Dnes na svátek sv. Františka Saleského, patrona novinářů, bylo zveřejněno poselství k 53. mezinárodnímu dni sdělovacích prostředků, který připadá na 2. června. V poselství papež František naléhá k správnému používání sociálních sítí a upozorňuje na rizika s nimi spojená. Mladí by se neměli stát „sociálními poustevníky sítě“.
Foto: Tiskové středisko Svatého stolce
Touhou člověka je nebýt sám
„Od té chvíle, co je internet k dispozici, tak se církev vždy snažila podporovat jeho využití při setkání mezi lidmi a ve službě solidarity mezi všemi,“ stojí na začátku poselství, ve kterém se papež František odvolává na tu síť, která nás osvobozuje, nevrhá do pasti a chrání ty nejmladší. Ve svém poselství nás papež František znovu zve, abychom „se zamýšleli nad základem a důležitostí našeho bytí ve vztahu, a abychom objevili mezi mnohými výzvami aktuálního komunikačního kontextu touhu člověka, který nechce zůstat sám ve vlastní samotě.“
„Všichni jsme údy téhož těla. Od sociálních sítí až po lidskou společnost,“ uvádí dále papež ve svém poselství a navazuje tak na to, co již uvedl minulou neděli před mariánskou modlitbou Anděl Páně, když představil novou aplikaci Klikni pro modlitbu (Click To Pray): „Internet a sociální média jsou zdrojem naší doby; příležitostí, jak být v kontaktu s druhými, jak sdílet hodnoty a projekty a vyjadřovat touhu vytvářet společenství.“
„Internet je zdrojem znalostí a vztahů, což kdysi nebylo myslitelné, a představuje neuvěřitelnou možnost přístupu ke vzdělání. Ale je také pravda,“ uvádí dále papež, že „bylo prokázáno, že se jedná o jedno z nejvíce exponovaných míst na dezinformace a vědomé zkreslování faktů a mezilidských vztahů.“
Poselství dále poukazuje na to, že „je potřeba si uvědomit, že sociální sítě, pokud na jedné straně slouží k většímu propojení, znovunalezení a vzájemné pomoci, na druhé straně se propůjčují manipulativnímu využívání osobních dat, jehož cílem je záměrné získání politických nebo ekonomických výhod, aniž by se respektoval člověk a jeho práva.“
A pokud jde o respekt a ochranu těch nejslabších, má papež František na mysli především děti: „Statistiky ukazují, že mezi nejmladšími je jedno dítě ze čtyř zapleteno do kyberšikany.“ Právě z tohoto důvodu bude ve Vatikánu založen nový mezinárodní úřad, který bude sledovat kyberšikanu.
Dále Svatý otec upozorňuje na to, že „komunita na sociálních sítích není automaticky synonymem společenství.“ A dodává, že „v lepších případech jsou komunity schopny prokázat soudružnost a solidaritu, ale často zůstávají jen shluky jedinců, kteří se identifikují stejnými zájmy nebo tématy, ale vyznačují se slabými vazbami. Navíc je často identita na sociálních sítích založena na opozici vůči druhému, tj. definujeme sami sebe tak, že začínáme spíše tím, co nás rozděluje, než co nás spojuje. Dáváme tak prostor k podezírání a ventilování všech druhů zranění (etnických, sexuálních, náboženských atd.).“
Dále papež poznamenává, že „sociální sítě jsou příležitostí podpořit setkání s druhými, ale mohou také zvýšit naši sebe-izolaci, do které se můžeme zachytit jako do pavučiny.“
Papežova pozornost se také zaměřuje na mladou generaci: „Děti jsou nejvíce vystaveny iluzi, že je sociální sítě mohou zcela uspokojit na vztahové úrovni, a to až k nebezpečnému jevu, kdy se stávají sociálními poustevníky, kteří se zcela odcizí společnosti.“
Centrálním mottem poselství je úryvek z Listu Efezským, kde nás sv. Pavel vybízí, abychom „zanechali lži a mluvili pravdu každý se svým bližním“ na základě skutečnosti, že „jsme údy téhož těla“ (srov. Ef 4,25).
A to je motivací, díky níž nám papež připomíná, že máme „povinnost chránit pravdu, která se rodí z potřeby nepopírat vzájemný vztah ve společenství. Pravda se totiž vyjevuje ve společenství, zatímco lež je egoistickým odmítnutím uznat, že člověk patří k tělu; odmítnutím darovat se druhým a tak člověk ztrácí jedinou cestu, jak objevit sám sebe.“
Dokument uzavírá výzva k odpovědnosti a správnému využívání sítí: „Používání sociálních sítí je komplementární, pokud je propojeno s fyzickým setkáním tváří v tvář, které se uskutečňuje prostřednictvím těla, srdce, očí, pohledu a dechu druhého. Toto jsou sítě, které chceme. Neslouží k tomu, aby nás chytily do pasti, ale aby nás osvobodily a pomohly nám udržovat společenství svobodných lidí. Samotná církev je sítí utkanou eucharistickým společenstvím, které není založeno na ´lajcích´, ale na pravdě, na ´amen´, kterým se každý připojuje ke Kristově Tělu a přijímá druhé.“
(Zdroj: Tiskové středisko Svatého stolce, Vatican News)