Ostatky olomouckých biskupů se vrátily na své místo

Tělesné pozůstatky olomouckých biskupů, které byly téměř dva roky provizorně uloženy v jedné z kaplí katedrály kvůli probíhajícímu restaurování hrobky a rakví, byly v úterý 2. 11. 2010 uloženy zpět na původní místo. Projekt obnovy interiéru katedrály je financován z grantu MZV Norska a ukončen bude v půli prosince.
Publikováno: 4. 11. 2010 20:15

Olomouc: "Tato záležitost se zrodila jako volné pokračování vnější opravy katedrály – chtěli jsme se věnovat i jejímu interiéru, a to nejen tomu, který je dostupný při bohoslužbě," říká Štěpán Sittek z památkové péče olomouckého arcibiskupství a dodává: "Zjistili jsme tehdy, že rakve významných olomouckých biskupů jsou v havarijním stavu, naštěstí se ale naskytla možnost financovat jejich opravu z norských fondů."

Celý projekt byl zahájen počátkem roku 2009 s cílem renovovat interiér katedrály sv. Václava v Olomouci a restaurovat fresky, nábytek a církevní pokladnice pro zachování kulturního dědictví České republiky. Ukončen bude 17. prosince 2010 slavnostním otevřením Mauzolea olomouckých biskupů. "Do horního patra krypty připravujeme expozici o průběhu restaurování. Obě patra, tedy i hrobka biskupů, budou otevřena do vánočních svátků a potom opět od května do října příštího roku," popsal další plány Štěpán Sittek.

Do cínových sarkofágů, které na základě výběrového řízení restaurovala firma Houska & Douda s.r.o., byly v úterý 2. listopadu během bohoslužby u příležitosti Vzpomínky na všechny věrné zemřelé uloženy ostatky tří biskupů: Karla II. Lichtenstein-Castelcorna, Viléma Jana Vojtěcha Kolovrata-Libštejnského a Marii Tadeáše Trauttmansdorffa. Do čtveřice původně zde pochovaných biskupů patří i kardinál František Ditrichštejn, ostatky se však již dříve ztratily a jeho rakev je tedy prázdná.

František Ditrichštejn se narodil r. 1570 v Madridu, na kněze byl vysvěcen v Praze r. 1597. V r. 1599 byl nejprve jmenován kardinálem a následně byl olomouckou kapitulou zvolen biskupem a papežem vysvěcen na biskupa. Během svého života zastával řadu dalších významných církevních a světských funkcí a stal se jednou z nejvýznamnějších osobností, která utvářela dějiny střední Evropy v 1. třetině 17. stol. Zemřel 12. listopadu 1636 v Brně.

Vilém Jan Vojtěch Kolovrat-Libštejnský se narodil 24. září 1624 v Insbrucku, studoval v Římě. Po návratu byl jmenován kanovníkem olomouckým a pražským, později i Tridentským, od r. 1663 byl prelátem arcijáhnem olomoucké kapituly. V roce 1668 byl jmenován arcibiskupem pražským a velmistrem řádu křížovníků s červenou hvězdou, ale dříve než bylo jeho jmenování potvrzeno papežem a ujal se úřadu, 31. května 1668 v Brně zemřel. Protože do funkce pražského arcibiskupa nenastoupil, je pohřben v Olomouci.

Karel II. Lichtenstein-Castelcorn se narodil r. 1624 v Kladsku. V roce 1654 byl vysvěcen na kněze, v březnu 1664 se stal olomouckým biskupem. Během svého episkopátu se zasloužil o duchovní i ekonomickou obnovu diecéze po třicetileté válce. Byl významným mecenášem umění a zasloužil se o výstavbu řady významných budov a rozvoj uměleckých sbírek olomouckého biskupství. Zemřel r. 1695 v Kroměříži.

Maria Tadeáš Trauttmansdorff se narodil r. 1761 v Grazu, na kněze byl vysvěcen r. 1784. V roce 1811 byl zvolen arcibiskupem olomouckým. Během svého episkopátu se soustředil spíše na vnitřní správu diecéze. V r. 1816 byl jmenován kardinálem. Zemřel 20. ledna 1819 ve Vídni.

Autor článku:
Jiří Gračka

Související články

Další aktuality

Benedikt XVI. napsal list k pohřbu svého bratra Georga

Emeritní papež Benedikt XVI. sledoval pohřeb svého bratra Georga Ratzingera, zesnulého 1. července, v přímém přenosu z Vatikánu. Zůstal tak v duchovním spojení s komunitou v řezenském dómu, zdůraznil biskup Rudolf Voderholzer při zahájení rekviem. Na pohřebních obřadech, které začaly ve středu 8.7.2020 v 10 hodin v řezenském dómu, zastupoval emertiního papeže jeho osobní sekretář, arcibiskup Georg Gänswain, který také přednesl pohřební řeč napsanou Benediktem XVI. a adresovanou řezenskému biskupovi. Přinášíme ji v plném znění:
09.07.2020

Naléhavý úmysl Apoštolátu modlitby papeže Františka na měsíc červenec 2020

Naléhavý úmysl papeže Františka na tento měsíc se věnuje modlitbě k Panně Marii, aby nám vyprosila moudré a svobodné srdce, které Bohu svým životem říká: dělej si, Pane, se mnou, co chceš!
09.07.2020

Papež František: Hledání Boží tváře je zárukou dobrého konce naší cesty

Petrův nástupce sloužil jako obvykle v kapli Domu sv. Marty mši svatou, ale dnes také v přímém televizním přenosu. Připomněl tímto způsobem svoji první pastorační cestu za hranice svojí diecéze, když se 8. července roku 2013, jen necelých pět měsíců od svého zvolení (13. 3.), vydal na ostrov Lampedusa, nejjižnější výspu Itálie a Evropské unie. Dnešní bohoslužby se proto účastnili členové úřadu Svatého stolce pro integrální lidský rozvoj ze Sekce pro migranty a uprchlíky, kterou vede pod přímým papežovým vedením kardinál Michael Czerny SI.
08.07.2020

Sdělení ČBK k omezením v době pandemie

Sdělení ČBK k zavedeným omezením v liturgii v době pandemie:
07.07.2020

Skončilo 123. plenární zasedání ČBK

Biskupové Čech, Moravy a Slezska se sešli 6. a 7. července na 123. plenárním zasedání ČBK na Velehradě. Jednání se účastnili i předsedové konferencí vyšších řeholních představených. Po celou dobu byl zasedání biskupů přítomen i apoštolský nuncius v ČR arcibiskup Charles D. Balvo.
07.07.2020