Katolický týdeník: Cena za příkladnou péči

Za péči o nemohoucího syna obdržela letošní Cenu Celestýna Opitze, kterou uděluje řád Milosrdných bratří v ČR za vzor v péči o nemocné a potřebné. Paní Anna Tisovská však říká: Ta cena nepatří mně, ale všem, kdo se starají o své nemocné blízké. Takových jako já je mnoho, jen se o nich neví.

^{Foto: archiv KT}

Přinášíme část rozhovoru, který s oceněnou Annou Tisovskou vedla redaktorka KT Alena Scheinostová:

Váš syn Marcel žil až do pětatřiceti let aktivní život, měl rodinu, rád sportoval, chodil do přírody. V roce 2006 se zrovna chystal na dovolenou…

… když ho s obrovskou bolestí hlavy odvezla záchranka do nemocnice. Měl vysokou horečku, ztrácel hybnost. Zmínili jsme, že měl klíště, a tak mu udělali odběr z míchy a zjistili mu kombinaci klíšťové encefalitidy a boreliózy. Nemoc rychle postupovala, uvedli ho do umělého spánku, a když ho pak probrali, byl ochrnutý. Mozek mu fungoval skvěle, ale nemohl se hýbat, byl (a je stále) připojený na plicní ventilaci. Tak už to zůstalo. Dávali mu tři měsíce, ale dnes už tu bude jedenáct let.

Poslední dva roky se o Marcela sama staráte doma. Nebála jste se toho?

Roky jsem se modlila, aby mi to dovolili. Ale všichni mi to rozmlouvali, tvrdili, že to nezvládnu. Starala jsem se nejdřív o svoji maminku, ochrnutou na půl těla, než zemřela na rakovinu, pak jsem dochovala manžela. Za Marcelem jsem šest let jezdila každý druhý den. Nakonec mi ho dovolili vzít domů. Dali mi celý harmonogram, jak se o něj mám starat a co mám jak dělat. Nejsem zdravotnice, pracovala jsem v pojišťovně, ale člověk se to naučí.

Co všechno péče o Marcela obnáší?

Starám se o něj čtyřiadvacet hodin denně. Vstávám v půl sedmé, musím mu vzít moč, změřit tlak, provést saturaci krve kyslíkem, dát mu léky, výživu. V půl osmé chodí sestřička pomoci s hygienou, protože to bych sama nezvládla – je mi dvaasedmdesát let. Každou hodinu mu musím odsát hlen z dýchacích cest. Všechno se dezinfikuje, každý den ho převlékám… Chodím spát ve dvě, v půl třetí. A mezitím se Marcel budí, potřebuje něco, tak na mě zamlaská, a na to už slyším i ze spaní. Přes den si ale zvládnu někdy zdřímnout nebo chvíli pracovat na zahradě. Hodinu beze mě Marcel vydrží.

Jak s vámi syn komunikuje?

Očima. Nedávno oslepl, ale dokud viděl, měla jsem tabulku s písmeny, ty jsem mu ukazovala a podle jeho reakcí jsme skládali slova. Když ho pohladím po tváři, cítí to. Usmívá se. Někdy se spolu díváme na televizi, pak má zavřené oči, poslouchá. Nedávno u nás byli jeho bratři – mám celkem čtyři syny – a vzali ho na dvě hodiny na vyjížďku, kterou vydržel dokonce bez ventilace. Je šťastný. A chce žít.

Na slavnostním předávání cen Celestýna Opitze jste děkovala vaší novojičínské farnosti za modlitby.

Modlitba je pro nás nesmírně důležitá. Modlí se za nás spousta lidí, nejen ti z farnosti, ale také sestřičky nebo pan biskup Hrdlička. Když Marcel ležel na oddělení chronické resuscitační a intenzivní péče v Olomouci, nosila mu tam eucharistii sestra Anežka Petříková, která pracuje u pana biskupa. Vyprávěla mu o nás a pan biskup ho přišel navštívit a také mu udělil svátost biřmování. Dnes za námi s Marcelem chodí lidé z farnosti na návštěvu i s přijímáním a i jejich modlitby nám moc pomáhají. Pán Bůh nám dává sílu, jinak by to všechno nešlo zvládnout.

^{(Autorka: Alena Scheinostová)}
Více v Katolickém týdeníku, který je k mání elektronicky na https://www.alza.cz/media/katolicky-tydenik-d2171757.htm nebo v řadě kostelů.

Dále si lze v KT přečíst:

Duka: Byl to černý den mého mládí

Oběti maďarského povstání v roce 1956 připomněl minulou neděli na Vyšehradě kardinál Dominik Duka.

Téma: Smrt blízkého

Bůh se stal člověkem a zažil bolest a smutek jako každý z nás. Zármutek nad zemřelým není na místě potlačovat. Jak se k němu ale stavět v duchu evangelia?

Změny v Karmelitánském nakladatelství  

Karmelitánské nakladatelství už není tak zcela karmelitánské. O novinkách hovoří v KT jeho ředitelka.

Tiší poustevníci na štaflích

Prostřednictvím malířky Jany Lukešové nahlédneme do zákulisí oboru restaurátorství. Práce na starých obrazech se může někdy proměnit v modlitbu.

^{(autor: redakce KT)}