Papež František: Kolik podob má milosrdenství?

Svatý rok byl tento víkend věnovaný především těm, kteří žijí a hlásají spiritualitu Božího milosrdenství. V předvečer svátku Božího milosrdenství slavil papež František vigilii na Svatopetrském náměstí, kde hovořil o nekonečném množství podob Božího milosrdenství. V neděli pak všechny vyzval ke konání konkrétních milosrdných skutků.

Celý víkend se v Římě nesl v přípravách na nedělní svátek Božího milosrdenství. Z pátku na sobotu probíhala tzv. Noc milosrdenství, při níž se otevřely všechny kostely zvlášť určené pro Svatý rok. V nich bylo možné přijmout svátost smíření či jinak projevit kajícnost.

Sobotní dopoledne zaplnily katecheze o milosrdenství, adorace či pouť ke Svaté bráně jedné ze čtyř hlavních římských bazilik. Papež František se během dne sešel s lidmi, kteří vyznávají spiritualitu Božího milosrdenství, protože právě jim patřilo slavení Svatého roku milosrdenství v těchto dnech především.

Následovala slavnostní vigilie na Svatopetrském náměstí. Papež při ní připomněl papeže Jana Pavla II, který ustanovil druhou velikonoční neděli jako svátek Božího milosrdenství.

„Kolik podob má milosrdenství, se kterým nám Bůh vychází vstříc?“ zeptal se František. Nelze však odpovědět žádným číslem, pokračoval, protože Boží milosrdenství je nekonečné a pro člověka proto často nepochopitelné a nemožné popsat. Bůh se „nikdy neunaví jeho prokazováním“, dodal.

Bůh s člověkem soucítil natolik, že se jím v Ježíši stal: „V Ježíši se proto nejenom můžeme rukama dotknout otcova milosrdenství, nýbrž jsme podněcováni, abychom se sami stávali nástrojem Božího milosrdenství.“

Uvést toto v životě do praxe ovšem není jednoduché, podotkl František: „O milosrdenství se lehce mluví, je však náročnější stávat se jeho konkrétními svědky. Toto úsilí trvá celý život a nemělo by se nikdy zastavit. Ježíš nám řekl, že máme být ‚milosrdní jako Otec‘ (Lk 6,36). To zabere celý život!“

Boží milosrdenství má mnoho podob, shrnul František. Člověku se dává poznat jako blízkost,  někdy však také jako soucit a sdílení, útěcha či odpuštění. „Kdo jej obdržel více, je povolán více jej nabízet a sdílet, neboť milosrdenství nelze držet ve skrytu a zadržovat jen pro sebe. Milosrdenství stravuje srdce a volá jej k lásce,“ zdůraznil papež. Nestojí na místě, řekl dále, ale vyhledává každou ztracenou ovci.

Milosrdenství nemůže nechat nikoho v klidu: „Je to Kristova láska, která nás ‚zneklidňuje‘, dokud nedosáhneme cíle. Pohání nás, abychom objali a přitiskli k sobě všechny, kteří potřebují milosrdenství, aby se tak všichni smířili s otcem,“ řekl František.

Na závěr sobotní promluvy se pak papež František podělil s přítomnými o návrh pro jednotlivé diecéze během Svatého roku milosrdenství: „Jak krásné by bylo - řekněme jako památku na Svatý rok milosrdenství – kdyby v každé diecézi přibylo nějaké charitativní dílo: nemocnice, domov důchodců, domov pro opuštěné děti, školu, centrum pro léčbu drogově závislých, spousta se toho dá udělat. Bylo by krásné, kdyby každá diecéze pomyslela: co zanechat jako živou památku na Svatý rok nějaké živoucí dílo milosrdenství, ránu živého Ježíše? Pomysleme na to a mluvme o tom s našimi biskupy.“

Při nedělní mši svaté pak papež František vyzval všechny ke konání skutků milosrdenství, aby tak svým životem pokračovali v psaní evangelia milosrdenství: „Všichni jsme povoláni stát se živými pisateli evangelia, nositeli dobré zvěsti pro každého muže a ženu dneška. Můžeme tak činit prokazováním skutků tělesného a duchovního milosrdenství, jež jsou součástí křesťanského životního stylu. Těmito jednoduchými a mocnými gesty, někdy dokonce neviditelnými, můžeme navštěvovat potřebné a přinášet jim Boží něhu a útěchu.'

^{(Zdroj: Radio Vaticana; ilustr. foto: Martha Calderon / CNA)}