Papež František navštívil Jasy vyhlášené hlavním městem rumunské mládeže

Druhý den návštěvy Rumunska připadl na první sobotu v měsíci a tak se tento den nesl v duchu mariánské úcty. Římský biskup navštívil jedno z nejdůležitějších poutních míst maďarských katolíků Şumuleu Ciuc. Odpoledne pak zavítal na samý sever země, do moldavského města Jasy, jedné z nejstarších metropolí dnešního Rumunska a důležitého politického, hospodářského i kulturního centra Moldávie. V tamní katedrále Panny Marie Královny míru uctil památku jednoho z mučedníků komunismu, bl. biskupa Antona Durcovici, a setkal se s rodinami a mládeží.

^{Foto: Tiskové středisko Svatého stolce}

Mše svatá v mariánském sanktuáriu Sumuleu-Ciuc

Oblíbené mariánské poutní místo Şumuleu Ciuc, které symbolizuje maďarskou katolickou identitu v transylvánské diecézi, se nachází na pláni pod vrchem Somlyó, poblíž obce Miercurea Ciuc. 

Na mši svatou dorazilo asi 90 tisíc věřících a papež František se k nim obrátil ve své homilii, ve které vyzdvihl jednotné vědomí Božího lidu: „Tato výroční pouť je součástí transylvánského dědictví, ale ctí zároveň rumunskou i maďarskou náboženskou tradici, účastní se jí také věřící jiných vyznání, je symbolem dialogu, jednoty a bratrství i apelem obnoveného svědectví víry, učiněné životem, a života, učiněného nadějí... Jestliže se Maria v Káni Galilejské přimluvila u Ježíše, aby vykonal první zázrak, nyní bdí a přimlouvá se v každé svatyni nejenom u svého Syna, ale také u každého z nás, abychom si nenechali odcizit bratrství těmi hlasy a ránami, vyvolávajícími rozdělení a štěpení. Komplikované a smutné zážitky z minulosti netřeba zapomínat či popírat, ale nemohou být ani překážkou či argumentem, bránícím kýženému bratrskému soužití.“

„Putovat znamená zaslechnout povolání a pobídku jít společně a prosit Pána o milost proměnit starou i nynější zášť a nedůvěru v nové příležitosti ke společenství. Putovat znamená věřit Pánu, že přichází a je mezi námi, podchycuje a stimuluje solidaritu, bratrství a touhu po dobru, pravdě a spravedlnosti,“ pokračoval dále papež František a vyzval ke společnému vytváření budoucnosti.

Návštěva katedrály Panny Marie Královny míru v Jasy

Po obědě se papež vydal na rumunsko-moldavské hranice, do dalšího z míst, jímž se prolínaly kultury, národnosti a víra. Jasy byly hlavním městem historického Moldavska a později kulturním a akademickým centrem Rumunského království. Vyšly zde první noviny v rumunštině (1829) a vznikla nejstarší rumunská univerzita (1860), k níž se dnes druží dalších pět státních vysokých škol. I z toho důvodu byly Jasy letos vyhlášeny hlavním městem rumunské mládeže (2019-2020).

Nejprve se papež František vydal do nové katolické katedrály, kde se setkal s nemocnými a v jejíž kryptě se poklonil urně se zemí ze společného hrobu, do něhož komunističtí vrazi vhodili biskupa diecéze Jasy, bl. Antona Durcovici (1888-1951).

Setkání s rodinami a mládeží v Jasy 

Poté se Svatý otec odebral na náměstí před novogotickým Palácem kultury, kde se setkal s rumunskými rodinami a mládeží, celkem se zde shromáždilo asi 100 tisíc lidí.

Nejprve papež pozdravil děti, jejichž svátek na tento den připadl, a poté se vrátil ke svědectví prarodičů, kteří vychovali jedenáct nyní již dospělých děti, ze kterých čtyři zvolili duchovní povolání a kterým víra, kterou obdrželi od svých rodičů, byla vždy oporou. „Je krásné sledovat, jak láska zapouští kořeny v oddanosti, úsilí, práci a modlitbě... V míře, v jaké rosteš, nikdy nezapomínej na vše krásné a cenné, co ses naučil v rodině,“ zdůraznil Svatý otec.

„Zlý duch rozděluje, rozptyluje, odlučuje, zakládá nesoulad a zasévá nedůvěru. Chce, abychom se odcizili druhým i sami sobě. Duch Svatý nám naopak připomíná, že nejsme anonymní, abstraktní bytosti bez tváře, dějin, identity. Nejsme prázdní ani povrchní. Existuje velice silná duchovní síť, která nás propojuje, podporuje a je silnější než jakýkoli jiný typ spojení. Jsou to kořeny – vědomí, že náležíme jedni druhým, že život každého z nás je ukotven v životě druhých,“ uvedl dále papež ve své promluvě k mladým a rodinám a zdůraznil, že „to nejhorší nastane, až od souseda k sousedu nepovedou pěšinky a namísto cest uvidíme zákopy... Pán nás žádá, abychom svou svobodu užívali jako svobodné rozhodnutí pro plán lásky, tvář a pohled. V tom spočívá mnohem větší svoboda než v možnosti konzumovat a kupovat množství věcí. Toto povolání nás podněcuje k pohybu, strhává zátarasy a otevírá cesty, které nám připomínají synovskou a bratrskou přináležitost.“

Následně papež František požehnal kámen označující trasu svatojakubské stezky, která měla již od středověku v Jasech výchozí bod transylvánské poutní cesty do Santiaga de Compostela.

„Víra se nepředává jenom slovy, nýbrž gesty, pohledem, pohlazením matek a babiček, příchutí toho, co jsme se naučili doma, v prostotě a ryzosti,“ řekl Svatý otec závěrem.

^{(Zdroj: Vatican News)}