způsobených holocaustem řeší situaci židovských obcí, nadací a spolků, které utrpěly škody v období druhé světové války. Další krok nastal v roce 2004, kdy se církevní komise tehdejší koalice shodla na tom, že stát by si ponechal sporný majetek v hodnotě asi 100 miliard a církvím za něj vyplatil náhradu.

V únoru 2007 koaliční vláda Mirka Topolánka vyjádřila zájem o obnovení jednání V květnu vznikla komise, která měla připravit návrh řešení vztahu státu a církve. Na přípravě návrhu zákona se vedle vládní komise podílela také církevní komise, složená z představitelů církví. Jak je uvedeno ve věcném návrhu, "účelem tohoto zákona je vydání části původního majetku církví a náboženských společností a poskytnutí finanční náhrady za nevydaný majetek, který církve a náboženské společnosti pozbyly v době od 25.2.1948 do 1.1.1990".

Související články