Ostatky olomouckých biskupů se vrátily na své místo

Tělesné pozůstatky olomouckých biskupů, které byly téměř dva roky provizorně uloženy v jedné z kaplí katedrály kvůli probíhajícímu restaurování hrobky a rakví, byly v úterý 2. 11. 2010 uloženy zpět na původní místo. Projekt obnovy interiéru katedrály je financován z grantu MZV Norska a ukončen bude v půli prosince.
Publikováno: 4. 11. 2010 20:15

Olomouc: "Tato záležitost se zrodila jako volné pokračování vnější opravy katedrály – chtěli jsme se věnovat i jejímu interiéru, a to nejen tomu, který je dostupný při bohoslužbě," říká Štěpán Sittek z památkové péče olomouckého arcibiskupství a dodává: "Zjistili jsme tehdy, že rakve významných olomouckých biskupů jsou v havarijním stavu, naštěstí se ale naskytla možnost financovat jejich opravu z norských fondů."

Celý projekt byl zahájen počátkem roku 2009 s cílem renovovat interiér katedrály sv. Václava v Olomouci a restaurovat fresky, nábytek a církevní pokladnice pro zachování kulturního dědictví České republiky. Ukončen bude 17. prosince 2010 slavnostním otevřením Mauzolea olomouckých biskupů. "Do horního patra krypty připravujeme expozici o průběhu restaurování. Obě patra, tedy i hrobka biskupů, budou otevřena do vánočních svátků a potom opět od května do října příštího roku," popsal další plány Štěpán Sittek.

Do cínových sarkofágů, které na základě výběrového řízení restaurovala firma Houska & Douda s.r.o., byly v úterý 2. listopadu během bohoslužby u příležitosti Vzpomínky na všechny věrné zemřelé uloženy ostatky tří biskupů: Karla II. Lichtenstein-Castelcorna, Viléma Jana Vojtěcha Kolovrata-Libštejnského a Marii Tadeáše Trauttmansdorffa. Do čtveřice původně zde pochovaných biskupů patří i kardinál František Ditrichštejn, ostatky se však již dříve ztratily a jeho rakev je tedy prázdná.

František Ditrichštejn se narodil r. 1570 v Madridu, na kněze byl vysvěcen v Praze r. 1597. V r. 1599 byl nejprve jmenován kardinálem a následně byl olomouckou kapitulou zvolen biskupem a papežem vysvěcen na biskupa. Během svého života zastával řadu dalších významných církevních a světských funkcí a stal se jednou z nejvýznamnějších osobností, která utvářela dějiny střední Evropy v 1. třetině 17. stol. Zemřel 12. listopadu 1636 v Brně.

Vilém Jan Vojtěch Kolovrat-Libštejnský se narodil 24. září 1624 v Insbrucku, studoval v Římě. Po návratu byl jmenován kanovníkem olomouckým a pražským, později i Tridentským, od r. 1663 byl prelátem arcijáhnem olomoucké kapituly. V roce 1668 byl jmenován arcibiskupem pražským a velmistrem řádu křížovníků s červenou hvězdou, ale dříve než bylo jeho jmenování potvrzeno papežem a ujal se úřadu, 31. května 1668 v Brně zemřel. Protože do funkce pražského arcibiskupa nenastoupil, je pohřben v Olomouci.

Karel II. Lichtenstein-Castelcorn se narodil r. 1624 v Kladsku. V roce 1654 byl vysvěcen na kněze, v březnu 1664 se stal olomouckým biskupem. Během svého episkopátu se zasloužil o duchovní i ekonomickou obnovu diecéze po třicetileté válce. Byl významným mecenášem umění a zasloužil se o výstavbu řady významných budov a rozvoj uměleckých sbírek olomouckého biskupství. Zemřel r. 1695 v Kroměříži.

Maria Tadeáš Trauttmansdorff se narodil r. 1761 v Grazu, na kněze byl vysvěcen r. 1784. V roce 1811 byl zvolen arcibiskupem olomouckým. Během svého episkopátu se soustředil spíše na vnitřní správu diecéze. V r. 1816 byl jmenován kardinálem. Zemřel 20. ledna 1819 ve Vídni.

Autor článku:
Jiří Gračka

Související články

Další aktuality

Nedělní kázání (nejen) pro děti - 25. neděle v mezidobí

Nedělní kázání P. Romana Vlka (nejen) pro děti ke 25. neděli v mezidobí.
19.09.2020

Papež František: Křesťanský novinář nemá zatajovat pravdu a manipulovat s informacemi

“Je nezbytné, aby ve stále sekularizovanějším mediálním prostoru zazníval hlas církve a křesťanských intelektuálů, kteří jej obohacují o konstruktivní reflexi, vyznačují se kladným pohledem na lidi i události a odmítají předsudky”, oslovil dnes papež František redaktory belgického křesťanského týdeníku Tertio.
18.09.2020

Univerzitní titul z obýváku? Ano, už je to možné i v češtině!

Teologii čistě v online formě budete moci od letošního podzimu studovat na Univerzitě Palackého. A přitom nemusíte jezdit do Olomouce, kde univerzita sídlí. Bakalářem se totiž můžete stát, aniž byste do školy „chodili“. Dva roky příprav vyvrcholily během jarní karantény, která přípravu online programu urychlila. Teď virtuální náruč online univerzity čeká na své první studenty. Zájemci o nový program se mohou hlásit až do 18. října 2020. Výuka začne na konci října.
18.09.2020

Encyklika “Fratelli tutti” bude zveřejněna 4. října

V některých zemích probíhá diskuse o názvu nového papežského dokumentu – encyklice „Fratelli tutti“ – a jeho překladu do různých jazyků. Každá encyklika však v sobě nese univerzální poselství a přeje si promlouvat k srdci každého člověka, domnívá se ediční ředitel vatikánského Úřadu pro komunikaci, Andrea Tornielli. Text nové encykliky bude zveřejněn v neděli 4. října, na liturgickou památku sv. Františka z Assisi, oznámilo tiskové středisko Svatého stolce.
18.09.2020

Katolická teologická fakulta slaví 30 let

Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy slaví svoje malé výročí. Velká výročí fakulty se vztahují ke 14. století, kdy byla fakulta založena v rámci nově vzniklé Univerzity Karlovy. Méně známé však je, že velkým mezníkem byl pro akademickou obec také rok 1990. Fakulta totiž v průběhu své historie nesídlila vždy v Praze a ne vždy byla součástí Univerzity Karlovy.
18.09.2020