Blízký kardinál z Chorvatska

Když počátkem dubna kardinál Dominik Duka na svých webových stránkách oznámil definitivní rozhodnutí papeže Františka, tedy že na oslavy cyrilometodějského jubilea pošle místo sebe kardinála Josipa Bozaniće, v zemi zavládl určitý pocit ošizení. Proč zrovna záhřebský arcibiskup? A kdo to vlastně je, ptali se nejenom věřící po celé zemi.
Publikováno: 4. 7. 2013 15:17

Papež k nám ve skutečnosti jako svého legáta vysílá výraznou osobnost církve, navíc z regionu se silnými vazbami na cyrilometodějskou tradici.

Kardinál Bozanić vystudoval teologickou fakultu v Rijece a Záhřebu. Po vysvěcení v roce 1975 se stal kaplanem a sekretářem biskupa v diecézi Krk. Své vzdělání si následně doplnil na papežské univerzitě v Římě studiem kanonického práva. Jeho kariéra po návratu do rodné diecéze v roce 1986 pomalu ale jistě stoupala – nejprve se stal kancléřem biskupské kurie (1986), poté generálním vikářem krkské diecéze (1987—1989) a nakonec i biskupem (1989) a kardinálem (2003). V letech 2001 a 2011 pak působil jako místopředseda Rady evropských biskupských konferencí, jako kardinál se pak věnoval Papežské radě pro laiky a kongregace Kongregace pro blahořečení a svatořečení.

Zlom v jinak poklidné církevní kariéře diecézního kněze v místě s historickými vazbami na antické křesťanství nastal v roce 1997, kdy vystřídal na záhřebském arcibiskupském stolci kardinála Kuhariće. Celý balkánský region se tehdy potýkal s následky ničivých nacionalistických válek a konkrétně Chorvatsko se tou dobou nacházelo pod vládou veterána bojů za nezávislost Franjo Tudjmana. Kardinál Bozanić ale strávil většinu života na jaderském pobřeží, známého tolerancí k ostatním balkánským etnikům. Po svém nástupu na arcibiskupský stolec v Záhřebu vydal jednoznačný signál, že odpoutá chorvatskou církev od tradičního politického sevření. „Církev není ani politický spojenec, ani oponent žádné skupiny lidí a žádných politických stran. Církev by měla být nablízku lidem a těm, kteří jim slouží“, prohlásil jako čerstvý záhřebský arcibiskup v roce 1997.

V Chorvatsku totiž byla katolická církev po celá desetiletí vnímána jako nerozlučná součást chorvatské identity, oproti pravoslavným Srbům a muslimům z Bosny. Vatikán také patřil na počátku 90. let mezi první státy, které uznaly nárok Chorvatska na nezávislost. Nižší chorvatský klérus tak tíhnul k nacionalismu a brojil proti integraci do evropských struktur, které považoval za „protichorvatské“ a „Boha zapomínající“. Kardinál Bozanić ale viděl místo chorvatského státu a chorvatské církve v rámci Evropy a společné spolupráce. Častokrát kritizoval přístup vlády k Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro válečné zločiny v bývalé Jugoslávii a projevy nacionalistických nálad v chorvatské společnosti. V roce si tak 2005 proti sobě popudil většinu chorvatské církve kritikou euroskepticismu a stoupenců generála Ante Gotoviny, v Chorvatsku považovaného za národního hrdinu, Mezinárodním soudem ale za válečného zločince.

Vazba chorvatské církve na české území a cyrilometodějskou tradici je také daleko silnější, než by se mohlo na první pohled zdát. Bylo to právě území Bulharska a Chorvatska, kam po vyhnání z území Velké Moravy utekli Metodějovi žáci a nositelé slovanské bohoslužby a hlaholského písma. Byli to také chorvatští mniši, kteří se za Karla IV. výraznou měrou podíleli na obnově slovanské liturgie v pražském klášteře Na Slovanech a kteří nám zanechali písemnou památku v podobě českého překladu drážďanské bible sepsané hlaholským písmem. Nemělo by se také zapomínat, že na Moravě dodnes žijí početné chorvatské menšiny, které k nám přišly v průběhu 16. století, když utíkaly před tureckou expanzí. V novodobých dějinách potřeba zmínit osobu zastánce slovanské pospolitosti Josipa Juraje Strossmayera a jeho žáky, kteří mnohdy nalezli na konci 19. století útočiště před domácími politickými ústrky v Praze, nebo kardinála Stepinać, který je spolu s kardinály Beranem, Viśinskim a Mindszentym považovaný za klíčovou postavu z řad kardinálů při protikomunistickém odporu.

Josip kardinál Bozanić vyjadřuje dobrou volbu papeže Františka, úměrnou současnému významu velehradské slavnosti. Cyrilometodějský odkaz je zřetelný v konstitucích českého a chorvatského státu. Jejich kulturní a politickou sounáležitost propojuje právě místo Velehradu. Návštěva kardinála Bozaniće na Moravě tak může představovat zajímavý impuls pro rozvoj spolupráce mezi oběma národy – které si jsou přes evidentní kulturní blízkost tak vzdálené.

Josef Nerušil

Článek byl publikován v Katolickém týdeníku č. 27.

Související články

Další aktuality

Vznikl nový internetový portál Velikonoce.cz

Farnosti a sbory mohou nově prezentovat své velikonoční programy na stránkách www.velikonoce.cz. Návštěvníci webu mohou vyhledávat v nabídce programů podle jednotlivých dnů, podle věkového zaměření (pro děti, mládež, rodiny, seniory). Je uveden přehled nejen online přenosů, ale také kostelů otevřených k soukromé modlitbě, inspirace k prožití velikonočního smíření s Bohem, k vedení domácí bohoslužby či tvoření nebo netradiční aktivity o Velikonocích...
09.04.2020

Prohlášení arcibiskupa Fishera k případu kardinála Pella

Přinášíme vám překlad textu prohlášení arcibiskupa ze Sydney, Anthonyho Fishera OP, ohledně osvobozujícího rozsudku Australského nejvyššího soudu v případu kardinála George Pella.
09.04.2020

Křížová cesta 2020 vedená Svatým otcem Františkem 10. dubna

Přinášíme vám překlad celého textu křížové cesty, kterou bude Svatý otec František vést na Svatopetrském náměstí na Velký pátek 10. dubna 2020.
09.04.2020

Modlitba v rodině – Velikonoční triduum

Letos se křesťané nemohou sejít, aby slavili nejdůležitější slavnost a tajemství liturgického roku. Přesto se každá rodina může v modlitbě spojit s celou církví. Nabízíme tedy návrh domácího slavení Velikonočního tridua. Jednotlivé části modlitby nejsou nic jiného, než slova Písma, modlitby a gesta, která prožíváme během liturgie. Texty jsou doplněny také o modlitby před jídlem a požehnání velikonočních pokrmů o Neděli Zmrtvýchvstání Páně.
09.04.2020

Požehnané Velikonoce 2020!

Jménem celé České biskupské konference přejeme vám i vašim blízkým požehnané velikonoční svátky!
08.04.2020