Poděkování kardinálu Vlkovi za práci v papežské radě pro média

Začátkem ledna zaslal státní sekretář kardinál Tarcisio Bertone kardinálu Miloslavu Vlkovi dopis, ve kterém mu jménem papeže Benedikta XVI. děkuje za službu univerzální církvi v Papežské radě pro sdělovací prostředky.
Publikováno: 27. 1. 2010 11:30

Praha: Kardinál Miloslav Vlk, který se naposledy zúčastnil plenárního zasedání papežské rady pro média ve dnech 26.-29.10.2009, byl členem této rady od roku 1994 do konce loňského roku. Členové jsou jmenováni předsedou rady podle Apoštolské konstituce Pastor Bonus (I. část, č. 5, odst. 1) vždy na pět let. Završení práce v této radě tedy nesouvisí s blížícím se koncem funkčního období kardinála Vlka na stolci pražského arcibiskupa, neboť podle téhož dokumentu jsou členové povinni podávat rezignace až tehdy, dosáhnou-li osmdesáti let věku. K "poděkování z celého srdce" od kardinála Bertoneho připojil své uznání také současný předseda Papežské rady pro sdělovací prostředky arcibiskup Claudio Celli.

Papežská rada pro sdělovací prostředky je "vatikánským ministerstvem" pro média a mediální práci. Z původní Papežské komise pro vzdělávací a náboženské filmy, která ve svých začátcích v roce 1948 měla pouhých pět členů, se postupem času stala významnou vatikánskou institucí. Několikrát ve své historii změnila název s tím, jak se rozrůstaly její úkoly, až se z ní v roce 1989 stala Papežská rada pro sdělovací prostředky. Od prvopočátku se komise podílela na přípravě zásadních dokumentů týkajících se médií. Dnes má rada 16 členů, většinou biskupů a kardinálů z celého světa, a 40 konzultorů, většinou profesorů z nejrůznějších světových univerzit a ředitelů různých mediálních institucí. Jednou za rok pořádá mediální rada, v jejímž čele stojí arcibiskup Claudio Maria Celli, plenární zasedání.

Nejen rozmach médií a posilování jejich významu ve společnosti, ale také úspěšná práce komise vedla k tomu, že II. vatikánský koncil věnoval problematice médií jeden z dekretů, Inter mirifica. Na jeho základě vypracovala komise postupně další čtyři významné dokumenty (pastorální instrukce Communio et progressio, 1971, pastorální instrukce Aetatis novae, 1992, dokument Etika ve sdělovacích prostředcích, 2000, dokumenty Církev a internet a Etika na internetu, 2002). V roce 1975 byla komise zodpovědná za historicky první přímý přenos satelitní televizí. Slavnost otevření Svaté brány vidělo nejen několik tisíc poutníků, ale také miliony lidí na celém světě.

Související články

Další aktuality

Katolická sexuální morálka – ukazatel na cestě ke štěstí

Přinášíme vám překlad textu Mons. Dominika Schwaderlappa, pomocného biskupa arcidiecéze Kolín nad Rýnem, který vyšel na webových stránkách německého magazínu Die Tagespost.
15.10.2019

Poutní balíčky na národní pouť do Říma

Sdělení poutního výboru národní pouti do Říma ohledně tzv. poutních balíčků:
14.10.2019

Přímé přenosy bohoslužeb od 14. do 20. října 2019

Všem, kdo se nemohou zúčastnit mše svaté v kostele a chtěli by se připojit alespoň prostřednictvím médií, nabízíme přehled bohoslužeb, vysílaných během následujících dní přímým přenosem v Televizi Noe, Radiu Proglas a Českém rozhlasu.
14.10.2019

Papež na kanonizační mši: Nechť jsou noví svatí vlídným světlem v šeru světa

Papež František dnes na svatopetrském náměstí celebroval mši, při které bylo kanonizováno 5 nových svatých. Jsou jimi kardinál John Newman a 3 řeholnice a 1 terciářka - Giuseppina Vanniniová, Marie Tereza Chiramel Mankidiyanová, Dulce Lopes Pontesová a Markéta Baysová. Ve své homilii papež reflektoval „pouť víry“ podle evangelia sv. Lukáše.
13.10.2019

Noví světci: Markéta Baysová - “svatá od vedle”

Poslední z pěti nových světců je švýcarská františkánská terciářka Markéta Baysová, která žila v 19. století. Tato aktivní zasvěcená laička pracovala jako švadlena a katechetka, chudé nazývala Božími vyvolenými a byla jim láskyplnou přítelkyní.
12.10.2019