Lupa
Obsah Obsah
Portál

Litoměřické biskupství získalo zpět jmenovací bulu biskupa Trochty

Datum publikace23. 11. 2017, 15.53
TiskTisk

Dnes si připomínáme 70. výročí příchodu Mons. Štěpána Trochty do Litoměřic. Biskupství litoměřickému se podařilo získat zpět do svého vlastnictví papežskou bulu, jejímž prostřednictvím byl Štěpán Trochta v roce 1947 jmenován 17. sídelním litoměřickým biskupem.

Archivář Biskupství litoměřického Martin Barus nad jmenovací bulou biskupa Štěpána Trochty; foto: Jana Michálková

V říjnu letošního roku se Biskupství litoměřickému podařilo získat zpět do svého vlastnictví papežskou bulu, jejímž prostřednictvím byl Štěpán Trochta 27. září 1947 jmenován litoměřickým biskupem. Ta se v souvislosti s politickým vývojem a dalšími dosud blíže neznámými skutečnostmi dostala v průběhu let spolu s Trochtovými osobními doklady do soukromých rukou jeho spolupracovníků. Po jejich zatčení v roce 1952 Státní bezpečnost tyto dokumenty zabavila a použila jako jedny z důkazů, které přispěly v lednu 1953 k biskupovu zatčení a k odsouzení k 25 letům žaláře.

Zmíněné písemnosti zůstaly součástí vyšetřovacího spisu a spolu s ním se později dostaly i do současného Archivu bezpečnostních složek. Biskupství litoměřické požádalo před čtyřmi roky o jejich vydání v rámci naplňování zákona o majetkovém narovnání s církvemi. Úspěšné bylo až prostřednictvím soudního sporu. V říjnu 2017, symbolicky po 70 letech, se papežská bula opětovně vrátila do Litoměřic. Předána bude do péče Státního oblastního archivu v Litoměřicích, kde jsou jako depozitum uloženy i další starší písemné materiály biskupství a kde bude podrobena velmi potřebnému restaurátorskému zásahu.

Sedmnáctý sídelní biskup litoměřický ThDr. Štěpán Maria kardinál Trochta SDB pocházel z chudé rodiny z Beskyd, narodil se 26. března 1905 ve Francově Lhotě na Valašsku. Osudovým se mu stalo setkání se salesiány, díky nimž mohl studovat v Itálii a jejichž spolubratrem se stal. Po návratu do Čech zde šířil salesiánské hnutí, působil rovněž v Junáku. Za 2. světové války byl vězněn v koncentračních táborech Mauthausen a Dachau. V roce 1947 byl jmenován litoměřickým biskupem, svou diecézi našel v bídném stavu, způsobeném zejména odsunem německého obyvatelstva. Za své neloajální vystupování vůči komunistickému režimu byl zatčen, vězněn a následně internován. Teprve v roce 1968 se směl vrátit do diecéze, o níž začal znovu intenzivně pečovat. O rok později byl tajně jmenován kardinálem (jako zatím jediný litoměřický biskup) - tato událost byla oficiálně zveřejněna až roku 1973. Vyčerpaný Trochta zemřel 6. dubna 1974 a jeho pohřbu se zúčastnil mj. i kardinál Wojtyła (sv. Jan Pavel II.). Pochován byl na litoměřickém hřbitově, v katedrále jej připomíná pamětní deska.

Své biskupské heslo „Činnost, oběť, láska' zcela naplnil.

Autor: Mgr. Martin Barus, archivář Biskupství litoměřického; redakční úprava: TS ČBK.

Autor článku: František Jemelka
Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou