Papež v Estonsku: Rozhodněme se dnes být svatí

Poslední zemí, kterou papež František navštívil během své pastorační cesty Pobaltí, byla úterní návštěva Estonska, kde se ke katolictví hlásí pouhé půl procento obyvatel. Po oficiálním přivítání a setkání s prezidentkou země a představiteli veřejného života se Svatý otec setkal s křesťanskou mládeží, v katolické katedrále se pozdravil s pracovníky estonských charit a svoji návštěvu ukončil na tallinnském náměstí Svobody, kde sloužil závěrečnou mši svatou.

^{Foto: Tiskové středisko Svatého stolce, ostatní fota: Kongregace Sester Františkánek Marie Immaculaty z Olomouce}

S papežem se v Estonsku setkaly i sestry z Olomouce

Estonsko je převážně ateistickou zemí (za ateisty se považuje 70 % obyvatelstva), ke katolictví se hlásí pouhé půl procento Estonců, tj. cca 6 500 obyvatel. V zemi je pouze jeden biskup, 12 kněží, 20 řeholnic a 5 katechetů.

Vazbu na Estonsko má také Kongregace Sester Františkánek Marie Immaculaty z Olomouce, která v Tartu před 25 lety při příležitosti návštěvy papeže sv. Jana Pavla II. založila katolickou školu. Sestry si ani tentokrát setkání s papežem nenechaly ujít a vyrazily do Estonska. Zúčastnily se závěrečné mše svaté v Tallinu a sestře Kataríně se podařilo předat Svatému otci malý pozdrav. Na svém webu k setkání s papežem uvedly: „Velmi jsme se radovaly, že spolu s papežem Františkem můžeme děkovat Bohu za církev v Estonsku. Papež František byl velmi blízko, tak jsme jeho přítomnost mohly vnímat ještě intenzivněji.“

Blahobyt není vždy synonymem dobra

Po přistání na letišti v Tallinu, kde papeže Františka přivítala estonská prezidentka Kersti Kaljulaidová, následovalo oficiální setkání s představiteli veřejného života a členy diplomatického sboru v Růžové zahradě před prezidentským palácem.

Prezidentka symbolicky předala papežovi certifikát estonského virtuálního občanství. Díky této elektronické identifikační kartě se sice její držitel úředně nestává estonskými občanem, ale může v Estonsku na dálku podnikat a získává distanční přístup k místnímu vzdělávání, zdravotní péči nebo internetovému bankovnictví.

Papež František ve své promluvě připomněl, že Estonsko bylo dlouhou dobu nazývané jako Terra Mariae, tj. Mariina země, a Marie evokuje tato dvě slova: paměť a plodnost.

Dnešní prosperita země by byla nemyslitelná bez úsilí jejich otců, a proto papež zdůraznil, že právě toto zavazuje k práci pro budoucí generace: „Být zemí paměti znamená připomínat si, že za místo, jehož jste dnes dosáhli, vděčíte úsilí, práci, duchu a víře svých otců. Pěstování vděčné paměti dovoluje ztotožňovat výsledky, jichž jste dnes dosáhli, s dějinami mužů a žen, kteří bojovali, aby umožnili tuto svobodu, což vás na oplátku volá k tomu, abyste jim vzdali poctu skrze otevírání cesty pro ty, kdo přijdou po vás.“

Estonsko je zemí, která prodělala prudký rozvoj, ale papež František k tomu dodal, že „je nicméně dobré mít vždy na paměti, že blahobyt není vždy synonymem dobrého života.“ Stále více se v naší společnosti setkáváme s tím, že lidé ztrácejí smysl života a radost, což člověka často vede do existenciálních nesnází. Proto je důležité mít na vědomí sounáležitost a boj za druhé, vědomí zakořeněnosti ve svém národu, kultuře a rodině, aby mladší generace mohly na těchto kořenech stavět.

Církev potřebuje konverzi a změnu

Dále čekalo papeže Františka ekumenické setkání s mladými, které se konalo v luterském kostele sv. Karla. Přivítal ho zde luterský arcibiskup a setkání se účastnili mladí křesťané z celého Estonska, ale také z Finska, Ruska a Polska.

Na začátku setkání si papež vyslechl svědectví luteránské konvertitky, estonského pravoslavného mladíka a katolíka, jenž je uměleckým ředitelem divadelního souboru.

Papež ve své promluvě mladým citoval z přípravného dokumentu biskupské synody o mládeži, kde je uvedeno, že mnozí mladí lidé nepožadují od církve nic, neboť ji nepovažují za jakkoli významného partnera pro svůj život. Někteří mladí naopak výslovně žádají, aby je církev nechala na pokoji, protože její přítomnost vnímají jako otravnou a dokonce iritující.

Dále papež zmínil sexuální a ekonomické skandály a řekl, že římskokatolická církev musí sama změnit své chování, pokud nechce, aby ji příští generace opustily. Papež zdůraznil, že je důležité nepřisuzovat mladým pouze pasivní roli a dodal: „To jsou jen některé z vašich požadavků, na které chceme reagovat. Chceme se stát transparentním, pohostinným, poctivým, přitažlivým, komunikativním, přístupným, radostným a interaktivním společenstvím, tedy společenstvím, kde nevládne strach. Strachem se uzavíráme, strach nás nutí k proselytismu (snaha získávat nové vstoupence). Bratrství je něco jiného – otevřené srdce a bratrské objetí.“

„Opravdu potřebujeme konverzi, objevit, že k tomu, abychom mohli být po vašem boku, musíme převrátit mnoho situací, které nás od vás oddalují,“ zdůraznil papež František a dále ve své promluvě mladým uvedl: „Mohlo by se zdát, že láska je mrtvá, jak říkal Kerli Kõiv, ale víme, že to tak není a máme co říct, co oznamovat, je potřeba málo slov ale mnoha gest. Protože vy jste generace s vizí, která jedná nade všechny spekulace a teorie.“

Může s tebou Ježíš počítat?

Po obědě s papežským doprovodem v klášteře sester brigitek v Piritě následoval další bod programu, kterým bylo setkání s asistenty a klienty estonských charitativních organizací v katolické katedrále sv. Petra a Pavla.

„Misionářská víra jde jako tyto sestry do ulic našeho města, do našich čtvrtí, našich komunit a vyjadřuje konkrétními gesty: jsi součástí naší rodiny, velké Boží rodiny, ve které máme všichni své místo. Nezůstávej venku,“ ocenil papež víru, která se neuzavírá, ale vychází směrem k ostatním.

Papež dále všechny vyzval, „aby nadále vytvářeli vazby. Ježíš povolal učedníky a ještě dnes volá každého z vás, aby předával Jeho Království. Počítá s vámi, vaším životem a rukama, abyste procházeli městem a sdíleli to, co jste sami prožili. Může s vámi dnes Ježíš počítat? Ať si na to každý odpoví!“ 

Prosme Ježíše, ať probudí naše srdce a obdaří nás Duchem

Posledním bodem programu návštěvy Pobaltí byla votivní mše svatá k Duchu Svatému na tallinnském náměstí Svobody, kde se shromáždili téměř všichni estonští katolíci.

Papež vyšel ve své homilii z čtení z knihy Exodus popisujícího příchod izraelského lidu k hoře Sinaj a vybídl estonský lid, který bojoval za svoji nezávislost a svobodu na konci 80. let minulého století, aby rozuměl tomu, co Bůh říká Mojžíšovi, jakoby to říkal jemu.

A dále pokračoval: „Rozhodněme se dnes být svatí, ozdravit okraje a periferie naší společnosti tam, kde leží náš bratr a trpí svým vyloučením. Nenechme poskytnutí pomoci na toho, který jde za námi, a neponechávejme řešení takové situace na institucích; my buďme těmi, kdo spatří bratra a pomohou mu se zvednout, protože v něm je obraz Boha, je bratrem, kterého vykoupil Ježíš Kristus.“

Dle motta této návštěvy Estonska „Probuď se srdce moje“ papež vybídl: „Pojďme na svatou horu, Mojžíšovu a Ježíšovu, a prosme Jej, ať probudí naše srdce, obdaří nás Duchem, abychom v jakékoli dějinné chvíli rozpoznávali, jak být svobodní, jak zvolit dobro a být vyvoleni, jak nechat Boha, aby dával růst svému svatému národu a kněžskému lidu tady v Estonsku a na celém světě.“

Krátce po závěrečné mši svaté odletěl papež František zpět do Říma, kde nezapomněl poděkovat Panně Marie před mariánskou ikonou Salus populi Romani v bazilice Santa Maria Maggiore.

^{(Zdroj: Vatican News, Tiskové středisko Svatého stolce)}