Zádušní mše za oběti heydrichiády

V úterý 23. října 2012 se v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha uskuteční od 17.00 hodin zádušní mše za 294 zavražděných československých vlastenců - příbuzných a spolupracovníků členů paraskupin Anthropoid, Silver A a Out Distance. Mši svatou bude celebrovat kardinál Duka.
Publikováno: 19. 10. 2012 15:12

Během zádušní mše svaté budou přečtena jména všech 294 zavražděných. Bude rovněž zapáleno 294 svící, aby symbolicky připomenuly životy těch, kteří byli ve dnech 24. října roku 1942, 26. ledna roku 1943 a 3. února roku 1944 zavražděni v koncentračním táboře Mauthausen. Mezi obětními dary budou věci, které si vyrobili vězni v koncentračním táboře a které se dochovaly, ale také originál Kubišova dopisu, který výsadkář napsal krátce před svou smrtí. Přímluvy budou číst pozůstalí a zazní úryvky z Mozartova Requiem. Zádušní mší za těchto 294 příslušníků československého domácího odboje lze symbolicky navázat na requiem za padlé parašutisty v chrámu sv. Víta, které mělo být slouženo počínaje červnem 1945 každoročně válečným parašutistou a knězem současně P. Josefem Pojarem. Bohužel tato vznikající tradice trvala jen do roku 1947. Přerval ji únor 1948 a komunistický režim. Mezi povražděnými byli příbuzní a zejména spolupracovníci členů paraskupin Anthropoid, Out Distance a Silver A. Bez jejich statečnosti a obětavosti by nemohla být úspěšně provedena vojenská akce proti Reinhardu Heydrichovi 27. května 1942. Byli to lidé všech vyznání a vidění světa, které se mezi československými vlastenci ve čtyřicátých letech vyskytovaly. Od katolických křesťanů, jako byly např. rodiny Kubišova, rodina Valčíkova i rodina Rebcova, české protestanty, jako byly např. rodiny Fafkova, Hejlova a Smržova, české pravoslavné věřící např. manželé Minivovi, také vlastence židovského vyznání, např. rodina Bondyova a samozřejmě také nenáboženské humanisty. Českoslovenští výsadkáři Jozef Gabčík a Jan Kubiš způsobili Reinhardu Heydrichovi, který byl nejen zastupujícím říšským protektorem Protektorátu Čechy a Morava, ale rovněž jedním z hlavních architektů holocaustu, smrtelná zranění, jimž nacistický zločinec podlehl 4. června 1942. Jako odvetu za atentát okupační správa popravila několik tisíc osob. Zároveň byly srovnány se zemí vesnice Lidice a Ležáky a jejich obyvatelé popraveni. Historici se shodují v tom, že je nanejvýš pravděpodobné, že bez zabití Heydricha a tisíců obětovaných životů našich vlastenců, mezi něž patří také těchto 294 mužů, žen a dětí, by se prezidentu Edvardu Benešovi po válce nepodařilo obnovit náš stát v historických hranicích českých zemí.

Související články

Další aktuality

Papež jmenoval kardinála Tagleho prefektem Kongregace pro evangelizaci národů

Tiskové středisko Svatého stolce včera oznámilo jmenování nového prefekta Kongregace pro evangelizaci národů, latinsky tradičně nazývané propaganda fide, jakož i výměny velmistra rytířského řádu strážců svatého hrobu jeruzalémského.
09.12.2019

Přímé přenosy bohoslužeb od 9. do 15. prosince 2019

Všem, kdo se nemohou zúčastnit mše svaté v kostele a chtěli by se připojit alespoň prostřednictvím médií, nabízíme přehled bohoslužeb, vysílaných během následujících dní přímým přenosem v Televizi Noe, Radiu Proglas a Českém rozhlasu.
09.12.2019

Konference o mládeži 2019: Mluvme jazykem současnosti

Tématem 23. konference o mládeži byla digitální evangelizace, která se uskutečnila ve dnech 5. – 6. prosince v Češkovicích na Blanensku. Účastníci debatovali o možnostech, inspiracích a představách evangelizačního působení v digitálním prostoru v ČR.
06.12.2019

Abeceda křesťanské víry - 7. díl E - Evangelium

Sedmým písmenem v abecedě je „E“, jako evangelium. Evangelium doslova znamená „dobrá zpráva“. A co je tedy ta dobrá zpráva? Více v zamyšlení generálního sekretáře ČBK P. Stanislava Přibyla ze série krátkých videí Abeceda křesťanské víry.
06.12.2019

Kardinál Michael Czerny: Téma migrace je pro mne osobní, prožili jsme to jako rodina

Papež František jmenoval v říjnu třináct nových kardinálů. Jedním z nich byl i brněnský rodák Michael Czerny, jehož rodina po roce 1948 emigrovala do Kanady, kde on posléze vstoupil k jezuitům. Od roku 2016 působí ve Vatikánu v Sekci pro migranty a uprchlíky Dikasteria pro integrální lidský rozvoj. Při příležitosti synody o Amazonii jsme požádali kardinála Czerného o rozhovor, který nyní přinášíme v českém překladu.
06.12.2019