Témata a důrazy nového dokumentu o sportu Vydat ze sebe to nejlepší

07. 06. 2018 Rubrika: Zahraniční
Minulý týden vydalo Dikasterium pro laiky, rodinu a život nový dokument „Vydat ze sebe to nejlepší. O křesťanské perspektivě sportu a lidské osobnosti“. Dokument se zabývá vztahem mezi sportem a vírou a chce nabídnout křesťanský pohled na sport. Jakými tématy se zabývá a jaké důrazy klade?

Foto: Martin Alvarez Espinar/ CC BY 2.0

Při prezentaci nového dokumentu „Vydat ze sebe to nejlepší“ uvedl kardinál Kevin Farrell, prefekt Dikasteria pro laiky, rodinu a život, že záměr zabývat se souhrnně sportem vychází již z projektu Papežské rady pro laiky, které dal sv. Jan Pavel II za úkol, aby se stala opěrným bodem pro sportovní asociace jak na mezinárodní tak i na národní úrovni a aby vzbudila v místních církvích citlivost k pastorační péči o sportovní prostředí.

Účelem dokumentu není tedy odpovědět na všechny otázky a výzvy, které pokládá dnešní sportovní svět, ale chce se zabývat vztahem mezi sportem a vírou a chce nabídnout křesťanský pohled na sportovní praxi.

Název dokumentu „Vydat ze sebe to nejlepší“ odkazuje na slova papeže Františka, kterými se mnohokrát obrátil k mladým, aby se nespokojovali s remízou: „Pocházíte z různých částí světa a přinášíte s sebou velkou různost národů, kultur a také náboženství: nejste všichni katolíci a křesťané, dokonce nejste ani všichni věřící, ale určitě jste všichni poháněni touhou vydat ze sebe to nejlepší.“ (citace z loňského pre-synodního setkání mladých)

„Vydat ze sebe to nejlepší je nepochybně výraz, který platí jak ve sportovním prostředí, tak i v oblasti víry. Na jedné straně se odvolává na úsilí a oběť, se kterými musí sportovec ve svém životě počítat, aby dosáhl vítězství nebo aby prostě dorazil do cíle. Ale také z pohledu víry jsme povoláni, abychom ze sebe vydali to nejlepší, a mohli tak dosáhnout svatosti, která, jak zdůraznil papež v apoštolské exhortaci ´Radujte se a jásejte´, je univerzálním voláním určeným pro všechny, tj. i pro sportovce,“ uvedl kardinál Farrell.

Další faktem je, že se jedná o první dokument Svatého stolce, který se zabývá sportem jako takovým, který shrnuje myšlení katolické církve, vztahující se ke sportovní činnosti, jak na profesionální, tak i na amatérské úrovni. Zároveň kardinál Farrell zdůraznil, že se jedná o text ryze osvětového a pastoračního rázu, určený široké veřejnosti, který předpokládá, že sice neexistuje „křesťanský sport“, avšak je oprávněné mít „křesťanskou vizi sportu“.

Dokument je rozdělen do pěti kapitol:

1. Důvody a smysl dokumentu

První kapitola pojednává o dialogu křesťanství se sportem v průběhu dějin a zdůrazňuje potřebu pastorace sportu. Vztah mezi církví a sportem je založen na třech pilířích: fyzické námaze sportovců, jejich morálních vlastnostech, jež podporují odhodlání a úsilí, a touze po míru, bratrství a solidaritě, které sport pomáhá šířit.  

2. Fenomén sportu

Druhá kapitola nastiňuje zrození moderního sportu a jeho hlavní rysy v kontextu dnešní společnosti. Sport jako univerzální fenomén je přítomen téměř ve všech kulturách.

3. Sport pro lidskou bytost

Třetí kapitola prohlubuje téma sportu s pozorným pohledem na lidskou bytost. Vychází ze známých úvah o sportu (tělo – duše – duch) a rozšiřuje je na některé rysy a ctnosti, které jsou sportu vlastní a často bývají opomíjeny: duch oběti, smysl pro odpovědnost, respektování pravidel, schopnost pracovat v týmu, radost, odvaha, solidarita a harmonie.

4. Výzvy ve světle evangelia

Čtvrtá kapitola se věnuje otevřeným výzvám, kterým sport čelí, a touze přispět prostřednictvím sportu k šíření autentických hodnot, neboť mnoho sportovců čelí různým nebezpečím, jako je např. doping, korupce, tělesné ponižování, ideologické zneužití sportu nebo výtržnictví fanoušků.

5. Klíčová role církve

Pátá kapitola se zabývá rolí církve v procesu zušlechťování lidské povahy prostřednictvím sportu. Doma, v rodině, ve škole, v tělocvičně, ve farnosti: je mnoho míst, kde lze uplatnit pastoraci sportu, který dnes církev považuje za „moderní nádvoří národů“, a rozvíjet tak u každého, jak sportovce, tak i diváka, dobré vlastnosti a ctnosti, jež charakterizují dobrého sportovce, dobrého občana a dobrého křesťana.

Dokument tedy může oslovit nejen ty, kteří ho praktikují nebo se ho účastní jako diváci, rozhodčí či trenéři, ale i celé rodiny, farnosti a kněze, kteří sportu fandí.

(Zdroj: Tiskové středisko Svatého stolce)

Autor článku: Radka Blajdová