Vychází nové číslo Communia věnované Božím království

Světlo světa spatřilo nové vydání Mezinárodní katolické revue Communio. Představujeme.

Přijď království tvé, tak zní název prvního čísla 21. ročníku Mezinárodní katolické revue Communio (sv. 82), který tematicky rozvíjí další část meditací o modlitbě Páně. Po úvahách nad hloubkou vstupního oslovení nebeského Otce (sv. 74) a poté, co byla pozornost věnována prosbě o posvěcení jeho jména (sv. 78), přináší nový svazek řadu příspěvků, které pronikají význam slov, v nichž podle Kristova příkazu prosíme o příchod Božího království.

Angelo Scarano, vyučující Nový zákon na pražské KTF, reflektuje nad prosbou v biblických souvislostech. Upozorňuje na dva rozměry: Boží království se naplňuje v osobě Ježíše Krista a projevuje se tím, že křesťan rozvíjí dar Božího synovství. Proto je prosba Otčenáše voláním po již dovršeném Božím království i po království, které se teprve zjevuje v dějinách.

Jezuita Michel Fédou, který působí na vysoké škole Centre Sèvres v Paříži, otevírá panorama toho, jak se o vztahu mezi Božím královstvím a Ježíšem uvažovalo v dějinách teologie. Všímá si tří etap: od Justina k Órigenovi, od „konstantinovského obratu“ ke středověkému křesťanství a nakonec upozorňuje na významné podněty magisteria a teologie ve 20. století.

Skutečnost Božího království je niterně spjata s otázkou církve. Na tento fakt se zaměřuje text zakladatele revue Communio, Hanse Urse von Balthasara. Švýcarský teolog vyzdvihuje dva momenty: Pán posílá církev, aby přinášela zvěst o Božím království všem národům. Odtud pramení její misijní aktivita. Současně Kristus upozorňuje, že o dni dovršení království ví jen Otec. Proto církev je církev společenstvím těch, kdo v bdělosti očekávají Kristův příchod.

Meditace, jejíž autorkou je Adrienne von Speyr, uvádí čtenáře do Ježíšova horského kázání, v jehož rámci Kristus pronáší slova Otčenáše. Celý obsah modlitby Páně je verš po verši promýšlen z různých perspektiv: z pohledu Syna v lůně Nejsvětější Trojice, z pozice vtěleného Syna Božího a v rámci vztahu jednotlivého věřícího k nebeskému Otci.

První tři prosby Otčenáše tvoří podklad ke kázání jezuitského kněze a mučedníka Adolfa Kajpra. Předložený text jeho homilie z r. 1948 se zamýšlí nad významem posvěcení Otcova jména, nad příchodem Božího království a naplněním Otcovy vůle. Stěžejním úhlem pohledu je láska k Otci, které nás učí Kristus, a kterou obsahují a předpokládají tři uvedené prosby.

Pro úvahy manželů Heleny a Tomáše Machulových z Jihočeské Univerzity je výchozím bodem liturgická slavnost Ježíše Krista Krále, kterou r. 1925 vyhlásil papež Pius XI. Ve svém článku ozřejmují okolnosti vzniku tohoto svátku a věnují pozornost jeho aktuálnímu významu v souvislosti s eschatologickým a sociálním rozměrem Kristova kralování.

Text francouzského dominikánského teologa Guy Bedouelle nabízí v kontextu dějin křesťanství vhled do problému, jak náležitě vymezit vztah křesťana ke světu, společnosti, státu a politické moci. Předkládá pohledy, které na danou problematiku sdíleli svatý Augustin, Jáchym z Fiore a Martin Luther. Klíčovým pro pochopení je dynamický obraz putujícího Božího lidu, který je již nyní Boží obcí a královstvím.

Jacques Jomier, jeden ze zakladatelů Dominikánského institutu východních studií v Káhiře, rozšiřuje náš pohled směrem k islámu, když se ptá po tom, co je typické pro jeho pojetí Božího království. Důraz přitom klade jak na myšlenku svrchované Boží vlády, tak na úlohu muslimského práva a jeho šíření.

Závěrečný příspěvek Helmuta Hopinga z teologické fakulty ve Freiburgu pak přikládá k celku úvah ještě reflexi o charakteru Boží věčnosti, přičemž uvažuje o jejím vztahu k času. Polemizuje s konceptem ryze transcendentní koncepce věčnosti a kloní se k pojetí Boží věčnosti, které by nestálo v protikladu k času.

Nový svazek MKR Communio lze jako vždy získat v distribuční síti Karmelitánského nakladatelství. 

^{(autor: Robert Svatoň, CMTF UP Olomouc)}