Lupa
Obsah Obsah
Portál

Katolický týdeník: Spíš pomáhat, než vládnout

Datum publikace10. 1. 2018, 14.00
TiskTisk

Tuto neděli, 14. ledna, zažije břevnovský klášter po sedmdesáti letech opatskou benedikci. Jako druhý v pořadí v novodobé historii bude po svém předchůdci Anastázi Opaskovi poctěn čestným titulem „arciopat“ P. Prokop Siostrzonek.

Foto: Archiv KT

Co chtěl papež Jan Pavel II. sdělit tím, když v únoru 1993 udělil břevnovskému opatovi a klášteru výše zmíněný titul?

O břevnovském klášteru se jako o „archisteriu“ zmiňují už středověké spisy. Kláštery ve světě, které jsou ověnčené tímto titulem, měly mít svůj význam nejen ve svém bezprostředním okolí, ale mnohem dál. Když sv. Vojtěch zakládal břevnovský klášter, pomýšlel na misie směrem na sever a východ. Za svého života se jich už nedočkal. Po vyvraždění Slavníkovců někteří spolubratři odešli do Uher a založili klášter v Pannonhalmě. První tamní opat Astrik (což je jen jiné jméno prvního břevnovského opata Anastáze – jde o stejnou osobu) se stal prvním metropolitou, arcibiskupem ostřihomským a stál u zrodu maďarské církevní provincie. Po smrti sv. Vojtěcha, po uložení jeho ostatků v Hnězdně, dosáhli samostatné provincie Poláci a Vojtěchův bratr Radim se tam stal prvním arcibiskupem. Naši spolubratři postupně zakládali kláštery v Rajhradě u Brna, Polici nad Metují – a hlavně v Broumově. Duchovní odkaz našeho zakladatele sv. Vojtěcha s tímto čestným titulem souvisí a připomíná jej. Oficiálně jsme titul obdrželi při příležitosti milénia založení kláštera. Jistě to bylo i ocenění osobnosti mého předchůdce Anastáze Opaska.

Právě on vás do řádu přijímal.

Věděli jsme o sobě díky Aleši Gwuzdovi, který byl převorem a farářem u Sv. Markéty v Břevnově do roku 1950. Stejně jako ostatní představení klášterů byl internovaný – a pak mu nezbývalo nic jiného, než si vyhledat manuální práci. Pocházel z mého rodného Těšínska, konkrétně z Orlové, a tak se tam vrátil a se svým bratrem fáral jako horník. V šedesátých letech pak dostal povolení pomáhat ve farnosti, konkrétně v mém rodném Českém Těšíně. To bylo moje první setkání s živým benediktinem. Začal jsem mít zájem o tuto duchovní cestu a jako bohoslovec jsem se u patera Aleše tajně připravoval na vstup do řádu. Aleš měl s Anastázem, který žil v exilu, informační kanály, jak mu tyto věci sdělovat. Z exilu jsem pak dostal od Anastáze své řeholní jméno Prokop. Bylo napsané na pohlednici.

Zažil jste Anastáze Opaska jako svého předchůdce. Jaké nejsilnější okamžiky s ním máte spojené?

Po smrti Aleše Gwuzda v roce 1985 jsem se s ním snažil navázat korespondenční styk. Teprve po listopadu 1989 jsme se odvážili si zavolat. V lednu 1990 – zřejmě z radosti, že u nás nastal obrat – dostal při pobytu ve vídeňském klášteře infarkt. Poprvé jsme se viděli a objali, když ležel na nemocničním lůžku. Když se nám konečně podařilo z břevnovského kláštera vystěhovat estébáky, kteří měli jedno ze svých tajných sídel v Sartoriově konventu (dnešní hotel Adalbert), a uléhali jsme první noc ke spánku, ve stejnou chvíli pana opata operovali. Vidím v tom duchovní spojitost. Každá velká věc bývá často vykoupena utrpením, třeba neviditelným a netušeným.

Moje poslední vzpomínka na Anastáze Opaska je ze srpna 1999, kdy jsem byl se skupinou mládeže v Bílých Karpatech. Vycházeli jsme z luhačovického kostela po bohoslužbě, když ke mně doputovala zpráva, že Anastáz v Německu zemřel. Dva dny předtím jsme si volali a on mi říkal: „Musím se zajet podívat do Rohru!“ Byli jsme domluveni, že jeden z nás zůstává vždycky na Břevnově, ale on měl nějaké vnitřní nutkání, že tam musí jet. Vzpomínám na poslední větu, kterou mi řekl a která mi zůstala v srdci jako duchovní poselství: „Neboj se. Všechno dobře dopadne.“

(Autor této části anonce Jiří Macháně)

Celý rozhovor lze nalézt v aktuálním vydání Katolického týdeníku č. 2/2018.

Katolický týdeník je k mání elektronicky na https://www.alza.cz/media/katolicky-tydenik-d2171757.htm nebo ve vybraných prodejnách tisku a v řadě kostelů.

Výzva biskupů k volbám
První kolo prezidentských voleb se koná už tento pátek a sobotu. Čeští a moravští biskupové vyzývají k modlitbám za politiky i k účasti ve volbách. K tématu přinášíme také vyjádření provinciála dominikánů.

Návrat kardinála Josefa Berana
Téměř půl století odpočívají ostatky kardinála Josefa Berana po boku papežů v kryptě chrámu sv. Petra v Římě. Letos, v roce stého výročí založení samostatného státu, by se měly vrátit domů.

V základech státnosti
Vstoupili jsme do jubilejního roku existence samostatného národního státu. Vystavením korunovačních klenotů, cenných historických dokumentů i státních symbolů se k sérii kulturních událostí připojuje i Pražský hrad.

(Autor anonce: Jiří Macháně, KT)

Soubory ke stažení

velikost 16 KB
Autor článku: Nela Fabiánová
Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou