Blízký kardinál z Chorvatska

Když počátkem dubna kardinál Dominik Duka na svých webových stránkách oznámil definitivní rozhodnutí papeže Františka, tedy že na oslavy cyrilometodějského jubilea pošle místo sebe kardinála Josipa Bozaniće, v zemi zavládl určitý pocit ošizení. Proč zrovna záhřebský arcibiskup? A kdo to vlastně je, ptali se nejenom věřící po celé zemi.
Publikováno: 4. 7. 2013 15:17

Papež k nám ve skutečnosti jako svého legáta vysílá výraznou osobnost církve, navíc z regionu se silnými vazbami na cyrilometodějskou tradici.

Kardinál Bozanić vystudoval teologickou fakultu v Rijece a Záhřebu. Po vysvěcení v roce 1975 se stal kaplanem a sekretářem biskupa v diecézi Krk. Své vzdělání si následně doplnil na papežské univerzitě v Římě studiem kanonického práva. Jeho kariéra po návratu do rodné diecéze v roce 1986 pomalu ale jistě stoupala – nejprve se stal kancléřem biskupské kurie (1986), poté generálním vikářem krkské diecéze (1987—1989) a nakonec i biskupem (1989) a kardinálem (2003). V letech 2001 a 2011 pak působil jako místopředseda Rady evropských biskupských konferencí, jako kardinál se pak věnoval Papežské radě pro laiky a kongregace Kongregace pro blahořečení a svatořečení.

Zlom v jinak poklidné církevní kariéře diecézního kněze v místě s historickými vazbami na antické křesťanství nastal v roce 1997, kdy vystřídal na záhřebském arcibiskupském stolci kardinála Kuhariće. Celý balkánský region se tehdy potýkal s následky ničivých nacionalistických válek a konkrétně Chorvatsko se tou dobou nacházelo pod vládou veterána bojů za nezávislost Franjo Tudjmana. Kardinál Bozanić ale strávil většinu života na jaderském pobřeží, známého tolerancí k ostatním balkánským etnikům. Po svém nástupu na arcibiskupský stolec v Záhřebu vydal jednoznačný signál, že odpoutá chorvatskou církev od tradičního politického sevření. „Církev není ani politický spojenec, ani oponent žádné skupiny lidí a žádných politických stran. Církev by měla být nablízku lidem a těm, kteří jim slouží“, prohlásil jako čerstvý záhřebský arcibiskup v roce 1997.

V Chorvatsku totiž byla katolická církev po celá desetiletí vnímána jako nerozlučná součást chorvatské identity, oproti pravoslavným Srbům a muslimům z Bosny. Vatikán také patřil na počátku 90. let mezi první státy, které uznaly nárok Chorvatska na nezávislost. Nižší chorvatský klérus tak tíhnul k nacionalismu a brojil proti integraci do evropských struktur, které považoval za „protichorvatské“ a „Boha zapomínající“. Kardinál Bozanić ale viděl místo chorvatského státu a chorvatské církve v rámci Evropy a společné spolupráce. Častokrát kritizoval přístup vlády k Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro válečné zločiny v bývalé Jugoslávii a projevy nacionalistických nálad v chorvatské společnosti. V roce si tak 2005 proti sobě popudil většinu chorvatské církve kritikou euroskepticismu a stoupenců generála Ante Gotoviny, v Chorvatsku považovaného za národního hrdinu, Mezinárodním soudem ale za válečného zločince.

Vazba chorvatské církve na české území a cyrilometodějskou tradici je také daleko silnější, než by se mohlo na první pohled zdát. Bylo to právě území Bulharska a Chorvatska, kam po vyhnání z území Velké Moravy utekli Metodějovi žáci a nositelé slovanské bohoslužby a hlaholského písma. Byli to také chorvatští mniši, kteří se za Karla IV. výraznou měrou podíleli na obnově slovanské liturgie v pražském klášteře Na Slovanech a kteří nám zanechali písemnou památku v podobě českého překladu drážďanské bible sepsané hlaholským písmem. Nemělo by se také zapomínat, že na Moravě dodnes žijí početné chorvatské menšiny, které k nám přišly v průběhu 16. století, když utíkaly před tureckou expanzí. V novodobých dějinách potřeba zmínit osobu zastánce slovanské pospolitosti Josipa Juraje Strossmayera a jeho žáky, kteří mnohdy nalezli na konci 19. století útočiště před domácími politickými ústrky v Praze, nebo kardinála Stepinać, který je spolu s kardinály Beranem, Viśinskim a Mindszentym považovaný za klíčovou postavu z řad kardinálů při protikomunistickém odporu.

Josip kardinál Bozanić vyjadřuje dobrou volbu papeže Františka, úměrnou současnému významu velehradské slavnosti. Cyrilometodějský odkaz je zřetelný v konstitucích českého a chorvatského státu. Jejich kulturní a politickou sounáležitost propojuje právě místo Velehradu. Návštěva kardinála Bozaniće na Moravě tak může představovat zajímavý impuls pro rozvoj spolupráce mezi oběma národy – které si jsou přes evidentní kulturní blízkost tak vzdálené.

Josef Nerušil

Článek byl publikován v Katolickém týdeníku č. 27.

Související články

Další aktuality

Papež František: Chceme ze zemského povrchu vykázat jakékoli násilí na nezletilých

Až 800 milionů dětí ve světě užívá internet, čímž tvoří více než čtvrtinu z celkového počtu tří miliard jeho uživatelů. Web je však také místem, kde se nejvíce rozbujela pedopornografie. Microsoft odhaduje, že denně se na webových stránkách objeví 270 tisíc nových videonahrávek či snímků zachycujících sexuální zneužívání nezletilých.
14.11.2019

Papež František: Půdu pro růst víry připravili laici

Pravidelná středeční audience se konala paralelně v aule Pavla VI., kde před začátkem papež pozdravil asi 250 nemocných, a na náměstí sv. Petra, kde se shromáždilo asi 14.000 poutníků. Ve své katechezi se Svatý otec věnoval 18. kapitole Skutků apoštolů a nazval ji „Priscilla a Akvila ho vzali k sobě. (Sk 18,26) Manželský pár ve službě evangelia.“
14.11.2019

Rok 2020 bude Rokem Bible

Na neděli 17. listopadu, tj. týden před Slavností Ježíše Krista Krále, připadá tradiční Den Bible, jehož cílem je podpořit šíření Bible v našich zemích. Příští rok vyhlásila Katolická biblická federace Rokem Bible, který se začne slavit o první neděli adventní 1. prosince 2019 a potrvá až do památky svatého Jeronýma 30. září 2020.
14.11.2019

Bohoslužba v lateránské bazilice zakončila národní pouť

Česká národní pouť k připomínce 30. výročí svatořečení Anežky České skončila dnes odpoledne mší svatou v bazilice svatého Jana v Lateránu. Bohoslužbu celebroval biskup litoměřický Jan Baxant, homilii pronesl biskup českobudějovický Vlastimil Kročil. Ve svém kázání se zaměřil především na téma svobody.
13.11.2019

Papež František českým poutníkům: Kéž se za vás sv. Anežka přimlouvá

Dnešní pravidelné audience se na náměstí sv. Petra zúčastnilo na čtyři tisíce poutníků z České republiky, kteří papeži předali dar - sochu Koruny svaté Anežky České a částku 1,2 milionu Kč pro chudé. Ve svém pozdravu Svatý otec připomněl svatořečení sv. Anežky a povzbudil poutníky z naší vlasti, aby žili s novým nadšením podle evangelia mezi tolika spoluobčany, kteří Pána Ježíše ještě neznají.
13.11.2019