Ostatky olomouckých biskupů se vrátily na své místo

Tělesné pozůstatky olomouckých biskupů, které byly téměř dva roky provizorně uloženy v jedné z kaplí katedrály kvůli probíhajícímu restaurování hrobky a rakví, byly v úterý 2. 11. 2010 uloženy zpět na původní místo. Projekt obnovy interiéru katedrály je financován z grantu MZV Norska a ukončen bude v půli prosince.
Publikováno: 4. 11. 2010 20:15

Olomouc: "Tato záležitost se zrodila jako volné pokračování vnější opravy katedrály – chtěli jsme se věnovat i jejímu interiéru, a to nejen tomu, který je dostupný při bohoslužbě," říká Štěpán Sittek z památkové péče olomouckého arcibiskupství a dodává: "Zjistili jsme tehdy, že rakve významných olomouckých biskupů jsou v havarijním stavu, naštěstí se ale naskytla možnost financovat jejich opravu z norských fondů."

Celý projekt byl zahájen počátkem roku 2009 s cílem renovovat interiér katedrály sv. Václava v Olomouci a restaurovat fresky, nábytek a církevní pokladnice pro zachování kulturního dědictví České republiky. Ukončen bude 17. prosince 2010 slavnostním otevřením Mauzolea olomouckých biskupů. "Do horního patra krypty připravujeme expozici o průběhu restaurování. Obě patra, tedy i hrobka biskupů, budou otevřena do vánočních svátků a potom opět od května do října příštího roku," popsal další plány Štěpán Sittek.

Do cínových sarkofágů, které na základě výběrového řízení restaurovala firma Houska & Douda s.r.o., byly v úterý 2. listopadu během bohoslužby u příležitosti Vzpomínky na všechny věrné zemřelé uloženy ostatky tří biskupů: Karla II. Lichtenstein-Castelcorna, Viléma Jana Vojtěcha Kolovrata-Libštejnského a Marii Tadeáše Trauttmansdorffa. Do čtveřice původně zde pochovaných biskupů patří i kardinál František Ditrichštejn, ostatky se však již dříve ztratily a jeho rakev je tedy prázdná.

František Ditrichštejn se narodil r. 1570 v Madridu, na kněze byl vysvěcen v Praze r. 1597. V r. 1599 byl nejprve jmenován kardinálem a následně byl olomouckou kapitulou zvolen biskupem a papežem vysvěcen na biskupa. Během svého života zastával řadu dalších významných církevních a světských funkcí a stal se jednou z nejvýznamnějších osobností, která utvářela dějiny střední Evropy v 1. třetině 17. stol. Zemřel 12. listopadu 1636 v Brně.

Vilém Jan Vojtěch Kolovrat-Libštejnský se narodil 24. září 1624 v Insbrucku, studoval v Římě. Po návratu byl jmenován kanovníkem olomouckým a pražským, později i Tridentským, od r. 1663 byl prelátem arcijáhnem olomoucké kapituly. V roce 1668 byl jmenován arcibiskupem pražským a velmistrem řádu křížovníků s červenou hvězdou, ale dříve než bylo jeho jmenování potvrzeno papežem a ujal se úřadu, 31. května 1668 v Brně zemřel. Protože do funkce pražského arcibiskupa nenastoupil, je pohřben v Olomouci.

Karel II. Lichtenstein-Castelcorn se narodil r. 1624 v Kladsku. V roce 1654 byl vysvěcen na kněze, v březnu 1664 se stal olomouckým biskupem. Během svého episkopátu se zasloužil o duchovní i ekonomickou obnovu diecéze po třicetileté válce. Byl významným mecenášem umění a zasloužil se o výstavbu řady významných budov a rozvoj uměleckých sbírek olomouckého biskupství. Zemřel r. 1695 v Kroměříži.

Maria Tadeáš Trauttmansdorff se narodil r. 1761 v Grazu, na kněze byl vysvěcen r. 1784. V roce 1811 byl zvolen arcibiskupem olomouckým. Během svého episkopátu se soustředil spíše na vnitřní správu diecéze. V r. 1816 byl jmenován kardinálem. Zemřel 20. ledna 1819 ve Vídni.

Autor článku:
Jiří Gračka

Související články

Další aktuality

Mír spočívá na modlitbě a dialogu, píše papež komunitě Sant´Egidio

Ve španělském hlavním městě v neděli začalo každoroční mezinárodní setkání za mír, které za účasti tří set náboženských představitelů a osobností ze světa politiky i kultury pořádá římská komunita Sant´Egidio, tentokrát pod mottem „Mír bez hranic“. Třiatřicet let po modlitbě za mír v Assisi, k níž vyzval sv. Jan Pavel II., tak pokračuje tato „pouť míru“, jak ji v pozdravném poselství definuje papež František.
16.09.2019

Pastýřský list biskupa Vlastimila Kročila

Pastýřský list diecézního biskupa českobudějovického k 24. neděli v mezidobí.
16.09.2019

Svatoludmilská pouť na Levém Hradci

Ve dnech 14.-15. 9. 2019 se konala na Levém Hradci Svatoludmilská pouť, během níž byla vystavena lebka sv. Ludmily. V sobotu 14. 9. byla relikvie uvítána v kostele sv. Klimenta, poté byla slavena byzantsko-slovanská liturgie sv. Jana Zlatoústého ke cti sv. Ludmily. Hlavním celebrantem byl gen. vikář Apoštolského exarchátu Mons. Milan Hanuš. V neděli 15.9. slavnostní mši sv. celebroval Mons. Dominik kardinál Duka OP, arcibiskup pražský. Po mši kardinál Duka požehnal vyhlídku sv. Ludmily, následovala beseda a řeckokatolický chvalozpěv - Akathist.
16.09.2019

Přímé přenosy bohoslužeb od 16. do 22. září 2019

Všem, kdo se nemohou zúčastnit mše svaté v kostele a chtěli by se připojit alespoň prostřednictvím médií, nabízíme přehled bohoslužeb, vysílaných během následujících dní přímým přenosem v Televizi Noe a Radiu Proglas.
16.09.2019

Pastýřský list biskupa Vlastimila Kročila

Pastýřský list diecézního biskupa českobudějovického k 24.neděli v mezidobí.
15.09.2019