Pouť za umělce doplnil bohatý kulturní program

Otevřít svá srdce Boží kráse, tuto prosbu předkládá pěší pouť za umělce již pátým rokem vždy poslední týden v červenci. A stejně tomu bylo i letos. Prosba za umělce, ale i za každého člověka, aby se dokázal otevřít Boží kráse, aby měl odvahu ptát se co je krásné a co ne, co je dobré a co ne, se nemění. Ovšem trasa a program pouti každý rok nabízí něco nového.
Publikováno: 5. 8. 2011 17:34

Olomouc: Trasa Pěší poutě za umělce 2011 vedla z Olomouce do Králík. Absolvovala ji skupina 13 poutníků, dva z nich měli na starost doprovodné vozidlo se zavazadly. V průběhu poutě přicházeli a zase odcházeli další, kteří se ke skupině připojili na krátký čas, ať už k programu či k putování. Další množství lidí slavilo společně s poutníky mši svatou a účastnilo se kulturně-uměleckého programu.

Zahájení poutě se uskutečnilo 24. července dopoledne nedělní mší svatou v olomoucké katedrále sv. Václava a svátostným požehnáním, které odpoledne, opět v katedrále, udělil poutníkům olomoucký světící biskup Josef Hrdlička. Pouť skončila v sobotu 30. července na Svaté Hoře Matky Boží v Králíkách.

Kdo absolvoval celou pouť, začíná chápat slova Písma: „Pro Pána je jeden den jako tisíc roků a tisíc roků jako jeden den.“ Člověk-poutník jako by se v těchto sedmi dnech ocitl mimo prostor a čas. Nemůže uvěřit, že pouť už skončila: „Byla to pravda nebo sen?“ Až se opět vpraví do běžného života, do své práce a modlitby, najednou se mu začne vybavovat, co všechno prožil a zůstává stát v úžasu před nekonečným množstvím Božího obdarování.

Jedním z největších darů této pouti je dar společenství. Poutníci spolu putují, zažívají společně rozmary počasí a sdílejí také společné přenocování v různých prostředích, kde si musí navzájem vycházet vstříc. Tato pouť nenabízí běžné pohodlí a odpočinek. Zato ale nabízí zkušenost ze setkání člověka s člověkem, umožňuje poznat nosnou sílu společenství a radost z tvůrčího soužití.

Dalším nádherným darem jsou nová prostředí a lidé, kteří s tímto prostředím dokážou seznámit druhé. Neskutečná pestrost těchto míst a lidí pak dokáže pomáhat dokreslovat obraz světa, ve kterém žijeme. Jen namátkou sem patří, kromě kostelů a kaplí po celé trase pouti, nahlédnutí do hanáckého skanzenu, litovelského pivovaru, který s láskou a radostí představila Ing. Helena Najmanová, PhDr. Emilie Zatloukalová zase s láskou ukázala město Uničov. Návštěvu úsovské synagogy a židovského hřbitova bravurním výkladem doplnil Luděk Štipl, návštěva Akrobat parku ve Štítech byla obohacena pohledem na cvičné skoky mladých sportovců a na závěr rozloučení v refektáři kláštera na Hoře Matky Boží v Králíkách. Zde také zbytek poutnické skupiny, který odjel jako poslední, navštívil protidělostřeleckou tvrz Hůrka.

Dalším rozměrem a darem pěší pouti je procházení rozmanitou krajinou za jakéhokoliv počasí. Nabízí pohyb na čerstvém vzduchu a zároveň pastvu pro všechny naše smysly a tak i pokrm pro duši. Nabízí ale také poznání, že člověk putuje z místa na místo a to za každého počasí, ať je nesnesitelné vedro či prší. V letošním roce bylo více pod mrakem než slunečno a na Svaté Hoře Matky Boží Bůh sestoupil ve velkém mlhavém oblaku a v dešti poutníkům dopřál vydatného Božího požehnání.

Nejúčinnějším a pravým pokrmem pro duši je ovšem každodenní mše svatá. Zde je opět prostor pro nová a bohatá setkání, tentokrát zase s kněžími, kteří sloužili mši svatou v jednotlivých místech na trase pouti.

Pěší pouť také nabízí prostor pro ztišení, ať už během pochodu, při mši svaté nebo při adoraci. Nabízí ale také místo pro rozhovory a vzájemné sdílení se. K tomu slouží společné večery i putování a občerstvení během dne.

Mozaika Pěší pouti za umělce je pestrá a bohatá a nedá se říci, co bylo lepší či horší. Přesto jakýmsi vyvrcholením letošní pouti byl večer na samotě u lesa u Demlů a Hamplů. V krásném a přátelském prostředí představil P. Jan Mach hudební nástroj citeru a množství jejich podob, nakonec také zahrál na tahací harmoniku „heligonku“. Večer plný nástrojů byl doplněn ochutnávkou vín se zasvěceným vedením otce Honzy. Ukázal poutníkům s jakou láskou a úctou mají přistupovat k tomuto Božímu daru, přes oko, nos, vnímavé a pozorné usrkávání a válení po jazyku.

Mše svatá v poutním kostele Nanebevzetí Panny Marie na Svaté Hoře v Králíkách byla silným zážitkem na závěr. Celebroval ji P. Zdeněk Šilhánek a na varhany hrál a zpíval hudební skladatel František Fiala, ředitel olomoucké konzervatoře, který také doprovodil varhanní improvizací verše anglických metafyziků ze sbírky Souhvězdí slávy (sestavil a přeložil J. Hrdlička) v podání Martiny Pavlíkové. Po uctění obrazu Matky Boží zazpíval František Fiala se svou ženou Helenou, klavíristkou a pedagožkou olomoucké konzervatoře, překrásný duet středověké mariánské písně. Této závěrečné mše svaté se neplánovaně zúčastnili akademický sochař Otmar Oliva s manželkou a dramaturgyně Divadla J. K. Tyla v Plzni Irena Pulicarová. Ti se s poutníky sešli v refektáři, kde se všichni při čaji a kávě pozdravili a chvíli na to zase rozloučili a zamířili do svých domovů. Motto letošní pouti vzaté z myšlenek sv. Augustina „Všichni jsme poutníky na cestě k domu Otce“ se tak ukázalo v konkrétní a reálné podobě.

Vřelé díky patří všem těm, kteří se na realizaci pouti podíleli. Patří sem Arcibiskupství olomoucké, Rapsodické divadlo, OK-design, Petarda Production a. s., farnost sv. Václava v Olomouci, farnost Litovel, farnost Uničov, farnost Mohelnice, farnost Hoštejn, farnost Štíty a manželé Demlovi a Hamplovi, farnost Červená Voda, farnost Zábřeh, Portál, Radio Proglas, TV Noe, Český rozhlas Olomouc, Katolický týdeník, Biblické dílo a celá skupina poutníků. Bohu díky všem obětavým pomocníkům!

Martina Pavlíková

Autor článku:
Jiří Gračka

Související články

Další aktuality

Benedikt XVI. napsal list k pohřbu svého bratra Georga

Emeritní papež Benedikt XVI. sledoval pohřeb svého bratra Georga Ratzingera, zesnulého 1. července, v přímém přenosu z Vatikánu. Zůstal tak v duchovním spojení s komunitou v řezenském dómu, zdůraznil biskup Rudolf Voderholzer při zahájení rekviem. Na pohřebních obřadech, které začaly ve středu 8.7.2020 v 10 hodin v řezenském dómu, zastupoval emertiního papeže jeho osobní sekretář, arcibiskup Georg Gänswain, který také přednesl pohřební řeč napsanou Benediktem XVI. a adresovanou řezenskému biskupovi. Přinášíme ji v plném znění:
09.07.2020

Naléhavý úmysl Apoštolátu modlitby papeže Františka na měsíc červenec 2020

Naléhavý úmysl papeže Františka na tento měsíc se věnuje modlitbě k Panně Marii, aby nám vyprosila moudré a svobodné srdce, které Bohu svým životem říká: dělej si, Pane, se mnou, co chceš!
09.07.2020

Papež František: Hledání Boží tváře je zárukou dobrého konce naší cesty

Petrův nástupce sloužil jako obvykle v kapli Domu sv. Marty mši svatou, ale dnes také v přímém televizním přenosu. Připomněl tímto způsobem svoji první pastorační cestu za hranice svojí diecéze, když se 8. července roku 2013, jen necelých pět měsíců od svého zvolení (13. 3.), vydal na ostrov Lampedusa, nejjižnější výspu Itálie a Evropské unie. Dnešní bohoslužby se proto účastnili členové úřadu Svatého stolce pro integrální lidský rozvoj ze Sekce pro migranty a uprchlíky, kterou vede pod přímým papežovým vedením kardinál Michael Czerny SI.
08.07.2020

Sdělení ČBK k omezením v době pandemie

Sdělení ČBK k zavedeným omezením v liturgii v době pandemie:
07.07.2020

Skončilo 123. plenární zasedání ČBK

Biskupové Čech, Moravy a Slezska se sešli 6. a 7. července na 123. plenárním zasedání ČBK na Velehradě. Jednání se účastnili i předsedové konferencí vyšších řeholních představených. Po celou dobu byl zasedání biskupů přítomen i apoštolský nuncius v ČR arcibiskup Charles D. Balvo.
07.07.2020