Litoměřické biskupství získalo zpět jmenovací bulu biskupa Trochty

23. 11. 2017 Rubrika: Domácí
Dnes si připomínáme 70. výročí příchodu Mons. Štěpána Trochty do Litoměřic. Biskupství litoměřickému se podařilo získat zpět do svého vlastnictví papežskou bulu, jejímž prostřednictvím byl Štěpán Trochta v roce 1947 jmenován 17. sídelním litoměřickým biskupem.

Archivář Biskupství litoměřického Martin Barus nad jmenovací bulou biskupa Štěpána Trochty; foto: Jana Michálková

V říjnu letošního roku se Biskupství litoměřickému podařilo získat zpět do svého vlastnictví papežskou bulu, jejímž prostřednictvím byl Štěpán Trochta 27. září 1947 jmenován litoměřickým biskupem. Ta se v souvislosti s politickým vývojem a dalšími dosud blíže neznámými skutečnostmi dostala v průběhu let spolu s Trochtovými osobními doklady do soukromých rukou jeho spolupracovníků. Po jejich zatčení v roce 1952 Státní bezpečnost tyto dokumenty zabavila a použila jako jedny z důkazů, které přispěly v lednu 1953 k biskupovu zatčení a k odsouzení k 25 letům žaláře.

Zmíněné písemnosti zůstaly součástí vyšetřovacího spisu a spolu s ním se později dostaly i do současného Archivu bezpečnostních složek. Biskupství litoměřické požádalo před čtyřmi roky o jejich vydání v rámci naplňování zákona o majetkovém narovnání s církvemi. Úspěšné bylo až prostřednictvím soudního sporu. V říjnu 2017, symbolicky po 70 letech, se papežská bula opětovně vrátila do Litoměřic. Předána bude do péče Státního oblastního archivu v Litoměřicích, kde jsou jako depozitum uloženy i další starší písemné materiály biskupství a kde bude podrobena velmi potřebnému restaurátorskému zásahu.

Sedmnáctý sídelní biskup litoměřický ThDr. Štěpán Maria kardinál Trochta SDB pocházel z chudé rodiny z Beskyd, narodil se 26. března 1905 ve Francově Lhotě na Valašsku. Osudovým se mu stalo setkání se salesiány, díky nimž mohl studovat v Itálii a jejichž spolubratrem se stal. Po návratu do Čech zde šířil salesiánské hnutí, působil rovněž v Junáku. Za 2. světové války byl vězněn v koncentračních táborech Mauthausen a Dachau. V roce 1947 byl jmenován litoměřickým biskupem, svou diecézi našel v bídném stavu, způsobeném zejména odsunem německého obyvatelstva. Za své neloajální vystupování vůči komunistickému režimu byl zatčen, vězněn a následně internován. Teprve v roce 1968 se směl vrátit do diecéze, o níž začal znovu intenzivně pečovat. O rok později byl tajně jmenován kardinálem (jako zatím jediný litoměřický biskup) - tato událost byla oficiálně zveřejněna až roku 1973. Vyčerpaný Trochta zemřel 6. dubna 1974 a jeho pohřbu se zúčastnil mj. i kardinál Wojtyła (sv. Jan Pavel II.). Pochován byl na litoměřickém hřbitově, v katedrále jej připomíná pamětní deska.

Své biskupské heslo „Činnost, oběť, láska" zcela naplnil.

Autor: Mgr. Martin Barus, archivář Biskupství litoměřického; redakční úprava: TS ČBK.

Autor článku: František Jemelka