U Přerova bude šance připomenout si poválečný masakr nevinných

Na kopci zvaném Švédské šance poblíž Přerova bude v neděli 17. června 2018 požehnán kovaný kříž, který v sobě nese krutou symboliku – díry po výstřelech… Připomene tak hromadnou vraždu, která se zde odehrála v noci z 18. na 19. června 1945 a při níž bylo zastřeleno 267 nevinných lidí.

^{Švédské šance, foto: www.prerov.eu}

Pietní vzpomínka začne ve 13.00 na přerovském hřbitově, kde jsou uchovány ostatky mrtvých. Přímo na místě vraždy se uskuteční žehnání kříže a modlitba od 14.00, pomník požehná přerovský kaplan P. Zdeněk Mlčoch. V 16.00 pak na Letní divadelní scéně na Horním náměstí začne koncert kapely Vocantes.

Zástupci města, církve a také pozůstalí si tak připomenou hrůznou událost, kdy se obětí poválečného vyřizování účtů stali Karpatští Němci ze Slovenska, slovenští Maďaři a Slováci, kteří se vraceli z války domů.

Kovaný kříž, který poválečnou bestiální hromadnou vraždu připomene, vznikl pod rukama uměleckého kováře Jiřího Jurdy. Dílo má být viditelné z dálky a symbolicky se stát mementem hrůzy, kterou až do roku 2015 přímo na místě nic nepřipomínalo – až v roce sedmdesátého výročí vznikla u polní cesty alespoň pamětní deska.

V únoru letošního roku proto padlo na radě města Přerova rozhodnutí vztyčit na kopci kříž s trnovou korunou, který navrhl umělecký kovář z Přerova. Ten přišel se silnou a působivou myšlenkou. „Připravil jsem tři návrhy a vybrána byla varianta kříže ze silného plechu, v němž jsou symbolicky díry po výstřelech. Kříž je tvarově jednoduchý, kovářská práce bude nejvíce vidět na trnové koruně, která má být tvarově bohatá a členitá. Kříž stojí na půlmetrovém soklu kónického tvaru z pohledového betonu,“ prozradil Jurda.

Připomínkou masakru je také putovní výstava, která bude zahájena ve čtvrtek 14. června od 17.00 v přerovské Výstavní síni Pasáž a k vidění bude do 27. června. Na přípravě expozice se podílel historik František Hýbl, který se největší měrou zasadil o to, aby masakr na Švédských šancích nebyl zapomenut. Výstava bude doplněna obrazy malířky Anny Sypěnové, namalovanými právě k tomuto tématu.

Hromadná vražda na Švédských šancích

Tragédie na Švédských šancích se stala krátce po skončení druhé světové války. Osmnáctého června roku 1945 se Karpatští Němci ze Slovenska, slovenští Maďaři a Slováci vraceli z války domů. Vlaku, v němž cestovali, si na nádraží všimli příslušníci 17. pěšího pluku z Petržalky. Nemilosrdně je nechali vyvléct z vagonů a dovlekli na kopec nad Přerovem.

Rozhodující roli ve smutném příběhu sehrál důstojník Karol Pazúr, který tvrdil, že v transportu jsou příslušníci SS, kteří mohou za válečná zvěrstva. Sestavil popravčí četu, která dostala jasný povel: zastřelit gestapáky. Samozvaný mstitel ještě ten den navštívil Místní národní výbor v Lověšicích a vyžádal si silné chlapy k vykopání hromadného hrobu. Dvacet sedm mužů až do jedné hodiny ráno muselo hloubit jámu – a pak nastal čas kruté odplaty.

Lidé z transportu, kteří neměli s jednotkami SS nic společného, se museli svléct do spodního prádla a odevzdat svým vrahům peníze, šperky, vkladní knížky i doklady. Pak byli kulkou do týlu nemilosrdně zastřeleni. Pamětníci vzpomínali na muže a ženy, kteří prosili a modlili se k Bohu, děti, které hystericky plakaly. Na Šancích ale nikdo šanci nedostal – žádná ze sto dvaceti žen, žádný z dvaasedmdesáti mužů, žádné z pětasedmdesáti dětí včetně kojenců… Akt pomsty skončil 19. června krátce před půl pátou ráno, kdy byl hrob o velikosti 17x2x2 metry plný mrtvých těl.

S využitím materiálů na www.prerov.eu