Papež při pokračující návštěvě Chile: Pane, tady jsem

V úterý 16. ledna 2018 odpoledne pokračovala papežská návštěva v Jižní Americe. Svatý otec sloužil mši svatou v parku O’Higgins, krátce se potkal s vězeňkyněmi v nápravném zařízení pro ženy v Santiagu, následně ho čekalo setkání se zasvěcenými osobami v katedrále v Santiagu, jezuity, nebo oběťmi sexuálního zneužívání kněžími. Hlavním bodem dnešního dopoledního programu pak byla mše svatá na letišti Maquehue v Temucu.

^{Ilustrační foto: Bohumil Petrik / CNA}

Papež se v rámci svého programu nejprve na apoštolské nunciatuře setkal s několika obětmi sexuálního zneužívání ze strany kněží. Toto setkání bylo soukromé, takže se ho dle vatikánského mluvčího G. Burkeho účastnil pouze on a oběti, které mu vyprávěly svůj příběh utrpení. Papež je vyslechl a společně se s nimi modlil dojatý až k slzám.

Při své promluvě na setkání se zasvěcenými osobami v antiagské katedrále se František zaměřil na téma připravenosti plnit Boží vůli a přítomné vyzval, aby obnovili svůj vztah k církvi, která je v chilské společnosti zastíněna skandály. Papež začal svoji promluvu v katedrále slovy: „Jsem velmi rád, že s vámi mohu sdílet toto setkání. Velmi se mi líbil způsob, kterým vás kardinál Ezzati představil: „Tady jsou, zasvěcené osoby, kněží, trvalí jáhnové, seminaristé…“. Tady jsou.  Připomnělo mi to den naše vysvěcení nebo zasvěcení, kdy jsme po představení řekli: „Tady jsem, Pane, abych konal tvou vůli.“ A v tomto setkání chceme říct Pánu „Tady jsme, abychom obnovili naše ano. Chceme obnovit naši odpověď na povolání, které jednoho dne zachvělo naším srdcem.“

Papež František ve své promluvě také připomněl příběh učedníků, kteří se po ukřižování Ježíše cítili opuštěni a zoufalí. I život kněží a řeholníků v Chile dle papeže prošel těžkým obdobím zkoušek, ztráty důvěry kvůli případům sexuálního zneužívání, kdy chodit oblečený v řeholním oděvu s sebou přinášelo problémy.

Římský biskup pak povzbudil kněze a zasvěcené osoby: „Věřící nečekají a nepotřebují, abychom se k nim chovali jako nadřízení, ale jako ti, kteří naslouchají, očekávají pastýře, kteří soucítí, umí podat ruku, kteří se umí zastavit u těch, kteří upadli a, jako Ježíš, pomáhají vyjít z toho bludného kruhu, který stravuje jejich duši.“ František během setkání vyzval kněze a řeholníky, aby obnovili své „ano“, ale realisticky, založené na pohledu Ježíše. Vyzval je, aby po návratu domů ve svém srdci připravili duchovní smlouvu dle modelu kardinála Raúla Silva Henríqueze: „Církev, kterou miluji, je Svatou Církví po všechny dny… tvoje, moje, Svatá Církev po všechny dny… Ježíš, Evangelium, chléb, Eucharistie, Tělo pokorného Krista každý den. S tváří chudých, tváří mužů a žen, kteří zpívali, bojovali, trpěli. Svatá církev po všechny dny.“ Přítomné také požádal, aby si položili otázku: „Jaká je Církev, kterou miluješ? Miluješ tuto zraněnou Církev, která nachází život v ranách Ježíše?“

Mše na letišti v Temucu

Při dnešní mši pod otevřeným nebem na jihu Chile se papež František mj. setkal se zástupci původních obyvatel této oblasti Araukánci (Mapuči), kteří dnešní mši hudebně doprovázeli. Papež je pozdravil v jejich rodném jazyce a poděkoval za jejich zemi a lid.

Mši svatou obětoval za všechny, kteří trpěli a zemřeli a jsou obětmi nespravedlnosti, protože nesou na zádech její tíhu. Obyvatele regionu vyzval k jednotě, a navázal tak na evangelium, které se při této bohoslužbě četlo (J 17,21). Ježíš ví, že jedna z nejhorších hrozeb, která postihne jeho lid, bude rozdělení, spor a útlak jedněch vůči druhým, připomněl pontifik. Zároveň upozornil na to, abychom nezaměňovali jednotu s jednotvárností. 'Ježíš nežádá Otce, abychom byli všichni stejní, protože jednota se nerodí z neutralizace nebo toho, že zamlčíme rozdíly. Nejedná se ani o násilnou integraci ani opomíjení. Bohatství země se rodí z toho, že každý jednotlivec umí sdílet svoji moudrost s druhými. Jedná se o jednotu, která znamená smířenou rozdílnost, která netoleruje, aby v jejím jménu byla páchána nespravedlnost jak vůči jednotlivcům, tak i celým národům. Potřebujeme bohatství, které může každý národ nabídnout, a musíme se oprostit od předsudků, že některé kultury jsou nadřazené jiným. Potřebujeme jedni druhé v našich rozdílnostech, aby tato země zůstala krásnou. Je to jediná zbraň proti kácení naděje,' zdůraznil.

Papež zde také vzpomněl na oběti Pinochetovy diktatury, z nichž některé zemřely právě na místě vojenského letiště, kde se mše konala a kde byly v 70. letech 20. století po převratu Augusta Pinocheta drženi a mučeni političtí vězni.

^{(Zdroj: Tiskové středisko Svatého stolce, ČTK; spolupráce a překlad: Radka Blajdová, Tiskové středisko ČBK)}