Krize financování pracovníků v sociální oblasti trvá

Vláda České republiky schválila na svém květnovém zasedání navýšení platů a mezd zaměstnanců sociálních služeb od 1. července o 23 %. Kritická situace odměňování těchto zaměstnanců ale přetrvává, píše biskup Václav Malý, předseda rady Iustitia et pax České biskupské konference.

Vláda České republiky schválila na svém květnovém zasedání navýšení platů a mezd zaměstnanců sociálních služeb od 1. července o 23 %. Kritická situace odměňování těchto zaměstnanců ale přetrvává.

Vážíme si snahy Asociace krajů, Poslanecké sněmovny a vlády řešit kritickou situaci odměňování v sociální oblasti, chceme však zdůraznit, že je nejvyšší čas řešit financování tohoto sektoru systémově: je třeba zohlednit stárnutí české populace, zajištění financování stále častější dlouhodobé péče, podporu vícezdrojového financování, které však nebude znevýhodňovat nestátní subjekty.

A v neposlední řadě je třeba společně usilovat o společenské docenění sociální práce. Vždyť jsme-li hrdi na evropskou tradici respektu k lidské důstojnosti a solidaritě, jak jinak by se to mělo prakticky odrazit v prioritách moderní společnosti, než právě v podpoře a docenění všech pomáhajících profesí, a obzvláště těch, kdo pracují přímých pečujících a sociálních službách.

Na pokrytí nákladů navýšení platů a mezd vláda aktuálně vyčlenila cekem 1,16 miliardy korun, 500 mil. bylo vyčleněno z kapitoly Vládní rozpočtová rezerva; 462,3 mil. Kč z kapitoly Státní dluh a 200 mil. z nespotřebovaných výdajů, resp. z rezerv z rozpočtu MPSV.

Odborníci ale upozorňují, že vyčleněné prostředky nestačí. Kraje totiž neobdržely pro letošní rok žádné dotační prostředky na navýšení platů v sociálních službách podle nařízení vlády s účinností od 1. listopadu 2016. Pokud by měly kraje poskytovatelům péče poskytnout prostředky na medializované navýšení, musely by zajistit minimálně 1, 9 miliardy korun. Poslanecká sněmovna ostatně ve svém usnesení ze dne 26. dubna 2017 žádá vládu o dodatečné navýšení prostředků na platy a mzdy sociálních pracovníků ve výši 3 miliardy korun a také o to, aby konečně zahájila proces systémové změny financování této oblasti.

Nařízení vlády zrušilo třetinu nejnižších tarifů a dotčení zaměstnanci se přesunou do zbývajících šesti tarifů vyšších. Mělo by tak dojít ke zřetelnému navýšení platů a mezd pracovníků, kteří přímo pečují o klienty a jejichž měsíční odměny se dosud pohybují okolo 15 tisíc korun (hrubá mzda). Změna tarifů by měla pomoci téměř desítkám tisíc zaměstnanců, kteří se den co den potýkají s fyzickými i psychickými nároky péče o seniory či zdravotně postižené lidi a kteří této náročné práci (směnnému provozu) musejí přizpůsobovat i svůj soukromý život.

Nízké ohodnocení a vysoké nároky vedou často k tomu, že si poskytovatelé těchto služeb nemohou vybírat a udržet vhodné zaměstnance, ale musí se spokojit s těmi, kdo tuto práci míní dělat dočasně, dokud si neseženou „lepší práci“. Nízká míra pracovní motivace těchto lidí tak dopadá na celý pracovní tým, a především pak na klienty a jejich příbuzné.

Pozornost je rovněž třeba věnovat tomu, aby byly přislíbené prostředky spravedlivě distribuovány jak příspěvkovým organizacím, tak nestátním neziskovým organizacím, které svým přístupem a kvalitou služeb často v dobrém slova smyslu konkurují státním zařízením a přinášejí nové podněty. Je žádoucí, aby veřejné prostředky určené na mzdy a platy byly přidělovány transparentně v návaznosti na zabezpečované služby bez ohledu na právní formu poskytovatele.

Je také třeba připomenout, že avizované navýšení platů a mezd se netýká zdravotních sester a bratrů, kteří v těchto zařízeních samostatně vykonávají vysoce kvalifikovanou práci a přitom jejich průměrné mzdy nedosahují průměru mezd kolegyň a kolegů pracujících ve zdravotnické oblasti.

Péče o staré a nemohoucí stejně jako postižené lidi je jedním z nejvýmluvnějších výrazů evropského humanismu, který vyzdvihl papež František, když loni přebíral cenu Karla Velikého: „Sním o Evropě, která naslouchá nemocným a starým lidem a doceňuje je, aby nebyli ponižováni na neproduktivní předměty k odepsání… Myslí i srdcem, s nadějí a bez plané nostalgie, jako syn, který v matce Evropě nachází kořeny svého života a víry, sním o trvalé cestě humanizace, k níž je zapotřebí paměť, odvaha, zdravá a lidská utopie.“

Dokažme, že tradice evropského humanismu je živá, právě tím, že nerezignujeme na hledání dlouhodobě udržitelného humánního systému sociální péče.

Václav Malý, biskup                      

Předseda rady  Iustitia et pax ČBK