Lupa
Obsah Obsah
Portál
Reklama

Katolický týdeník: Když do života vstoupí závislost

Datum publikace17. 8. 2017, 0.00
TiskTisk

Není snad falešnějšího obrazu alkoholika: často opilý, špinavý a páchnoucí muž, povalující se v hospodě a pak ve škarpě. Jistě je nemálo takových. Skutečnost, jak už to tak bývá, se od zažitého klišé značně liší.

Ilustrační foto: Štěpán Hon

Když vstoupíte na oddělení léčby závislostí, zjistíte, že se pohybujete ve velmi pestré společnosti. A k tomu tu je i ženské oddělení. Neexistuje prototyp pacienta,“ popisuje jáhen a nemocniční kaplan bohnické psychiatrické nemocnice Jaromír Odrobiňák.

Lékaři a psychologové rozlišují získanou a dědičnou závislost. V některých rodinách ji dohledáte v rodinné historii. „Někdy si to lidé pamatují až do pěti, šesti generací. Ta závislost, kterou si lidé sami vypěstují, má celou řadu důvodů. Velký vliv u nás má tzv. mokrá kultura a všeobecná tolerance alkoholu. Všechny společenské události, často včetně farních, jsou doslova namočené v alkoholu,“ podotýká terapeut Jan Jílek, který v rámci tohoto tématu představí i fenomén tzv. spoluzávislosti.

Rodící se alkoholik

Jak a kdy se z člověka stane závislý, nikdo neví. „Pět panáků denně může být přitom pouze nepěkný návyk. Spousta lidí si tak ulevuje a relaxuje. Pak najednou zjistí, že bez toho nejsou schopni fungovat: odejít do práce, mluvit, něco napsat, protože se jim třesou ruce. Bez alkoholu jim to přestává myslet a sklenice a láhev se stává stěžejním bodem života. Všechny aktivity směřují k tomu, aby bylo vše hotovo a mohli se napít. Většinou je to nepozorovatelný hladký postup,“ varuje Jan Jílek. „Tu hranici pomalinku a nepozorovaně posouvá proces, který nazýváme racionalizace. Například někdo řekne: ‚Ty moc piješ.‘ A na to zní odpověď: ‚Vždyť jsem měl jen čtyři piva.‘ Říká se tomu také ukrajování salámu, známá salámová metoda,“ popisuje pomalý proces Jan Jílek.

Racionalizací umenšuje člověk na pokraji závislosti reálně hrozící nebezpečí. Zlehčí ho a vytvoří dojem, že se na něj nevztahuje – vždyť to dělají všichni, tak to nemůže být tak špatné. Přičemž na počátku alkoholické kariéry se lidé většinou hájí, že vlastně nedělají nic, co by nedělali ti druzí. „Přece na tom není nic špatného, nezákonného, když si dám po práci pivo. Jenže pak si jich dá deset. A průšvih je na světě,“ upozorňuje Jan Jílek.

Pestrá společnost – katolíky nevyjímaje

Trápení závislého nemusí prozradit ani typický pach alkoholu v dechu. Může totiž brát drogy nebo své pití do značné míry kontrolovat. Ačkoliv tento stav častěji postihuje muže, nevyhýbá se ani ženám, které ji právě velmi často umným způsobem skrývají. „Když potom skončí na ženském oddělení léčby závislostí a po několika dnech sestupují už jako dámy z uzavřeného detoxu nalíčené a upravené, nemůžete uvěřit svým očím,“ dělí se o svou vzpomínku na práci se závislými duchovní správce z farnosti Praha-Lhotka P. – a k tomu MUDr. – Jiří Korda.

Mezi pacienty v léčebnách jsou podle jeho zkušenosti lidé prostí i vzdělaní, chuďasové i bohatí, lidé bez víry i hluboce věřící. Řada jich je jistě i mezi čtenáři KT, možná usedají do kostelní lavice právě vedle vás. Nejednoho katolíka by asi šokovala přítomnost kněze. Nikoliv jako nemocničního kaplana, ale v roli pacienta. „Je důležité vědět, že ani věřící lidé nejsou uchráněni od propadnutí některému druhu závislosti a nemělo by být překvapením, že se to týká i křesťanů, kteří jsou aktivní v církevních institucích, případně osob žijících zasvěceným způsobem života či ordinovaných, a to napříč církvemi,“ popisuje svou zkušenost jáhen Jaromír Odrobiňák.

(pokračování na stránkách KT)

Katolický týdeník je k mání elektronicky na https://www.alza.cz/media/katolicky-tydenik-d2171757.htm nebo ve vybraných prodejnách tisku a v řadě kostelů.

Rodiny prošly metropolí

Oslavit rodinu se do centra Prahy vydaly stovky účastníků Pochodu pro rodinu.

Vrátit se k modlitbě s papežem

Na duchovní straně 10 každý měsíc zveřejňujeme papežské modlitební úmysly. Jak vznikají a k čemu slouží? Ptali jsme se P. Frédérica Fornose SJ, ředitele Světové sítě modlitby s papežem Františkem.

Jakým výzvám čelí španělská církev

Počátkem srpna ve své rodné zemi tragicky zahynul španělský augustinián P. Antonio Rivas Gonzáles OSA působící dlouhá léta u nás. Před prázdninami napsal pro KT článek o současném postavení katolické církve ve Španělsku.

(Autor anonce: Jiří Macháně, KT)

 

Soubory ke stažení

Autor článku: František Jemelka
Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou