Jezuitská služba uprchlíkům je mezi finalisty Ceny Václava Havla

Maltská jezuitská služba uprchlíkům se stala jedním ze tří letošních finalistů Ceny Václava Havla za lidská práva. Tu každoročně uděluje Parlamentní shromáždění Rady Evropy ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77.
Publikováno: 27. 8. 2014 16:58

Praha: Maltská jezuitská služba uprchlíkům (JRS - Jesuit Refugee Service Malta) je jedním ze tří finalistů letošního udělování Ceny Václava Havla za lidská práva. Výsledek včerejšího (26. srpna 2014) jednání porotců byl oznámen v prostorách Muzea Kampa v Praze. Kromě jezuitské služby byli mezi finalisty vybráni také izraelské informační centrum pro lidská práva na okupovaných územích Betselem a ázerbájdžánský ochránce lidských práv Anar Mammadli.  

„Jedná se o jednotlivce nebo organizaci, která se zasazuje o obhajobu lidských práv v částech světa, kde jsou lidská práva pošlapávána. Jde nám vyzdvihnutí odvahy těch, kdo jdou proti proudu,“ komentovala v pořadu Události, komentáře výběr finalistů prezidentka Parlamentního shromáždění Rady Evropy Anne Brasseurová, která je současně předsedkyní poroty.

Tři finalisté byli vybráni z 56 kandidátů. Podle Brasseurové v současnosti přibývá konfliktních míst, kde je třeba vyzdvihnout úlohu obránců lidských práv: „Právě v těchto krizových momentech, kdy také zažíváme ekonomickou krizi, musíme pozvednout svůj hlas na obranu lidských práv, která jsou příliš často pošlapávána. Velmi často slyšíme populisty, již jsou velmi hlasití a využívají této nepříznivé situace. Proto si myslím, že musíme společně obhajovat věc těch nejbezbrannějších a nejslabších a nepřenechávat místo těm, kdo chtějí zničit demokracii.“

Maltská jezuitská služba uprchlíkům je pobočkou mezinárodní neziskové organizace založené v roce 1980 generálním představeným jezuitů Pedrem Arrupem. Jejím posláním je doprovázet a hájit uprchlíky či násilně vysídlené osoby. V současnosti organizace působí v 50 zemích, kde pomáhá lidem v uprchlických táborech i městech, těm, kdo hledají azyl nebo zadrženým osobám. Působí zejména na poli vzdělání, krizové pomoci, zdravotní péče, pomoci s obživou a v sociálních službách.

Maltská pobočka vznikla v roce 1993 jako odpověď na příchod stovek uprchlíků z Iráku a bývalé Jugoslávie. JRS Malta jim nabízela právní pomoc, pastorační péči, psychosociální a hmotnou podporu. „Věřili jsme, že musíme věnovat uprchlíkům pozornost jako lidem, a byli jsme mezi prvními, kdo upozornili maltskou veřejnosti na přítomnost uprchlíků,“ uvedl před časem P. Joseph Cassar, první ředitel JRS na Maltě. „Vzhledem k tlaku a přílivu nových imigrantů je třeba, aby někdo hájil práva těch nejbezbrannějších,“ ocenila činnost organizace Anne Breusserová.

Od roku 2002 se JRS Malta zaměřila na zadržené přistěhovalce, kteří připlouvali z Libye bez dokumentů. V roce 2007 obdržela ředitelka maltské pobočky Katrine Camilleri Nansenovu cenu Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky.

V průběhu let JRS Malta rozšířila svou působnost na nabídku právního poradenství a poskytování informací zadrženým, kteří žádají o azyl, zvyšování veřejného povědomí o problematice, sociální služby, základní zdravotní péči, psychologickou pomoc a duchovní službu.

Cena Václava Havla za lidská práva je od roku 2013 každoročně udělována Parlamentním shromážděním Rady Evropy ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77. Cílem je vyzdvihnout a odměnit mimořádný počin v oblasti ochrany lidských práv v Evropě i mimo ni. O laureátovi rozhoduje sedmičlenná komise v čele s prezidentem Parlamentního shromáždění nebo jím pověřenou osobou.

(ilustrační foto: Uprchlíci v Irbílu, CNA / Kirche in Not, zdroj: Knivna Václava Havla, Parlamentní shromáždění RE, Jesuit Refugee Service Malta)

Autor článku:
Ondřej Mléčka

Související články