Návštěva kardinála Dominika Duky a Stanislava Přibyla na Katolických dnech

V pátek 11. května navštívili Katolické dny v Münsteru také kardinál Dominik Duka OP a generální sekretář ČBK P. Stanislav Přibyl. Jejich návštěva byla sice krátká, ale probíhala ve velmi přátelském duchu. Dopoledne strávili ve stánku českých biskupství, setkali se s věřícími a P. Přibyl zahrál i na cembalo, odpoledne navštívili také stánek Sdružení Ackermann-Gemeinde a kláštera Osek.

^{Foto: Irena Karlová}

Program kardinála Duky a P. Přibyla v Münsteru

Pan kardinál spolu s P. Přibylem přijeli do Německa ve čtvrtek 10. května ve večerních hodinách. Ubytováni byli, jako většina biskupů, v biskupském semináři Borromaeum v Münsteru. Páteční den zahájili brzy ráno návštěvou Dómu, kde je nejvíce oslovila modlitba u hrobu blahoslaveného kardinála Clementa Augusta von Galena. Zde se při své návštěvě v roce 1987 modlil také svatý papež Jan Pavel II. P. Přibyl o tomto významném biskupovi z válečného období, přezdívaném „Lev z Münsteru“, zveřejnil na svém facebookovém profilu samostatný článek.

Poté se již pan kardinál a P. Přibyl přesunuli do informačního stanu českých biskupství na Kirchenmeile, a bylo znát, že se na tuto návštěvu velmi těšili a ze stánku měli oba radost. Zde je přivítala hlavní koordinátorka českého stanu Irena Karlová z ČBK, která se jim také po celou dobu pobytu věnovala. Hned po příchodu oba interaktivně vyplnili kvíz, ve kterém bylo za úkol správně přiřadit obrázky katedrál v České republice k jednotlivým hlavním městům našich diecézí. Tento kvíz připravila pro Katolické dny Lucie Kropáčková z olomoucké arcidiecéze, a mnozí se u něho rádi zastavili. Nápovědu mohli najít na velké Malované mapě, která upoutávala pozornost českého stanu.

Poté organolog Ondřej Múčka z brněnské diecéze zasedl k cembalu, u kterého ho vystřídal i P. Přibyl. Společně se zpívalo, nejen mariánské písně, atmosféra byla velmi přátelská a uvolněná a do stanu to přilákalo mnoho kolemjdoucích. Mezi nimi byli i dávní přátelé pana kardinála, s některými se setkal po dlouhých desítkách let. Tato náhodná setkání byla velmi vřelá a pan kardinál z nich měl velkou radost. Také u stánku dominikánů, kde sice již byla zastoupena mladší generace, se rád pozdravil se svými spolubratry. V odpoledních hodinách navštívili také stánek Sdružení Ackermann-Gemeinde a klášteru Osek.

Svoji krátkou návštěvu Münsteru zakončili v knihkupectví, takže kromě zážitků si z Katolických dnů odvezli i duchovní literaturu. „Přestože jejich pobyt v Münsteru byl velmi intenzivní a fyzicky náročný, vnitřně si při něm odpočinuli a načerpali nové síly a inspiraci,“ dodala k jejich návštěvě Irena Karlová.

Na webu cirkev.cz se můžete podívat na jejich video pozdrav z Münsteru a níže uvádíme, co na závěr uvedli pro naše mikrofony:

I Česká republika měla v historii velká katolická setkání

Kardinál Dominik Duka OP uvedl zajímavou skutečnost z české historie: „Většinou nevíme, že dva takovéto katolické sjezdy byly i v České republice. První byl ve 20. letech a objevil ho později František Halas, protože to úplně zapadlo. Zúčastnilo se ho tenkrát v Praze 20 000 lidí a výsledkem bylo, že nedošlo k odluce církve od státu. Druhý katolický sjezd se konal v roce 1935 a byl nesmírně důležitý, protože to byla vážná odpověď po nastoupení Adolfa Hitlera, a tady, když jsme v Münsteru, tak víme, co to znamená nacismus a biskup Lev z Münsteru von Gallen. Byla to velká demonstrace jednoty bývalého Československa včetně Podkarpatské Rusi a přihlášení se k ideálům, které byly ryze křesťanské ale i demokratické. A to pak také souviselo s volbou prezidenta Beneše. Takže si myslím, že tyto katolické sjezdy mají hluboký náboženský, lidský ale i společensko-politický význam.“

Je potřeba se navzájem poznávat

P. Stanislav Přibyl k tomu dodal: „Myslím si, že kromě těch různých oficialit a určité redukce křesťanského života na liturgické úkony, se potřebujeme prostě poznávat. Když si podám s někým ruku v kostele a řeknu ´Pokoj s tebou´, že bych také měl stát o to, abych ho opravdu poznal a věděl, co mu slouží k tomu pokoji; když se vrátím k mottu letošních Katolických dnů: ´Hledej pokoj´. Vzájemné poznávání nám může jedině prospět. Když se budeme lépe znát, tak budeme mít také pokoru, tzn. pravdivější pojetí sami o sobě a zároveň zdravé sebevědomí, které nám někdy chybí. To, co asi každého mrzí, je, že i v církvi je určité rozdělení, tak, jako je ve společnosti, a že nikdy není marné dílo, které pomůže k tomu, aby se lidé dali více dohromady. A tady se to děje způsobem příjemným, nenásilným, krásným, kulturním, a mně se to líbí a rád bych tento zážitek zprostředkoval lidem u nás.“