V olomoucké arcidiecézi čekají na blahořečení čtyři kandidáti

Ve druhém díle našeho seriálu o českých kandidátech na blahořečení představujeme čtyři služebníky Boží z olomoucké arcidiecéze: obnovitele poutních míst arcibiskupa Antonína Cyrila Stojana, prvního českého salesiána Ignáce Stuchlého, spirituála kněžského semináře Antonína Šuránka a karmelitánku Annu Marii Zelíkovou, která obětovala svůj život za nenarozené děti.
Publikováno: 22. 7. 2008 17:00

Olomouc: Prvním z kandidátů olomoucké arcidiecéze je Antonín Cyril Stojan (1851-1923), olomoucký arcibiskup v letech 1921-1923. Pocházel z Beňova nedaleko Přerova a r. 1876 přijal kněžské svěcení. Působil na několika místech severní Moravy, než byl ustanoven farářem v Dražovicích u Vyškova. Úspěšně kandidoval jako poslanec do Říšské rady a po vzniku Československa byl nejdříve poslancem a poté senátorem. Po odstoupení olomouckého arcibiskupa Lva Skrbenského z Hříště byl Stojan zvolen správcem diecéze a počátkem r. 1921 jmenován arcibiskupem. Zemřel však již necelé dva roky poté a byl pochován na Velehradě, o jehož obnovu – spolu se Svatým Hostýnem – celý život usiloval. Beatifikační proces byl v olomoucké arcidiecézi zahájen r. 1965 a ukončen o dvacet let později. Kongregace pro blahořečení a svatořečení vydala r. 1996 dekret o správnosti procesu.

Dalším z kandidátů blahořečení je vůbec první salesiánský kněz v naší zemi, Ignác Stuchlý (1869-1953). Narodil se ve slezské Boleslavi a r. 1891 začal v Olomouci studovat teologii. Roku 1894 odjel k salesiánům do italského Turína, vstoupil zde do noviciátu a v listopadu 1901 přijal kněžské svěcení. Po působení v Gorizii a slovinské Lublani je r. 1925 poslán zpět do Itálie, do Perosy, kam přicházeli mladíci z Československa. S nimi také přišel 28.9.1927 do nově zakoupeného domu ve Fryštáku u Zlína a vybudoval zde první salesiánskou komunitu v naší zemi. Později pomáhá ke vzniku i dalším salesiánským ústavům v Praze, Brně a na jiných místech. Po zabrání kláštera v noci ze 13. na 14.4.1950 byl P. Stuchlý s ostatními salesiány deportován a po internacích na několika místech poslán do domova důchodců v Lukově poblíž Fryštáku, kde r. 1953 zemřel. Diecézní proces blahořečení Ignáce Stuchlého byl zahájen r. 1993 a ukončen v roce 2001, dekret o správnosti procesu vydala kongregace o rok později.

Třetím kandidátem je další kněz, Antonín Šuránek (1902-1982). Narodil se v Ostrožské Lhotě na moravském Slovácku a po studiích teologie v Olomouci přijal kněžské svěcení r. 1926. Dlouhá léta působil jako spirituál olomouckého kněžského semináře a po válce začal také vyučovat pastorální teologii na bohoslovecké fakultě. Protože však po r. 1948 odmítl přejít na státem kontrolovaný kněžský seminář v Praze (později v Litoměřicích), byl jmenován kaplanem ve Velkém Ořechově u Uherského Brodu a v r. 1951, během svého pobytu v kroměřížské nemocnici, internován v želivském klášteře. Po propuštění r. 1955 pracoval jako dělník ve vápence poblíž Štramberku až do odchodu do penze r. 1962. V roce 1968 mu bylo dovoleno působit v obnoveném kněžském semináři v Olomouci, po dvou letech však musel opět ukončit své působení a stal se farářem v Blatničce vedle slováckého poutního místa, Svatého Antonínka. V roce 1975 znovu přišel o státní souhlas k výkonu kněžské služby a žil u svého synovce. Zemřel r. 1982 v nemocnici v Ostravě-Petřkovicích a byl pochován ve svém rodišti. Diecézní proces blahořečení probíhal v letech 1996-1999 a vatikánská kongregace potvrdila jeho správnost r. 2000.

Řadu kandidátů blahořečení v olomoucké arcidiecézi uzavírá terciářka karmelitánského řádu, Anna Marie Zelíková (1924-1941). Pocházela z Napajedel nedaleko Zlína a navštěvovala školu u sester Svatého Kříže. Již od svého prvního svatého přijímání r. 1933 toužila zasvětit se Bohu. Na Zelený čtvrtek roku 1938 se náhodně dozvěděla o zabíjení nenarozených dětí. Byla tím vnitřně hluboce otřesena a nabídla se Bohu jako smírná oběť za tyto hříchy. Následujícího dne na Velký pátek 15.4.1938 před vystavenou Nejsvětější Svátostí v Božím hrobě tuto svou nabídku z celého srdce obnovila. Tu se rozkašlala a následovalo první chrlení krve z plic. Těžkou nemoc, která pak pomalu stravovala její síly, přijala jako Ježíšovou odpověď na svou nabídku. V září zasvětila své panenství Panně Marii a o rok později byla přijata do třetího řádu karmelského. Zemřela v roce 1941. Komise pro blahořečení Anny Marie Zelíkové zasedala v olomoucké arcidiecézi v letech 1991-1995, Kongregace pro blahořečení a svatořečení vydala dekret o správnosti procesu v roce 1997.

 

Podrobnější životopisy všech olomouckých kandidátů a modlitby za vyslyšení proseb naleznete v příloze článku.

Soubory ke stažení

velikost 44 KB

Související články

Další aktuality

Biskupové zaslali papeži Františkovi blahopřání k výročí svěcení a narozeninám

Papež František si dnes připomíná 50. výročí od přijetí svého kněžského svěcení a o pár dní později, v úterý 17. prosince, oslaví i své 83. narozeniny. Při příležitosti těchto výročí poslal Svatému otci jménem celé České biskupské konference blahopřání její předseda kardinál Dominik Duka OP.
13.12.2019

Programové tipy Radia Proglas na 51. týden 2019

V týdnu od 16. prosince se můžete těšit na rozhovory s Ivem Šmoldasem nebo s cukrářkou Ivetou Fabešovou.
13.12.2019

Svatý otec vydal poselství k 53. světovému dni míru

„Mír jako cesta naděje: dialog, usmíření a ekologická přeměna“ je tématem papežova poselství u příležitosti 53. světového dne míru, který se bude slavit 1. ledna 2020.
13.12.2019

Hradec Králové bude hostit Celostátní setkání mládeže

Biskupové na svém plenárním zasedání rozhodli o konání Celostátního setkání mládeže v Hradci Králové v létě 2021.
13.12.2019

V prosinci byl zahájen Lorentánský jubilejní rok

Na Slavnost Panny Marie počaté bez poskvrny prvotního hříchu 8. prosince byl v italském Loretu zahájen Loretánský jubilejní rok. Svatá brána se na tomto poutním místě otevřela sto let poté, kdy byla Panna Marie z Loreta prohlášena patronkou cestujících letadlem. Jubilejní rok, jehož téma zní „Povoláni letět vysoko“, bude ukončen 10. prosince 2020.
13.12.2019