Poslední rozloučení s varhaníkem Otto Novákem

V sobotu 23. listopadu 2013 se v bazilice Nanebevzetí Panny Marie v Praze na Strahově koná poslední rozloučení s emeritním varhaníkem katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha Otto Novákem. Člen papežské instituce Consociatio Internationalis Musica Sacrae a Společnosti pro duchovní hudbu v Praze zemřel 12. listopadu 2013 ve věku 83 let. Přinášíme krátký životopis.
Publikováno: 21. 11. 2013 11:37

Otto Novák se vzdělával nejprve na reálném gymnáziu v Křemencové ulici v Praze. Po dvou semestrech studia na Teologické fakultě Univerzity Karlovy studoval na pražské konzervatoři hru na varhany u Josefa Kubáně (1951–55), roku 1957 absolvoval ještě oddělení lidových nástrojů na téže škole.

Působil jako regenschori ve farním kostele sv. Václava v Praze-Nuslích, dále jako varhaník pražských krematorií, nejdříve v Motole, od roku 1968 ve Strašnicích. Od roku 1951 působil také jako varhaník Svatojakubského sboru (dnes Cantores Pragenses) při bazilice sv. Jakuba v Praze 1. V roce 1961 byl jmenován dómským varhaníkem katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze, kde působil do roku 1993 (jmenován emeritním dómským varhaníkem).

Od poloviny osmdesátých let byl členem papežské instituce pro duchovní hudbu Consociatio Internationalis Musica Sacrae, působil též jako člen výboru Společnosti pro duchovní hudbu v Praze.

Spolupracoval s Národním divadlem, pražským i plzeňským rozhlasem, podílel se na některých televizních pořadech.

Z jeho práce v katedrále sv. Víta vyplynula řada významných událostí, jako byla hra při jmenování biskupa Františka Tomáška kardinálem a pražským arcibiskupem, při návštěvách papeže Jana Pavla II. v Praze, hra při papežské mši v bazilice sv. Petra ve Vatikánu při svatořečení sv. Anežky Přemyslovny, hra při inauguracích prezidenta Václava Havla.

Dále premiéroval skladby některých soudobých autorů (např. Jana Hanuše) a provedl novodobé premiéry některých děl starých českých mistrů (např. Koncerty pro varhany C dur a D dur Františka Xavera Brixiho).

Dlouhodobě spolupracoval s Karlovarským symfonickým orchestrem, se souborem Cantores Pragenses i samostatně absolvoval mnoho koncertů doma i v zahraničí (Itálie, Rakousko, Německo, Francie, Polsko atd.).

(zdroj: Český hudební slovník osob a institucí)

Autor článku:
Ondřej Mléčka

Související články

Další aktuality

Obnovujeme živobytí na severu Iráku

Charita Česká republika spustila v březnu 2020 nový projekt, jehož cílem je podpora živobytí zranitelných rodin jak v městských, tak venkovských částech provincie Ninive na severu Iráku. Soustředíme se na komunity kolem měst Karakoš, Karemlaš a Bartella 30 minut jihovýchodně od Mosulu a 50 minut severozápadně od Erbílu.
07.08.2020

Papež: Užití atomovové energie k válečným cílům je nemorální

Papež František v poselství, adresovaném prefektovi hirošimské prefektury Hidehikovi Juzakimu, pozdravil účastníky včerejšího vzpomínkového aktu, který se uskutečnil u příležitosti pětasedmdesátého výročí svržení atomové bomby na toto japonské město. Římský biskup se v listě srdečně obrací zejména k obětem, které bombardování přežily a jimž se v japonštině říká „hibakuša“.
07.08.2020

Křest udělovaný pozměněnými svátostnými formulemi je neplatný

Kongregace pro nauku víry dnes zveřejnila věroučnou nótu o slovech, kterými se udílí svátost křtu, a záporně odpověděla na dotaz, zda je platný křest udělený slovy: „My tě křtíme ve jménu Otce i Syna i Ducha Svatého“; zároveň prohlásila, že v případě této změněné formulace je třeba křest vykonat správně znovu. Svatý otec František přijal toto rozhodnutí letos 8. června a nařídil jej zveřejnit.
06.08.2020

Maronitský patriarcha prosí o pomoc

Libanonský kardinál Béchara Boutros Raï požádal mezinárodní společenství o pomoc raněnému Libanonu. V textu nazvaném „Výzva ke státům světa“ volá po vytvoření zvláštního fondu pro Libanon pod záštitou OSN. Maronitský patriarcha zdůrazňuje, že hlavní město Libanonu je zničeno a v důsledku dvou obrovských explozí vypadá, jako by se jím přehnala válka. Stovky rodin naráz přišly o dům.
06.08.2020

Katolický týdeník: Sociální bubliny

Často slýcháme o problému sociálních bublin. Jde o názorově či věkově spřízněné skupiny, do nichž rádi zamíříme a pobudeme zde s ostatními. A rádi. Od přátel se leccos dozvíme, vzájemně si pomáháme, víme, že jsme si nablízku. Jenže platí to i v případě, kdy se ocitneme ve virtuálním světě - kde také máme své „přátele“?
06.08.2020