Lupa
Obsah Obsah
Portál

IUPAX: Odešly statisíce do všech končin světa

Datum publikace11. 11. 2014, 18.25
TiskTisk

Zveřejňujeme stanovisko Rady Iustitia et Pax (IUPAX) věnovaný problematice migrace. Rada chce povzbudit všechny, kdo mohou podpořit nejrůznější formy úsilí o ulehčení osudu běženců, o zlepšení vládních programů práce s cizinci a o projekty nevládních organizací v této oblasti. Celý text si můžete přečíst níže.

Odešly statisíce do všech končin světa

Ten, kdo bude s vámi přebývat jako host, bude vám jako domorodec mezi vámi.
Budeš ho milovat jako sebe samého, protože i vy jste byli hosty v zemi egyptské.
(Levitikus 19;34, ekumenický překlad 1996)

V létě letošního roku u nás dlouhodobě pobývalo téměř čtyřistapadesát tisíc cizinců ze 182 států. Velká většina z nich by asi dala přednost pobytu ve vlastním původním prostředí, ale pronásledování, útisk či nouze je přiměly k vycestování za bezpečím, svobodou nebo lepšími podmínkami obživy. Není to bohužel v dnešním světě nic neobvyklého a v porovnání se zeměmi sousedícími s ohnisky lokálních konfliktů (např. Turecko, Jordánsko, Itálie) nejde také o tak zoufalé počty zbědovaných uprchlíků, avšak i v našem středoevropském zátiší poměrné stability k nám občas dolehnou překvapivé zvěsti o téměř neřešitelných těžkostech některých spoluobyvatelů cizího původu. Jednou to jsou stovky námezdních pracovníků, které najaly pochybné pracovní agentury za nepředstavitelně nevýhodných podmínek pro jednorázové práce a po určitém čase zůstaly bez prostředků a bez naděje na další zaměstnání. Jindy jde o případ z řady situací vyvolávaných zvláštním nastavením zdravotního pojištění zde pracujících cizinců – když kupř. pojištěná cizinka porodí dítě, které potřebuje nákladnou péči v inkubátoru, novorozené dítě nikdo není povinen a ochoten pojistit, ale rodiče jsou povinni platit obrovské částky bez možnosti tomu předejít. Ovšemže je nesnází vyvolaných pobytem v cizím a často i kulturně značně odlišném a nesrozumitelném prostředí mnohonásobně více, což velké množství zdejších lidí také nedobrovolně zažilo na vlastní kůži v několika uprchlických vlnách minulého století.

Starozákonní výzva ke vstřícnému přijímání příchozích dnes zní mnohým z nás nepřípadně a jako příliš náročná, ale to je jen pokus o únik před tlakem tíživé skutečnosti současného světa. Jestliže zákon pohostinnosti náležel ke znakům vyspělejších společností starého světa, byl to zároveň odkaz pro budoucnost. Právě takovým otevřenějším společnostem nové podněty přinášely rozvojové příležitosti a i ve vnitřním uspořádání přispívaly ke schopnosti dané společnosti vyrovnávat se s nepřetržitými proměnami světa.

Jsme dnes vyděšeni tím, že mladí lidé z několikáté generace přistěhovaleckých rodin z Německa, Francie nebo Spojeného království odjíždějí ze zemí nové domoviny svých rodičů, aby se připojili k radikálům bojujícím za nějakou fanatickou vizi jiného světa. Děti někdejších příchozích tak míra odcizení a frustrace žene k přízračným obzorům.

Výzvy dneška určitě nejsou jednoduché, na jedné straně musíme čelit rizikům otevřeného světa, ve kterém se pohybují nejen ubozí uprchlíci, nýbrž i protřelí podílníci sítí organizovaného zločinu, na straně druhé ale také nesmíme podléhat lidem, kteří se chtějí dostat k moci vyvoláváním naprosto nereálných vidin, že lepší svět lze zařídit prostě tím, že by mohl být bez přistěhovalců. Justitia et pax nemá sama prostředky ani kapacity k tomu, aby organizovala projekty pomáhající přímému soužití zdejšího obyvatelstva s přistěhovalci. Může však poukázat na prastarou a vlastně velmi praktickou moudrost, že dobré soužití všech je účinným předcházením zrodu těch prostředí, ze kterých vzcházejí bludné nenávisti. A vedle toho může a chce povzbudit všechny, kdo mohou podpořit nejrůznější formy úsilí o ulehčení osudu běženců, o zlepšení vládních programů práce s cizinci (např. regulací činnosti pracovních agentur, pravidel zdravotního pojišťování apod.) a o projekty nevládních organizací jako jsou Sdružení pro integraci a migraci, Organizace pro pomoc uprchlíkům, Multikulturní centrum Praha a další.

V nejistém a proměnlivém světě jsou projevy solidarity a vzájemnosti pomocí nikoli pouze pro ty, jimž se pomáhá, nýbrž také pro ty, kdo vyburcováním svých schopností pomáhat chrání vlastní společnost před těmi nástrahami úpadku, jaké číhají v uzavřenosti, sebe zahleděnosti a sobectví.

        
Václav Malý
biskup

předseda rady Iustitia et Pax
České biskupské konference

11. 11. 2014 

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou