Biskupové z kmenových oblastí žádají o pomoc indického prezidenta

Katoličtí biskupové z indických kmenových území žádají prezidenta Pranaba Mukherdžího, aby zajistil práva milionů domorodých obyvatel. Memorandum podepsali biskupové ze šesti států s velkou kmenovou populací. Podle nich je velmi smutné, že státní policie pošlapává práva původních obyvatel.
Publikováno: 16. 5. 2017 15:00

Foto: Rita Willaert/CC BY-NC 2.0

Biskupové žádají hlavu státu, aby chránil půdu, lesy a sociálně-kulturní práva kmenových obyvatel. „Půda je jediný prostředek obživy pro většinu původních obyvatel, neboť 90% z nich je závislých na zemědělství a přidružených aktivitách,“ uvádí se v memorandu, které bylo zveřejněno po dvoudenních konzultacích na Indické biskupské konferenci v Novém Dillí.

Současná federální vláda a většina vlád jednotlivých států nicméně podnikají kroky, které zamezují domorodým obyvatelům k přístupu k jejich půdě. Vláda deklarovala v některých případech jejich půdu jako nevhodnou pro zemědělství a domorodci z ní mohou být vystěhováni, neboť nezemědělská půda není zákonem chráněná.

Pokud bude původním obyvatelům zamezen přístup k jejich půdě, budou indické domorodé kmeny navždy ztraceny, podobně jako k tomu došlo v USA, Kanadě, Austrálii a na Novém Zélandu v uplynulých staletích,“ uvedli v memorandu biskupové.

Memorandum také zmiňuje pronásledování, kterému čelí indičtí křesťané. V současné době státní policie zahájila sběr informací o křesťanských církvích. Všichni kněží obdrželi dotazník, který zjišťoval informace o jejich politické příslušnosti, vztahu k extremistickým skupinám, čísla bankovních účtů a příjem. „Celé to působí dojmem, že všechny křesťanské církve a jejich instituce jsou zapojené do protivládních a kriminálních aktivit. To vytváří pocit strachu a nejistoty mezi věřícími,“ řekli biskupové

V Indii žije 104 milionů původních obyvatel, což je zhruba 9% z 1,2 milirady indické populace, podle sčítání lidu v roce 2011. Zhruba 30% ze 27 milionů indických křesťanů patří mezi domorodé obyvatele, zejména ze východní a centrální části Indie.

(Zdroj: Radio Vaticana)

Autor článku:
Tomáš Tetiva

Související články

Další aktuality

Červená středa: Setkání organizátorů, 30. 9. 2021 - 5. Pavel Svoboda: Jaký má západní systém hodnot „Achillovy paty“ a limity?

Přinášíme vám záznam ze setkání zájemců a organizátorů Červené středy, které proběhlo 30. září 2021 v kostele sv. Vojtěcha v Praze - Dejvicích. 5. video: Pavel Svoboda (předseda správní rady IKDP): Jaký má západní systém hodnot „Achillovy paty“ a limity?
19.10.2021

Katolický týdeník: Pomáhají nést tíhu ztráty

Co se skrývá za souslovím perinatální hospic a komu či jak zařízení Dítě v srdci slouží, popisuje jeho ředitelka Alena Peremská.
19.10.2021

Červená středa: Setkání organizátorů, 30. 9. 2021 - 4. P. Stanislav Přibyl: Jaké jsou židovsko-křesťanské kořeny lidských práv?

Přinášíme vám záznam ze setkání zájemců a organizátorů Červené středy, které proběhlo 30. září 2021 v kostele sv. Vojtěcha v Praze - Dejvicích. 4. video: P. Stanislav Přibyl (generální sekretář České biskupské konference): Jaké jsou židovsko-křesťanské kořeny lidských práv?
19.10.2021

V Píšti přijali zvon, vrací se z Německa jako symbol smíření

Česky, německy a polsky pozdravil poutníky biskup Martin David na začátek mše svaté, která se v sobotu 16. října stala důležitým momentem projektu Zvony míru a pokoje pro Evropu. Spolu s biskupem rottenbursko-stuttgartské diecéze Gebhardem Fürstem přivítal zvon, který z Píště zmizel rok před koncem druhé světové války. Namísto roztavení pro zbrojařské účely se ale dočkal příměří a od 50. let vyzváněl na věži kostela v městečku Grötzingen. V tamní věži visel vedle dalšího zvonu z válečné kořisti – z polského Fromburku.
19.10.2021

K Panně Marii, rozvazující uzly, se obracejí věřící z celého světa

Věřící v německém Augšpurku očekávají opětovné otevření kostela, který uchovává originál barokního obrazu Panny Marie, rozvazující uzly. Úctu k této Matce, která „svou vírou a poslušností rozuzlila to, co Eva zauzlila svou neposlušností a nevěrou“ (sv. Irenej), rozšířil v Argentině a jižní Americe vůbec někdejší mladý jezuita, Jorge Mario Bergoglio, současný papež František.
19.10.2021