Prvním emeritním profesorem CMTF se stal František X. Halas

V pátek 12. 11. 2010 předal rektor Univerzity Palackého prof. Miroslav Mašláň dekret prvnímu emeritnímu profesovi z Cyrilometodějské teologické fakulty (CMTF). Stal se jím její dlouholetý člen prof. PhDr. František X. Halas, CSc.
Publikováno: 15. 11. 2010 16:00

Olomouc: Rektor Univerzity Palackého prof. Miroslav Mašláň tak na návrh fakulty ocenil mimořádné výsledky vědecké práce profesora Halase. Jmenování emeritním profesorem zdůrazňuje trvalost pouta, jež pojí fakultu s jejím zasloužilým členem. V právě dvacetileté historii obnovené teologické fakulty (a zřejmě v dějinách olomoucké teologie vůbec) tak došlo ke jmenování emeritního profesora poprvé.

Profesor František X. Halas se narodil 18. října 1937 v Praze v rodině významného básníka Františka Halase. V roce 1952 byl s velikými potížemi (komunistickým režimem byl hodnocen jako syn "dekadentního básníka, jenž se odcizil svému proletářskému původu") přijat ke studiu na gymnáziu. Po maturitě v roce 1955 se zapsal se na filozoficko-historickou fakultu Karlovy univerzity v Praze, obor historie, kterou absolvoval v roce 1960.

Halasovu odbornou dráhu můžeme lze do čtyř časových úseků, které se v podstatě kryjí se čtyřmi zaměstnáními, jimiž postupně prošel a jež z větší části též určovaly ráz jeho odborné, vědecké a později i pedagogické činnosti. V letech 1960­-1967 působil v Pedagogickém muzeu Jana Amose Komenského v Praze ve funkci odborného asistenta. Od roku 1967 do roku 1990 byl zaměstnán v Kabinetu pro dějiny Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně (dnes opět Masarykova univerzita). Třetí období je spojeno s diplomatickou službou a konečně od akademického roku 1999/2000 působí na teologické fakultě v Olomouci.

V průběhu všech zaměstnání rozvíjel František X. Halas odbornou a vědeckou činnost (v rámci třetího se pochopitelně různě prolínala s činností úřední anebo tvořila její poněkud specifický doplněk), ale teprve při čtvrtém se k ní přidružila též pravidelná činnost pedagogická.

Halasovo působení v Pedagogickém muzeu Jana Amose Komenského v Praze bylo dvakrát přerušeno: poprvé kvůli prezenční vojenské službě a podruhé ročním stipendiem Českého literárního fondu k přípravě edice Díla Františka Halase.

V době působení v Kabinetu pro dějiny UJEP podal na podzim roku 1969 na Karlově univerzitě v Praze disertaci a 6. květnu 1970 byl prohlášen doktorem filozofie (PhDr.). Další kroky k získání vědecké hodnosti však zkomplikovala politická situace. Přestože složil všechny zkoušky kandidátského minima a dokončil disertaci, k její obhajobě připuštěn nebyl. Kandidaturu tedy získal až v roce 1993 obhájením disertace z roku 1976. Příčiny potíží s kandidaturou byly samozřejmě politického rázu a byly logickým důsledkem normalizace.

Práce v Kabinetu měla však i své pozitivní stránky. Situace na pracovišti ponechávala Halasovi dostatek času na studium. Vedle přípravy edic díla Františka Halase a různých překladů se mohl věnovat zejména přípravě české edice Jeruzalémské bible. Nejpodstatnější část výsledků jeho odborné a vědecké činnosti v údobí působení v Kabinetu přirozeně tvořila díla vzniklá v souvislosti s pracovní náplní této instituce. Byla to zejména publikace Soupis korespondence J. E. Purkyně, kterou roku 1987 vydalo nakladatelství Academia a která obdržela v témže roce cenu Českého literárního fondu.

V letním semestru roku 1989/90 mohl František X. Halas za změněných podmínek začít na filozofické fakultě Masarykovy univerzity konečně také přednášet. Již koncem roku 1989 nabídl novému vedení fakulty přednáškový kurs Křesťanství a jeho vztah k českým dějinám a kultuře, jenž byl zařazen mezi výběrové přednášky. Tento kurs byl nejnavštěvovanější z šesti výběrových kursů tehdy probíhajících.

Dne 9. září 1990 nastoupil stáž na Federálním ministerstvu zahraničních věcí v Praze a po nezbytné přípravě byl 30. listopadu 1990 vyslán do Říma, kde začal vykonávat funkci velvyslance České a Slovenské federativní republiky při Svatém Stolci. Během roku 1991 se stal postupně též velvyslancem při Svrchovaném maltském řádu a při Republice San Marino. Po rozdělení federace tyto funkce zastával až do dubna 1999 jako diplomatický zástupce České republiky. Prostor vymezený administrativními povinnostmi dával Halasovi jednak možnost využít svých znalostí z českých duchovních dějin pro plnění svěřeného úkolu a pak také možnost tyto znalosti dále rozšiřovat. Tato činnost mu umožnila shromáždit značné množství studijního materiálu, který pak po návratu do vlasti zpracoval zejména v rozsáhlé monografii Fenomén Vatikán.

Některé výsledky této činnosti měl možnost předložit odborné veřejnosti již v době svého působení v diplomatické funkci, ať ve formě vystoupení na různých kolokviích, sympoziích, jako individuální přednášky a nebo stati v odborných časopisech či ve sbornících. Často takto vystupoval na mezinárodním fóru, zejména v Itálii, ve Francii a v Německu. Tím mohl navázat i četné kontakty s odborníky a vědci různých národů.

Přes značnou vytíženost našel Halas čas i na pokračování v rozpracovaných úkolech, zejména přípravě české edice Jeruzalémské bible, na které začal pracovat už od roku 1980 v rámci širšího týmu spolupracovníků, ale zejména se svou manželkou.

Od akademického roku 1999/2000 František X. Halas nastoupil na Cyrilometodějskou teologickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci jako odborný asistent. Po habilitaci na filozofické fakultě UP byl 1. března 2000 ustanoven docentem a od 1. září 2006 po profesorském řízení a jmenován profesorem církevních dějin.

František X. Halas v dobách komunistické totality přes mnohé ústrky a nespravedlnosti se nikdy nepodbízel, nikdy neslevil ze svých křesťanských, humanitních a demokratických zásad a nikdy nezahořkl ani nezáviděl úspěch druhým. Jeho skromnost až plachost mu zůstala i v situacích, kdy stanul na vysokých stupních společenského žebříčku.

Pavel Černuška, proděkan CMTF UP

 

Autor článku:
Jiří Gračka

Související články

Další aktuality

Papež František se v Assisi setká s chudými lidmi

Papež František se 12. listopadu vypraví na soukromou návštěvu Assisi, aby se zde setkal s chudými lidmi z celé Evropy, v předvečer Světového dne chudých, který připadá na 33. neděli v liturgickém mezidobí, letos tedy na 14. listopad.
16.10.2021

Už vím - Proč Pán Ježíš nechce, abychom byli lepší než ostatní?

Přinášíme další video v rámci pořadu P. Romana Vlka s názvem "UŽ VÍM", ve kterém odpovídá na otázky dětí.
15.10.2021

Pálffyho palác hostí unikátní výstavu o sv. Ludmile

Jedinečnou výstavu věnovanou přemyslovské kněžně sv. Ludmile si budou moci od 15. října zájemci prohlédnout v Pálffyho paláci na pražské Malé Straně zdarma.
15.10.2021

Kardinál Schönborn: Co nám chce Bůh sdělit skrze člověka

Papež zvolil novou formu biskupské synody, abychom mohli pochopit, co nám chce Bůh říci skrze zkušenosti moderního člověka, skrze lidské utrpení. Upozorňuje na to kardinál Christoph Schönborn, který byl v Římě jako delegát rakouské církve na zahájení synodálního procesu.
15.10.2021

Biskupství plzeňské chce zlepšit hospodaření na svých pozemcích. Projekt Živá půda mu pomáhá k udržitelnému zemědělství.

Biskupství plzeňské se rozhodlo změnit způsob hospodaření na vrácených zemědělských pozemcích. Spojilo se s odborníky z projektu Živá půda, kteří po revizi stavu pozemků navrhli konkrétní opatření a způsob hospodaření, který povede ke zlepšení stavu půdy a jejímu zhodnocení. Jedná se o první projekt takového rozsahu, který využívá potenciál církevních restitucí k zastavení degradace půdy a navrácení života do zemědělské krajiny.
14.10.2021