Eucharistickou oběť slavili farníci minulou neděli v Třinci-Gutech na spáleništi svého kostela. Dřevěný chrám Božího Těla nevyčíslitelné hodnoty z 16. století se stal terčem žhářů.
Foto: Pavel Siuda
„Byl to můj kostel. Odtud pocházím. Náš kostelík měl atmosféru domova a naši farníci jej ztratili,“ říká místní rodák, nyní brněnský minorita a redaktor časopisu Immaculata bratr Bohdan Heczko. „Ten domov byl ale i přesto přítomen uprostřed lidí nad ohořelými trámy, když jsme se zdravili a viděli zármutek, který nás v té chvíli přemáhal. Řada lidí měla v očích slzy. Ten chrám nás spojoval desítky let,“ popisuje pro KT bratr Bohdan.
Bohoslužbu celebroval místní kněz P. Kazimierz Plachta u misijního kříže před ohořelými troskami kostela a roztaveného zvonu. Kříž běsnění plamenů přečkal. Jeho snímek nad spáleništěm obletěl média a stal se symbolem naděje. „Té pozemské, že kostel, naše místo slavení bohoslužeb, bude znovu obnoveno, ale i té věčné, že Kristus a jeho kříž zůstává nad každým spáleništěm našeho světa,“ říká Bohdan Heczko a dodává: „Protože farnost je dvojjazyčná, zazněla při přijímání také píseň v polštině, ve které se zpívá, že Boží polibek znamená kříž – ten kříž zasazený na Golgotu, který je právě znamením naděje.“
Barbarský čin
Při bohoslužbě vyzval místní kněz k odpuštění třem pachatelům, kteří spáchali „tak barbarský čin“. „Musíme se spojit s Kristovou obětí a těm klukům odpustit,“ zdůraznil P. Kazimierz a připomněl, že požár není ani tak tragédie, jako spíše zkouška víry.
„Policistům už jsem za jejich práci poděkoval. Dnes se chystám oslovit s díky i hasiče,“ uvedl v pondělí ostravsko-opavský biskup František Václav Lobkowicz. Do uzávěrky vydání KT vyšetřovatelé motivy žhářského činu nezveřejnili. Biskup Lobkowicz potvrdil slova státního zástupce, že obvinění ve vazbě měli v plánu další útoky. „Takže je na místě i jedno z podezření, že za žhářstvím mohli stát satanisté,“ připustil ostravsko-opavský biskup a doplnil: „Pro mě je v této chvíli důležité, že kostel znovu postavíme a bude tam možné slavit eucharistii a chválit Pána,“ podotkl s tím, že jen pár dnů po tragédii se na všech stranách projevila vůle kostel obnovit.
Vědecká rekonstrukce
Velkou naději dává vedoucí stavebního oddělení biskupství Václav Kotásek i jeho předchozí zkušenost obnovy vyhořelého kostela v Hrabové v roce 2002. „Na místě se už byl podívat se zkušeným projektantem. Zatím nemáme stanovisko pojišťovny, takže nemáme jasno, jak stavbu financovat,“ prozradil biskup Lobkowicz.
Nyní panuje konsenzus mezi farností, památkáři, městem Třinec i biskupstvím, že by se chrám obnovil v tzv. vědecké rekonstrukci. „Užily by se dobové postupy jako ruční tesání, kolíkové spoje, původní technologie. Nejenže by kostel vypadal stejně, ale při stavbě bychom postupovali jako naši předci. Díky ručnímu tesání by pak měl mít brzy například i podobnou patinu,“ vysvětluje Václav Kotásek. O vnitřním vybavení ani harmonogramu zatím není rozhodnuto. „Pokud ale začneme intenzivně projektovat a nenastanou komplikace, dala by se hrubá stavba dokončit do konce příštího roku,“ dodává Kotásek.
Jen o něco větší zmíněný vyhořelý kostel v Hrabové se stavěl znovu dva roky. Také tam zvolili stavaři postup vědecké rekonstrukce, kterou projektoval a vedl Antonín Závada, soudní znalec a specialista na lidovou architekturu. K dispozici je projektová dokumentace z 50. let i z nedávné rekonstrukce. S měřením bude třeba začít brzy. „Abychom věděli, jaké řezivo budeme potřebovat pro zimní těžbu, která je pro tyto účely nejlepší. Předpokládám, že z biskupských lesů. Určitě budeme používat duby a pak měkké dřevo jako jedle a smrk na konstrukci,“ prozrazuje.
JIŘÍ MACHÁNĚ
Katolický týdeník je k mání elektronicky na https://www.alza.cz/media/katolicky-tydenik-d2171757.htm nebo ve vybraných prodejnách tisku a v řadě kostelů.
Dále si lze v KT přečíst:
Cely odsouzených i vězně samotné navštívil v minulém týdnu ve valdické věznici kardinál Dominik Duka. Věznice je spojena se jmény kardinála Trochty, biskupa Otčenáška, opata Tajovského, Oto Mádra, Josefa Zvěřiny.
Když papež Pius XII. roku 1950 prohlásil za pravdu víry, že Maria byla po skončení života vzata s tělem a duší do nebeské slávy, potvrdil tím to, co křesťané věřili už odedávna. KT věnuje svátku tematickou dvoustranu.
Rozhovor: onkolog Pavel Klener
Je mezinárodně uznávanou osobností v oboru onkologické hematologie. Spíše než o jeho medicínské praxi je tento rozhovor snahou o miniportrét člověka, který se tak závažným oborem zabývá.