Z Prahy do Münsteru na kole

15. 05. 2018 Rubrika: Zahraniční
Na Katolické dny do Münsteru dorazila na kole také skupina mladých v rámci projektu organizovaného Junge Aktion der Ackermann-Gemeinde. Na cestu, kterou symbolicky zahájili v Praze na Bílé hoře, se vydali deset dní před zahájením Katolických dnů. Během té doby ujeli na kole více než 800 km a cestou navštívili místa, která jsou spojena s válkou, násilím, ale i s touhou po míru. Níže přinášíme svědectví o jejich cestě.

Foto: Radka Blajdová, Fota z cesty: Spirála Sdružení Ackermann-Gemeinde

Cílem projektu bylo hledat mír

„Našeho projektu Na kole z Prahy do Münsteru se zúčastnilo osm Čechoněmců a jedna Slovenka, celkem jsme najeli 860 km a zvládli jsme to za deset dnů,“ uvedl na úvod svého vyprávění jeden z účastníků cyklopouti Petr, a dále pokračoval: „Náš projekt jsme zahájili v Praze pod tím oknem, kde před 400 lety proběhla Pražská defenestrace a tím začala třicetiletá válka a skončili jsme ho zde v Münsteru, kde se letos konají Katolické dny, a kde také byla podepsáním Vestfálského míru v roce 1648 tato válka ukončena.“

Cílem projektu bylo nejen symbolicky propojit tato dvě města, ale cestou navštívit i další místa, která jsou nějakým způsobem spojená s válkou a násilím. „Tato místa, na kterých se v minulosti udály hrozné ukrutnosti, vnímáme v dnešní době jako upomínku na to, co se tam stalo, upomíná nás to k míru, protože nechceme, aby se to opakovalo,“ uvedl dále Petr.

Na místech, kterými projížděli, se mladí cyklisté zastavovali a diskutovali s lidmi o tom, co se zde událo, jak je to místními obyvateli vnímáno a jak jsou tyto události dnes prezentovány.

Zastávky na trase

Cyklopouť začala v Praze na Bílé hoře a dále vedla do míst spojených s druhou světovou válkou. Nejprve do Lidic, které byly po atentátu na Reinharda Heydricha 27. května 1942 srovnány se zemí, a dále do Terezína, kde zemřelo v koncentračním táboře asi 35 000 Židů. Dále cesta pokračovala do Ústí nad Labem, kde byl 31. 7. 1945 spáchaný jeden z nejznámějších zločinů na Němcích, ke kterému došlo v Československu po 2. světové válce, zvaný jako „Ústecký masakr“.

Na Německém území navštívili mladí cyklisté v Drážďanech kostel Panny Marie (Frauenkirche), který byl během bombardování za druhé světové války srovnán se zemí a v nedávné době i za přispění Britů, jakožto odškodnění, opět obnoven. Zde se mladí lidé setkali s panem Richterem, se kterým diskutovali o současné situaci v Sasku. V Lipsku se zastavili u Památníku Bitvy národů, který připomíná bitvu z roku 1813, v níž Prusko a jeho spojenci porazili Napoleona. „Do první světové války to byla největší a nejkrvavější bitva,“ dodal Petr. V Lipsku se společně modlili v kostele sv. Mikuláše (Nikolaikirche). Právě zde modlitbami za mír začaly tzv. pondělní demonstrace, které přerostly v celonárodní odpor, a jejichž výsledkem bylo stržení Berlínské zdi. Petr k tomu dodal: „Musím říct, že to bylo takové příjemné, bylo to pro mě něco neobvyklého a zároveň mě to potěšilo, měl jsem z toho dobrý pocit.“ „Stálé modlitby za mír zde probíhají dodnes,“ dodala Kristýna a doplnila, že ve městě Halle se setkali se členy organizace Friedenskreis (tj. kruh míru), která se modlí a zasazuje pro mír ve světě. Dále navštívili Lutherovo město Eisleben, neboť jeho reforma proběhla v době náboženských válek. V závěru cesty se zastavili v Teutoburském lese u pomníku Hermannsdenkmal, kde se v roce 9 n. l. odehrála významná bitva mezi germánskými kmeny a třemi římskými legiemi.

Setkání na cestě

Cesta byla také příležitostí oslovovat lidi, kterým mladí pokládali otázku „Co pro vás znamená mír a kde ho nacházíte?“ „Měli jsme velmi krásné rozhovory i se starými lidmi, kteří byli nadšeni, že je někdo oslovil, a často odpovídali, že mír nachází v kostele, ale zmiňovali, že mír nachází také v rodině a mezi přáteli. Velmi krásná byla i setkání s mladými, kteří začali přemýšlet o tom, kde mír nalézají, a odpovědí bylo, že např. u jezera, při sportu, mezi přáteli,“ vyprávěla s nadšením Kristýna.

Rádi vzpomínají na velmi milé přijetí ve farnosti Höchster a na setkání s místními skauty, se kterými strávili pěkné odpoledne, při kterém zpívali jak české tak i německé písničky, „neboť spousta písní je v různých jazycích a tím se dá hodně spojovat,“ dodala Kristýna.

„Hodně silnou atmosféru měla pro mě návštěva Lidic, kde se četly dopisy dětí, které pak byly za další tři dny deportovány,“ sdělil své dojmy Petr. Zajímavá byla pro něho také návštěva nové radnice v Lipsku, kde byla příležitost diskutovat o aktivitách radnice, které jsou také spojeny s Českou republikou.

Dojmy z Katolických dnů

V Münsteru měli mladí cyklisté svůj stánek ve vstupní hale budovy krajské vlády. Na velké mapě, která sleduje celou jejich trasu, měli doplněné fotografie z cyklopouti. Nejcennějším přínosem pro ně ale bylo vycházet mezi lidi a vydávat o své cestě svědectví, jak závěrem dodala Kristýna: „Když my jdeme mezi ostatní stánky nebo jdeme městem a máme na sobě naše trička, na kterých máme napsáno, že jsme jeli z Prahy do Münsteru, tak nás lidé oslovují, ptají se, a tak přicházíme do kontaktu s lidmi, kteří by nás jinak ani neoslovili. A to je právě pěkné, když přijdeme na nějaký stánek, abychom se tam něco dozvěděli, a obohacujeme se vlastně navzájem.“

„Když o projektu mluvíme, dovádíme lidi k tomu, že se sami zamýšlí nad tím, kde mír nalézají, a myslím si, že právě tím přinášíme mír i do našich životů,“ uzavřela náš rozhovor slečna Kristýna.

Autor článku: Radka Blajdová