Papež v Lotyšsku: Maria nás učí vsadit na bratrství

Papežova apoštolská cesta po Pobaltí pokračovala pondělní návštěvou Lotyšska. V hlavním městě Rize se setkal s představiteli státu a vzhledem k převaze luteránské komunity byla dalším bodem ekumenická bohoslužba v rižském Domu. V katolické katedrále sv. Jakuba se papež setkal s místními seniory a chudými a poté se přesunul do poutního místa Aglona, kde sloužil mši svatou. Mottem návštěvy Lotyšska je úryvek z hymnu Ave Maris Stella: „Ukaž, že jsi Matkou!“.

^{Foto: Tiskové středisko Svatého stolce}

Papež František navštívil v pondělí 24. září v rámci své pobaltské cesty Lotyšsko, kde se ke katolické víře hlásí 21% populace, větší procento se hlásí k luteránství a dále je zde zastoupeno ruské pravoslaví.

Lotyšsko je místem dialogu a mírumilovného soužití

Po příletu do Rigy se papež přesunul do Prezidentského paláce, kde se setkal s prezidentem Raimondsem Véjonisem, představiteli veřejného života a členy diplomatického sboru. Během své promluvy Svatý otec apeloval na „duchovní schopnost dívat se za hranice, která se stane konkrétní v malých každodenních gestech solidarity, soucitu a vzájemné pomoci,“ jež podporovala lotyšský lid během obnovy národa poznamenaného v minulosti těžkými sociálními, politickými, ekonomickými a také duchovními zkouškami.

„Můj nářek jsi obrátil v tanec“ citoval papež Žalm (Ž 30,12) a dále pokračoval: „Lotyšsko, země písní – dainas, dokázalo proměnit svůj nářek a svoji bolest v píseň a tanec a změnilo se na místo dialogu, setkávání a mírumilovného soužití, hledícího do budoucnosti.“

Poté položil Svatý otec kytici květin k Památníku svobody za přítomnosti dětí, mladých a rodin, které měly symbolizovat „mateřství Lotyšska“, jež je vyjádřené také v mottu jeho cesty do této pobaltské republiky: „Ukaž, že jsi Matkou!“.

Společenství uprostřed rozmanitosti

Následovně se papež odebral do hlavního rižského chrámu zasvěcenému Panně Marii, který se stal od roku 1932 sídlem lotyšských evangelíků. Zde se sešel se zástupci všech lotyšských křesťanských konfesí ke společné ekumenické bohoslužbě.

František se zde modlil, abychom ze svědectví našich bratří, „kteří dnes na svém těle prožívají exil nebo dokonce mučednictví pro víru“, mohli objevit, že Pán nás volá, abychom žili evangelium s radostí, vděčností a radikalitou.

Spolupráce mezi církvemi v Lotyšsku dle papeže dokazuje, že „je možné budovat společenství uprostřed rozmanitosti' a dále vyjádřil své uznání všem pobaltským národům, neboť jejich lid zůstal pevný a uchoval si víru, ani nacistický ani sovětský režim ji nedokázal zničit.

Víra ve vašich srdcích niky nevyhasla

V papamobilu se pak František přemístil do hlavního rižského římskokatolického kostela sv. Jakuba, kde ho pozdravil místní arcibiskup a kde se setkal s místními seniory a s chudými. Kostel byl zaplněn starší generací, která přežila druhou světovou válku a dále období ateismu se všemi jeho hrozbami a omezeními.

„Vy zde přítomní jste byli podrobeni všem zkouškám, hrůzám války, poté politickému utlačování a pronásledování a vyhnanství. Ve své víře jste byli pevní a vytrvalí,“ ocenil víru lotyšského lidu papež František.            

Nedopusťte, aby vaše srdce zachvátila pomstychtivost

Po obědě s biskupy v Arcidiecézním domě Svaté rodiny se papež vrtulníkem přesunul na jihovýchod země do známého poutního místa Aglona. Před bazilikou Nanebevzetí Panny Marie ukončil svoji návštěvu Lotyšska bohoslužbou pod širým nebem. Mše svaté se zúčastnilo asi 40.000 věřících, lotyšské katolíky posílili i věřící z Polska, Ukrajiny a Ruska.

Ve své promluvě připomenul motto lotyšské etapy apoštolské cesty, „Monstra te esse Matrem!“, „Ukaž, že jsi Matkou!“, vyňaté z hymnu Ave Maris Stella. „Ukaž, na jakých místech dnes nadále zpíváš Magnificat a kde je tvůj ukřižovaný Syn, abychom u jeho nohou nalezli tebe, neochvějně stojící“, prosil papež a připomněl dva momenty z Janova evangelia, kde je zmínka o Ježíšově matce. Jedním je svatba v Káně a druhým momentem je přítomnost Marie u paty Ježíšova kříže. „Jeví se to tak, jako by evangelistovi záleželo na zobrazení Ježíšovy Matky v těchto dvou zdánlivě protikladných životních situacích – v radosti nad novým manželstvím a bolesti ze Synovy smrti,“ dodal papež František.

„Maria je také ženou otevřenou odpuštění, která se vzdává obviňování. V naší politické skutečnosti, kdy střet mezi národy je ještě bolestivě živý, nás léčí vztahy, které nás otevírají k bratrství s druhými,“ zdůraznil papež František.

Poté zmínil Lotyšského mučedníka sovětské hrůzovlády, biskupa Boļeslavse Sloskānse (1893-1981), nespravedlivě obviněného ze špionáže a týraného v sovětských věznicích a jehož ostatky byly před 25 lety přeneseny do Aglony z belgického exilu.

Papež citoval z biskupova dopisu svým rodičům: „Z hloubi duše vás prosím – nedopusťte, aby si vaším srdcem prorazila cestu pomstychtivost anebo popudlivost. Kdybychom něco takového dopustili, nebyli bychom praví křesťané, nýbrž fanatici,“ a dále pokračoval: „V časech, kdy se zdá, že se vrací mentalita zvoucí k nedůvěře vůči druhým, a kdy nám statistiky chtějí dokázat, že by se nám vedlo lépe, blahobytněji a bezpečněji, kdybychom se izolovali, nás Maria a učedníci z těchto krajů vyzývají, abychom přijímali bratry a znovu vsadili na univerzální bratrství“.

Svoji návštěvu pobaltských republik zakončí dnes v úterý papež návštěvou Estonska.

^{(Zdroj: Vatican News, Tiskové středisko Svatého stolce)}