Blízký kardinál z Chorvatska

Když počátkem dubna kardinál Dominik Duka na svých webových stránkách oznámil definitivní rozhodnutí papeže Františka, tedy že na oslavy cyrilometodějského jubilea pošle místo sebe kardinála Josipa Bozaniće, v zemi zavládl určitý pocit ošizení. Proč zrovna záhřebský arcibiskup? A kdo to vlastně je, ptali se nejenom věřící po celé zemi.
Publikováno: 4. 7. 2013 13:17

Papež k nám ve skutečnosti jako svého legáta vysílá výraznou osobnost církve, navíc z regionu se silnými vazbami na cyrilometodějskou tradici.

Kardinál Bozanić vystudoval teologickou fakultu v Rijece a Záhřebu. Po vysvěcení v roce 1975 se stal kaplanem a sekretářem biskupa v diecézi Krk. Své vzdělání si následně doplnil na papežské univerzitě v Římě studiem kanonického práva. Jeho kariéra po návratu do rodné diecéze v roce 1986 pomalu ale jistě stoupala – nejprve se stal kancléřem biskupské kurie (1986), poté generálním vikářem krkské diecéze (1987—1989) a nakonec i biskupem (1989) a kardinálem (2003). V letech 2001 a 2011 pak působil jako místopředseda Rady evropských biskupských konferencí, jako kardinál se pak věnoval Papežské radě pro laiky a kongregace Kongregace pro blahořečení a svatořečení.

Zlom v jinak poklidné církevní kariéře diecézního kněze v místě s historickými vazbami na antické křesťanství nastal v roce 1997, kdy vystřídal na záhřebském arcibiskupském stolci kardinála Kuhariće. Celý balkánský region se tehdy potýkal s následky ničivých nacionalistických válek a konkrétně Chorvatsko se tou dobou nacházelo pod vládou veterána bojů za nezávislost Franjo Tudjmana. Kardinál Bozanić ale strávil většinu života na jaderském pobřeží, známého tolerancí k ostatním balkánským etnikům. Po svém nástupu na arcibiskupský stolec v Záhřebu vydal jednoznačný signál, že odpoutá chorvatskou církev od tradičního politického sevření. „Církev není ani politický spojenec, ani oponent žádné skupiny lidí a žádných politických stran. Církev by měla být nablízku lidem a těm, kteří jim slouží“, prohlásil jako čerstvý záhřebský arcibiskup v roce 1997.

V Chorvatsku totiž byla katolická církev po celá desetiletí vnímána jako nerozlučná součást chorvatské identity, oproti pravoslavným Srbům a muslimům z Bosny. Vatikán také patřil na počátku 90. let mezi první státy, které uznaly nárok Chorvatska na nezávislost. Nižší chorvatský klérus tak tíhnul k nacionalismu a brojil proti integraci do evropských struktur, které považoval za „protichorvatské“ a „Boha zapomínající“. Kardinál Bozanić ale viděl místo chorvatského státu a chorvatské církve v rámci Evropy a společné spolupráce. Častokrát kritizoval přístup vlády k Mezinárodnímu trestnímu tribunálu pro válečné zločiny v bývalé Jugoslávii a projevy nacionalistických nálad v chorvatské společnosti. V roce si tak 2005 proti sobě popudil většinu chorvatské církve kritikou euroskepticismu a stoupenců generála Ante Gotoviny, v Chorvatsku považovaného za národního hrdinu, Mezinárodním soudem ale za válečného zločince.

Vazba chorvatské církve na české území a cyrilometodějskou tradici je také daleko silnější, než by se mohlo na první pohled zdát. Bylo to právě území Bulharska a Chorvatska, kam po vyhnání z území Velké Moravy utekli Metodějovi žáci a nositelé slovanské bohoslužby a hlaholského písma. Byli to také chorvatští mniši, kteří se za Karla IV. výraznou měrou podíleli na obnově slovanské liturgie v pražském klášteře Na Slovanech a kteří nám zanechali písemnou památku v podobě českého překladu drážďanské bible sepsané hlaholským písmem. Nemělo by se také zapomínat, že na Moravě dodnes žijí početné chorvatské menšiny, které k nám přišly v průběhu 16. století, když utíkaly před tureckou expanzí. V novodobých dějinách potřeba zmínit osobu zastánce slovanské pospolitosti Josipa Juraje Strossmayera a jeho žáky, kteří mnohdy nalezli na konci 19. století útočiště před domácími politickými ústrky v Praze, nebo kardinála Stepinać, který je spolu s kardinály Beranem, Viśinskim a Mindszentym považovaný za klíčovou postavu z řad kardinálů při protikomunistickém odporu.

Josip kardinál Bozanić vyjadřuje dobrou volbu papeže Františka, úměrnou současnému významu velehradské slavnosti. Cyrilometodějský odkaz je zřetelný v konstitucích českého a chorvatského státu. Jejich kulturní a politickou sounáležitost propojuje právě místo Velehradu. Návštěva kardinála Bozaniće na Moravě tak může představovat zajímavý impuls pro rozvoj spolupráce mezi oběma národy – které si jsou přes evidentní kulturní blízkost tak vzdálené.

Josef Nerušil

Článek byl publikován v Katolickém týdeníku č. 27.

Související články

Další aktuality

V Hradci Králové mladí katolíci zažívají koncerty, ale i přednášky a společné mše

Mladí křesťané od 14 do 26 let na CSM prožívají necelý týden ve společenství podobně naladěných lidí na Celostátním setkání v Hradci Králové, které se zde koná od 9.-14. srpna. Kromě kultury a zábavy nabízí také seberozvoj a zamyšlení nad důležitými tématy aktuálního světa. Přihlášených účastníků je na 4 tisíce, v sobotu jsou očekáváni další účastníci tzv. Dne pro rodiny.
13.08.2022

V Římě zemřel slovenský kardinál Jozef Tomko

V pondělí 8.8. 2022 v brzkých ranních v Římě zemřel kard. Jozef Tomko, emeritní prefekt Kongregace pro evangelizaci národů.
09.08.2022

Mše svatá za oběti sexuálního zneužívání v církvi

25. srpna od 18.00 hodin se v klášteře dominikánů v Olomouci uskuteční mše svatá, při které se budeme modlit za všechny oběti sexuálních deliktů (nejen) v katolické církvi. Mše je součástí programu konference na téma Šetření sexuálních deliktů v katolické církvi, která proběhne od 25. – 26. srpna v Olomouci, ale na bohoslužbu je zvána široká veřejnost. Koncelebrovat budou také biskupové Zdenek Wasserbauer, pomocný biskup pražský a Josef Nuzík, administrátor Arcidiecéze olomoucké.
05.08.2022

Charita Česká republika bude opět pomáhat lidem s exekucemi v rámci Milostivého léta II

Celkem 66 charitních poraden rozesetých na území Česka je připraveno od 1. září do 30. listopadu letošního roku pomáhat dlužníkům veřejnoprávních institucí, státních a polostátních firem umořit vysoké úroky, penále a náklady na exekuce, které mnohdy několikanásobně přesahují samotnou výši dluhu a pro dlužníky a jejich rodiny jsou ekonomicky likvidační. Dlužníci, kteří se chtějí zbavit svých dluhů, mají příležitost využít mimořádnou „dluhovou amnestii“ v rámci Milostivého léta II.
04.08.2022

Konference na téma šetření sexuálních deliktů v církvi se uskuteční v Olomouci

Cyrilometodějská fakulta Univerzity Palackého v Olomouci společně s Českou biskupskou konferencí pořádá od 25. – 26. srpna konferenci na téma Šetření sexuálních deliktů v katolické církvi. Cílem konference je prohloubení teoretických a praktických dovedností při šetření těchto činů v katolické církvi.
02.08.2022