Katolický týdeník: Svědectví modlitby

Často jsou to jen zdánlivě malé projevy víry, které se ale mohou stát spouštěcím mechanismem něčeho většího. Nějak se nás více dotknou, osloví nebo zažehnou jiskřičku – a to nemusíme být ani věřící.

^{Foto: Katolický týdeník}

„Jeli jsme do Fakultní nemocnice v Brně a já jsem poprvé v životě slyšela někoho se v autě modlit,“ vzpomíná na zážitek starý více než 15 let Lenka. Mladí manželé z vesnice, přátelé jejího snoubence, je požádali, zda by jim pomohli se ve městě zorientovat. Jeli tam totiž za svou několikaměsíční dcerou, která byla hospitalizována, protože jí selhávalo srdce. „Byl to strašně silný zážitek, který mě tenkrát coby ještě nevěřícího člověka zasáhl až do morku kostí,“ přibližuje své pocity Lenka. „Zeptali se nás, jestli nám nebude vadit, když se během cesty budou modlit za své dítě. Samozřejmě jsme odpověděli, že nikoliv, a oni začali odříkávat růženec. Tenkrát jsem tu modlitbu slyšela vůbec poprvé. Vybavuji si, jak se mi do mozku zarývalo ono stále se opakující: ‚buď vůle tvá, jako v nebi tak i na zemi‘.“ Sílu celého okamžiku ještě posílila skutečnost, když se Lenka dozvěděla, že rodiče spolu se zdravotní sestrou svou malou dcerku rychle ve výtahu pokřtili – její zdravotní stav totiž naznačoval, že by nemusela přežít. „Pořád ji vidím, jak tam malá ležela, z hlavičky jí vedla kanyla,“ zahledí se do dálky Lenka a dodává: „Díky Bohu všechno dobře dopadlo. Z malého broučka je teď už krásná velká slečna a já se jen domýšlím, jak moc se tento zážitek podílel na mé další cestě k Bohu…“

Modlitba před jídlem

U Vašků je zvykem, že před každým společným jídlem se chytí u stolu za ruce, společně se pomodlí („Bože, požehnej nám tyto dary, které budeme ve Tvé štědrosti požívat, a dej chleba těm, kteří ho nemají, skrze Ježíše Krista Pána našeho. Amen.') a pak to ještě stvrdí několikrát opakovaným pohybem rukou: „Do-brou chuť, mňam, mňam, mňam – ham.“ Rituál, který se opakuje se železnou pravidelností při každém jídle, a nezáleží vůbec na tom, kdo s nimi právě sedí u stolu. „Každému se to líbí a vím, že spousta známých si to odnesla i k sobě domů a začali to dělat také,“ říká paní Vašková. Někteří z nich přitom vůbec nebyli věřící a tato modlitba byla možná tou jedinou v jejich každodennosti. „Ať chcete nebo ne, těch pár slov vás u stolu vždycky sjednotí. V ten okamžik musíte podat ruku třeba i tomu, s kým jste se právě do krve pohádal, a je úplně jedno, zda je to váš bratr nebo manželka,“ říká paní domu. „A pak – děti si to užívají, tak co si přát víc.“

Více v aktuálním vydání Katolického týdeníku, který je k mání elektronicky na www.katyd.cz/predplatne v řadě kostelů a ve vybraných novinových stáncích a knihkupectvích.

Papež v Arábii poslem pokoje

Svatý otec jako první papež v historii navštívil Arabský poloostrov. „Učiň mě nástrojem svého pokoje,“ zvolil si za motto přelomové cesty do Spojených arabských emirátů. Jde tak ve stopách sv. Františka z Assisi. Ten již roku 1218 navštívil egyptského sultána al-Kamila.

Biskupové (nejen) o zdanění církví

Poslední lednové dny strávili biskupové v Praze na plenárním zasedání. Naplánovali, jak letos církev oslaví  50. výročí úmrtí kardinála Berana, a mluvili i o zdanění finančních náhrad.

Téma: Co je na oltáři

Je jen docela málo věcí, které kněz potřebuje ke slavení mše svaté. Vídáme je na oltáři a KT je představuje na tematické dvoustraně.

Dostal jsem už různé nálepky

Americký jezuita P. JAMES MARTIN si získává pozornost svým smyslem pro humor a nadáním mluvit poutavě a srozumitelně i o obtížných věcech. Jeho kniha „Jezuitský návod (téměř) na všechno“ vyšla loni i česky.

Příště: DĚTI A INTERNET

Na 84 % dětí a dospívajících se denně na chytrém telefonu připojuje na internet. Co tam dělají? Znají rizika? A co mohou dělat rodiče?

^{(Autor anonce: Jiří Macháně, KT)}