Je třeba mít odvahu nehledět na pracovní dobu, řekl papež jáhnům

Víkend od 27. do 29. května 2016 byl ve Svatém roce milosrdenství věnovaný jáhnům. Jejich pouť do Říma vyvrcholila společnou mší svatou s papežem Františkem na Svatopetrském náměstí.

^{Foto: Daniel Ibáñez / CNA}

Apoštol a služebník jsou dvě poslání, která od sebe nelze nikdy oddělit, řekl papež v promluvě věnované především jáhnům. Funkce apoštola a služebníka „jsou jako dvě strany téže mince: kdo hlásá Ježíše, je povolán sloužit, a kdo slouží, hlásá Ježíše,“ dodal.

Připomněl pak slova jednoho z církevních otců Polykarpa, který řekl, že Ježíš, jenž nepřišel proto, aby si nechal sloužit, ale aby sloužil (Mk 10,45) „se stal jáhnem všech“.

Kdo se pak rozhodne Ježíše následovat, nemůže jít jinou cestou než On, jinou cestou než cestou služby, zdůraznil František. „Pokud je evangelizace posláním, které je každému křesťanu svěřeno křtem, pak je služba stylem, jak toto poslání žít: jediným způsobem existence Ježíšova učedníka.“

Služba je to, co může naplnit život křesťana a dát mu smysl: „Kdo slouží bratřím a sestrám, nenudí jej pokorný Kristus, nenudí jej křesťanský život, který je životem služby.“

Jak se stát dobrými a věrnými služebníky?

Papež František pak představil důležité kroky vedoucí k dobré službě druhým. V první řadě je třeba neustále odevzdávat svůj život ve prospěch druhých, svoje myšlenky i svůj čas: „Kdo slouží, není žárlivým strážcem svého času, ale zříká se toho, aby byl pánem svého dne. Ví, že čas, který prožívá, mu nepatří, ale je darem, který dostává od Boha, aby jej sám daroval. Jedině tak opravdu přinese plody,“ řekl František a pokračoval konkrétními podněty.

„Kdo slouží, není otrokem stanoveného plánu, ale chápe srdcem, je disponibilní vůči tomu, co není plánováno. Je k dispozici bratrovi, otevřen nepředvídanosti, která nikdy nechybí a ve všedním dni nezřídka bývá Božím překvapením. Služebník je otevřen každodenním překvapením. Služebník umí otevírat brány svého času a svého prostoru tomu, kdo je nablízku, tomu, kdo klepe mimo pracovní dobu i za cenu, že přeruší nějakou oblíbenou činnost či zasloužený odpočinek. Služebník nehledí na pracovní dobu. Bolí mne u srdce, když vidím někde ve farnosti: úřední hodiny od tehdy do tehdy. A potom? Dveře jsou zavřeny, kněz není, není jáhen, není nikdo, kdo by přijal příchozího. To je špatné. Je třeba mít odvahu nehledět na pracovní dobu.“

Jáhni, ale i všichni křesťané by se měli ve své službě projevovat mírně, trpělivě a chápavě. „Takto být připraveni k dispozici, v tichosti srdce a v ustavičném dialogu s Ježíšem nebudete mít strach být Kristovými služebníky, potkat a pohladit tělo Páně v dnešních chudých,“ řekl papež na závěr promluvy.

_{(zdroj: Radio Vaticana)}