Ostatky olomouckých biskupů se vrátily na své místo

Tělesné pozůstatky olomouckých biskupů, které byly téměř dva roky provizorně uloženy v jedné z kaplí katedrály kvůli probíhajícímu restaurování hrobky a rakví, byly v úterý 2. 11. 2010 uloženy zpět na původní místo. Projekt obnovy interiéru katedrály je financován z grantu MZV Norska a ukončen bude v půli prosince.
Publikováno: 4. 11. 2010 20:15

Olomouc: "Tato záležitost se zrodila jako volné pokračování vnější opravy katedrály – chtěli jsme se věnovat i jejímu interiéru, a to nejen tomu, který je dostupný při bohoslužbě," říká Štěpán Sittek z památkové péče olomouckého arcibiskupství a dodává: "Zjistili jsme tehdy, že rakve významných olomouckých biskupů jsou v havarijním stavu, naštěstí se ale naskytla možnost financovat jejich opravu z norských fondů."

Celý projekt byl zahájen počátkem roku 2009 s cílem renovovat interiér katedrály sv. Václava v Olomouci a restaurovat fresky, nábytek a církevní pokladnice pro zachování kulturního dědictví České republiky. Ukončen bude 17. prosince 2010 slavnostním otevřením Mauzolea olomouckých biskupů. "Do horního patra krypty připravujeme expozici o průběhu restaurování. Obě patra, tedy i hrobka biskupů, budou otevřena do vánočních svátků a potom opět od května do října příštího roku," popsal další plány Štěpán Sittek.

Do cínových sarkofágů, které na základě výběrového řízení restaurovala firma Houska & Douda s.r.o., byly v úterý 2. listopadu během bohoslužby u příležitosti Vzpomínky na všechny věrné zemřelé uloženy ostatky tří biskupů: Karla II. Lichtenstein-Castelcorna, Viléma Jana Vojtěcha Kolovrata-Libštejnského a Marii Tadeáše Trauttmansdorffa. Do čtveřice původně zde pochovaných biskupů patří i kardinál František Ditrichštejn, ostatky se však již dříve ztratily a jeho rakev je tedy prázdná.

František Ditrichštejn se narodil r. 1570 v Madridu, na kněze byl vysvěcen v Praze r. 1597. V r. 1599 byl nejprve jmenován kardinálem a následně byl olomouckou kapitulou zvolen biskupem a papežem vysvěcen na biskupa. Během svého života zastával řadu dalších významných církevních a světských funkcí a stal se jednou z nejvýznamnějších osobností, která utvářela dějiny střední Evropy v 1. třetině 17. stol. Zemřel 12. listopadu 1636 v Brně.

Vilém Jan Vojtěch Kolovrat-Libštejnský se narodil 24. září 1624 v Insbrucku, studoval v Římě. Po návratu byl jmenován kanovníkem olomouckým a pražským, později i Tridentským, od r. 1663 byl prelátem arcijáhnem olomoucké kapituly. V roce 1668 byl jmenován arcibiskupem pražským a velmistrem řádu křížovníků s červenou hvězdou, ale dříve než bylo jeho jmenování potvrzeno papežem a ujal se úřadu, 31. května 1668 v Brně zemřel. Protože do funkce pražského arcibiskupa nenastoupil, je pohřben v Olomouci.

Karel II. Lichtenstein-Castelcorn se narodil r. 1624 v Kladsku. V roce 1654 byl vysvěcen na kněze, v březnu 1664 se stal olomouckým biskupem. Během svého episkopátu se zasloužil o duchovní i ekonomickou obnovu diecéze po třicetileté válce. Byl významným mecenášem umění a zasloužil se o výstavbu řady významných budov a rozvoj uměleckých sbírek olomouckého biskupství. Zemřel r. 1695 v Kroměříži.

Maria Tadeáš Trauttmansdorff se narodil r. 1761 v Grazu, na kněze byl vysvěcen r. 1784. V roce 1811 byl zvolen arcibiskupem olomouckým. Během svého episkopátu se soustředil spíše na vnitřní správu diecéze. V r. 1816 byl jmenován kardinálem. Zemřel 20. ledna 1819 ve Vídni.

Autor článku:
Jiří Gračka

Související články

Další aktuality

Biskupové zaslali papeži Františkovi blahopřání k výročí svěcení a narozeninám

Papež František si dnes připomíná 50. výročí od přijetí svého kněžského svěcení a o pár dní později, v úterý 17. prosince, oslaví i své 83. narozeniny. Při příležitosti těchto výročí poslal Svatému otci jménem celé České biskupské konference blahopřání její předseda kardinál Dominik Duka OP.
13.12.2019

Programové tipy Radia Proglas na 51. týden 2019

V týdnu od 16. prosince se můžete těšit na rozhovory s Ivem Šmoldasem nebo s cukrářkou Ivetou Fabešovou.
13.12.2019

Svatý otec vydal poselství k 53. světovému dni míru

„Mír jako cesta naděje: dialog, usmíření a ekologická přeměna“ je tématem papežova poselství u příležitosti 53. světového dne míru, který se bude slavit 1. ledna 2020.
13.12.2019

Hradec Králové bude hostit Celostátní setkání mládeže

Biskupové na svém plenárním zasedání rozhodli o konání Celostátního setkání mládeže v Hradci Králové v létě 2021.
13.12.2019

V prosinci byl zahájen Lorentánský jubilejní rok

Na Slavnost Panny Marie počaté bez poskvrny prvotního hříchu 8. prosince byl v italském Loretu zahájen Loretánský jubilejní rok. Svatá brána se na tomto poutním místě otevřela sto let poté, kdy byla Panna Marie z Loreta prohlášena patronkou cestujících letadlem. Jubilejní rok, jehož téma zní „Povoláni letět vysoko“, bude ukončen 10. prosince 2020.
13.12.2019