Den Brna 2018 duchovně

Letošní oslavy Dne Brna zahájí brněnský diecézní biskup Vojtěch Cikrle a primátor statutárního města Brna Petr Vokřál v katedrále sv. Petra a Pavla v sobotu 11. srpna 2018 v 19.00 hodin. Poté následuje slavnostní koncert v rámci festivalu Maraton hudby, při kterém zazní Dvořákova mše D dur 'Lužanská'.

^{Foto: Vít Kobza}

Letošní oslavy Dne Brna se budou odehrávat 'mezi dvěma vrchy', dominantami jihomoravské metropole -  Petrovem a Špilberkem.

'Žádné město není jen souhrnem budov v krajině, ale žije z ducha svých obyvatel,' říká brněnský diecézní biskup Vojtěch Cikrle. 'Jeden z našich velkých básníků, Jan Zahradníček, se zamýšlí nad symbolikou dvou vrchů moravské metropole jako úběžníků duchovní orientace člověka. Vrch větší, Špilberk, s obávanou mučírnou v proslulé vězeňské pevnosti, vidí jako člověka bez naděje, člověka obráceného do sebe a ponechaného sobě. Symbolizuje cestu, která přes sebevědomý začátek končí v osamocení a izolaci. Vrch menší, Petrov, s katedrálou, ukazuje svými věžemi vzhůru k tomu, který je nad dějinami. Je symbolem člověka s nadějí, symbolem cesty s duchovními hodnotami, na níž lidé v mlýnu radostí i trápení života docházejí ke společenství s Ježíšem Kristem a jeho svobodě. Tímto obrazem je možné se dívat i na naše životy a naši budoucnost…“

Program oslav na připomínku hrdinných obránců města, které proběhnou mezi 11. a 18. srpnem je rozdělen do čtyř základních celků: Duchovní víkend na Petrově (11. a 12.), Doprovodný program (13. ‒ 17.), aktivity pro děti (13. ‒ 18.) a Historická bitva na Špilberku (18.).

Duchovní část

V areálu Petrova je mimo zahajovací mše svaté o víkendu 11.a 12. srpna připraven duchovní i kulturní program, jehož součástí bude jedinečná exotická ochutnávka u sester misionářek Donum Dei.

Oslavy na Petrově vyvrcholí pontifikální bohoslužbou v katedrále svatých Petra a Pavla  za město Brno a jeho obyvatele, které bude předsedat  v neděli v pátek 12. srpna 2018 v 10.30 hodin diecézní biskup Vojtěch Cikrle. Ten bude slavit mši také u palladia města Brna, v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně, ve středu 15. srpna 2018 od 18.00 hodin.

Následující aktivity

Další dny následuje program na různých místech Brna, jehož součástí bude tradiční rekonstrukce historické bitvy v roce 1645 na Špilberku v sobotu 18. srpna 2018. Letos si připomeneme 373 let od této události.

Jak to celé vzniklo?

Impulsem pro rozhodnutí biskupa Cikrleho založit tradici oslav města Brna byl 15. srpen roku 1995, kdy si moravská metropole připomínala 350. výročí ode dne, kdy malá skupinka obránců města odolala útoku obrovské přesile švédských vojsk generála Torstensona a Brno nebylo dobyto. Přáním organizátorů mezi jiným je, aby se Brňané seznámili s historií svého města, která ovlivnila i dění v tehdejší Evropě, a aby se nebáli být hrdými potomky našich hrdinných předků.

Proč si připomínáme Den Brna a jak oslavy souvisí s Pannou marií u sv. Tomáše?

Ludvík Kolek ve své publikaci Panna Maria Svatotomská, ochránkyně Brna připomíná, že historie obrazu Panny Marie Svatotomské, uznávané ochránkyni jihomoravské metropole, se začíná odvíjet již v době Karla IV.: 'Ikona, kterou Karel IV. daroval roku 1356 kostelu Zvěstování P. Marii (dnes sv. Tomáše na Moravském náměstí v Brně) je jeden z několika typů madon křesťanského Východu, který je nazýván 'Hodegetrie' a znamená 'průvodkyně na cestě životem'. A svatotomská ikona se skutečně průvodkyní stala na mnohá staletí nejen pro město Brno, ale i pro celou Moravu. Tak si vysloužila titul Gemma Moraviae, to je Drahokam či Perla Moravy. Klášter sv. Tomáše s mariánskou svatyní byl totiž mimo městské hradby. Jako bašta, nepříliš dobře chráněná, byl nejcitlivějším místem obrany města, takže býval terčem prvních útoků. A tak kaple,v níž se uchovával obraz zůstávala po takových událostech v troskách, ale z trosek zase znovu povstávala. Zde se rozhodovalo často nejen o osudu města, ale i celé Moravy. V samém centru událostí byla kaple v časech husitských bouří, třicetileté války a později svědkem války pruské a sedmileté. Během historie se tak toto místo stalo nejvýznamnějším poutním místem Moravy, srovnatelným s polskou Čenstochovou. Řada moravských měst se P. Marii Svatotomské zasvětila. K její poctě byly stavěny mariánské sloupy budované z vděčnosti za ochranu před morovými epidemiemi, zvláště v letech 1678-79 a 1713. Stala se proslulým útočištěm mariánských ctitelů v nejrůznějších životních nesnázích a pro mimořádná vyslyšení začala být titulována také jako Thaumaturga – Divotvůrkyně. Stěny kaple byly obloženy děkovnými tabulkami a z vděčnosti za vyslyšené modlitby bylo zhotoveno bezpočtu kopií obrazu pro potřebu kostelů, ale i pro úctu soukromou.

Panně Marii Svatotomské ovšem náleží ještě jeden titul: palladium města Brna, což znamená 'zaručující trvání města'. Vždyť se její přímluva za ochranu Brna stala nejznámější po celé Evropě při intervenci švédské armády v roce 1645. Její velitel Torstensson neměl soupeře sobě rovného. Táhl od vítězství k vítězství. Ale jen k Brnu. Zde se totiž střetl – jak sám říkal – s 'černou Marií' a s hrstkou jejích ctitelů v čele s charismatickou osobností P. Martina Středy, kteří se rozhodli k obraně města. A Leonard Torstensson věděl, že na jejich straně je Panna Maria. Vždyť právě proto stanovil – po marném tříměsíčním obléhání – rozhodující útok na den slavnosti Nanebevzetí P. Marie 15. srpna. A právě tohoto dne byl poražen.

Bilance obléhání byla neuvěřitelná. Raduit de Souches, velitel obrany města měl k dispozici 426 vojáků a tisíc civilistů. Z nich padlo 250. Proti nim útočilo 28 tisíc profesionálů a padlo jich 8 tisíc! Torstensson, potom co odtáhl, abdikoval. A tak není divu, že mariánští ctitelé léta usilovali o korunovaci obrazu, což byl dobový právní proces v Římě, který končil korunovační slavností, když se potvrdilo, že mariánská úcta na příslušném místě je nejvýš oprávněná. Korunovace v roce 1736 byla slavností století.

Více informací o programu na www.biskupstvi.cz a www.denbrna.cz.

^{(redakčně upraveno)}