Prvním emeritním profesorem CMTF se stal František X. Halas

V pátek 12. 11. 2010 předal rektor Univerzity Palackého prof. Miroslav Mašláň dekret prvnímu emeritnímu profesovi z Cyrilometodějské teologické fakulty (CMTF). Stal se jím její dlouholetý člen prof. PhDr. František X. Halas, CSc.
Publikováno: 15. 11. 2010 17:00

Olomouc: Rektor Univerzity Palackého prof. Miroslav Mašláň tak na návrh fakulty ocenil mimořádné výsledky vědecké práce profesora Halase. Jmenování emeritním profesorem zdůrazňuje trvalost pouta, jež pojí fakultu s jejím zasloužilým členem. V právě dvacetileté historii obnovené teologické fakulty (a zřejmě v dějinách olomoucké teologie vůbec) tak došlo ke jmenování emeritního profesora poprvé.

Profesor František X. Halas se narodil 18. října 1937 v Praze v rodině významného básníka Františka Halase. V roce 1952 byl s velikými potížemi (komunistickým režimem byl hodnocen jako syn "dekadentního básníka, jenž se odcizil svému proletářskému původu") přijat ke studiu na gymnáziu. Po maturitě v roce 1955 se zapsal se na filozoficko-historickou fakultu Karlovy univerzity v Praze, obor historie, kterou absolvoval v roce 1960.

Halasovu odbornou dráhu můžeme lze do čtyř časových úseků, které se v podstatě kryjí se čtyřmi zaměstnáními, jimiž postupně prošel a jež z větší části též určovaly ráz jeho odborné, vědecké a později i pedagogické činnosti. V letech 1960­-1967 působil v Pedagogickém muzeu Jana Amose Komenského v Praze ve funkci odborného asistenta. Od roku 1967 do roku 1990 byl zaměstnán v Kabinetu pro dějiny Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně (dnes opět Masarykova univerzita). Třetí období je spojeno s diplomatickou službou a konečně od akademického roku 1999/2000 působí na teologické fakultě v Olomouci.

V průběhu všech zaměstnání rozvíjel František X. Halas odbornou a vědeckou činnost (v rámci třetího se pochopitelně různě prolínala s činností úřední anebo tvořila její poněkud specifický doplněk), ale teprve při čtvrtém se k ní přidružila též pravidelná činnost pedagogická.

Halasovo působení v Pedagogickém muzeu Jana Amose Komenského v Praze bylo dvakrát přerušeno: poprvé kvůli prezenční vojenské službě a podruhé ročním stipendiem Českého literárního fondu k přípravě edice Díla Františka Halase.

V době působení v Kabinetu pro dějiny UJEP podal na podzim roku 1969 na Karlově univerzitě v Praze disertaci a 6. květnu 1970 byl prohlášen doktorem filozofie (PhDr.). Další kroky k získání vědecké hodnosti však zkomplikovala politická situace. Přestože složil všechny zkoušky kandidátského minima a dokončil disertaci, k její obhajobě připuštěn nebyl. Kandidaturu tedy získal až v roce 1993 obhájením disertace z roku 1976. Příčiny potíží s kandidaturou byly samozřejmě politického rázu a byly logickým důsledkem normalizace.

Práce v Kabinetu měla však i své pozitivní stránky. Situace na pracovišti ponechávala Halasovi dostatek času na studium. Vedle přípravy edic díla Františka Halase a různých překladů se mohl věnovat zejména přípravě české edice Jeruzalémské bible. Nejpodstatnější část výsledků jeho odborné a vědecké činnosti v údobí působení v Kabinetu přirozeně tvořila díla vzniklá v souvislosti s pracovní náplní této instituce. Byla to zejména publikace Soupis korespondence J. E. Purkyně, kterou roku 1987 vydalo nakladatelství Academia a která obdržela v témže roce cenu Českého literárního fondu.

V letním semestru roku 1989/90 mohl František X. Halas za změněných podmínek začít na filozofické fakultě Masarykovy univerzity konečně také přednášet. Již koncem roku 1989 nabídl novému vedení fakulty přednáškový kurs Křesťanství a jeho vztah k českým dějinám a kultuře, jenž byl zařazen mezi výběrové přednášky. Tento kurs byl nejnavštěvovanější z šesti výběrových kursů tehdy probíhajících.

Dne 9. září 1990 nastoupil stáž na Federálním ministerstvu zahraničních věcí v Praze a po nezbytné přípravě byl 30. listopadu 1990 vyslán do Říma, kde začal vykonávat funkci velvyslance České a Slovenské federativní republiky při Svatém Stolci. Během roku 1991 se stal postupně též velvyslancem při Svrchovaném maltském řádu a při Republice San Marino. Po rozdělení federace tyto funkce zastával až do dubna 1999 jako diplomatický zástupce České republiky. Prostor vymezený administrativními povinnostmi dával Halasovi jednak možnost využít svých znalostí z českých duchovních dějin pro plnění svěřeného úkolu a pak také možnost tyto znalosti dále rozšiřovat. Tato činnost mu umožnila shromáždit značné množství studijního materiálu, který pak po návratu do vlasti zpracoval zejména v rozsáhlé monografii Fenomén Vatikán.

Některé výsledky této činnosti měl možnost předložit odborné veřejnosti již v době svého působení v diplomatické funkci, ať ve formě vystoupení na různých kolokviích, sympoziích, jako individuální přednášky a nebo stati v odborných časopisech či ve sbornících. Často takto vystupoval na mezinárodním fóru, zejména v Itálii, ve Francii a v Německu. Tím mohl navázat i četné kontakty s odborníky a vědci různých národů.

Přes značnou vytíženost našel Halas čas i na pokračování v rozpracovaných úkolech, zejména přípravě české edice Jeruzalémské bible, na které začal pracovat už od roku 1980 v rámci širšího týmu spolupracovníků, ale zejména se svou manželkou.

Od akademického roku 1999/2000 František X. Halas nastoupil na Cyrilometodějskou teologickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci jako odborný asistent. Po habilitaci na filozofické fakultě UP byl 1. března 2000 ustanoven docentem a od 1. září 2006 po profesorském řízení a jmenován profesorem církevních dějin.

František X. Halas v dobách komunistické totality přes mnohé ústrky a nespravedlnosti se nikdy nepodbízel, nikdy neslevil ze svých křesťanských, humanitních a demokratických zásad a nikdy nezahořkl ani nezáviděl úspěch druhým. Jeho skromnost až plachost mu zůstala i v situacích, kdy stanul na vysokých stupních společenského žebříčku.

Pavel Černuška, proděkan CMTF UP

 

Autor článku:
Jiří Gračka

Související články

Další aktuality

Kardinál Czerny převzal diakonii sv. Michaela Archanděla ve čtvrti Pietralata

Ve farnosti sv. Michala Archanděla na východním předměstí Říma Pietralata se v neděli 19. ledna konala slavnost převzetí titulu kardinálské diakonie kardinálem Michaelem Czernym, podtajemníkem Sekce pro migranty a uprchlíky dikasteria pro integrální lidský rozvoj. Diakonii sv. Michaela Archanděla mu přidělil Svatý Otec František při konzistoriu 5. října 2019 spolu s kardinálskými insigniemi.
20.01.2020

Papež vyzval k hledání mírového řešení pro Libyi

Svatopetrské náměstí zalité sluncem dnes v poledne zarámovalo shromáždění asi třiceti tisíc poutníků, kteří se sešli k modlitbě s papežem.
19.01.2020

Papež: Pohostinnost je ekumenická ctnost

Helsinský luteránský biskup Teemu Laajasalo vedl finskou ekumenickou delegaci, která dnes navštívila papeže Františka, a v níž byly kromě finské evangelicko-luteránské a pravoslavné církve zastoupeni též římští katolíci. Každoroční audience, jejíž tradice se datuje rokem 1985, předznamenala Týden modliteb za jednotu křesťanů, který začíná v sobotu. Finské náboženské představitele při jejich ekumenické pouti do Vatikánu doprovází chlapecký sbor Cantores Minores z helsinské katedrály.
18.01.2020

V Římě začal bohatý program Týdne modliteb za jednotu křesťanů

Dneškem začíná Týden modliteb za jednotu křesťanů, který vyvrcholí svátkem Obrácení sv. Pavla, 25. ledna. Ve Věčném městě se ekumenické akce konají zejména v bazilice sv. Pavla za hradbami, ale také na jiných místech. Duchovní a liturgické podněty na tento rok připravili křesťané na Maltě.
18.01.2020

Pražská arcidiecéze vstupuje do nového roku s dvěma generálními vikáři

Od 17. ledna 2020 má pražská arcidiecéze dva generální vikáře. Pomocný biskup Mons. ThLic. Ing. Zdenek Wasserbauer, Th.D., se bude zaobírat kněžstvem, duchovním životem arcidiecéze, zdravotnictvím a posílením péče o farnosti. Mons. ThDr. Jan Balík, PhD., bude odpovídat za ekonomickou a hospodářskou činnost arcidiecéze a charitu.
17.01.2020