Návštěva papeže Františka v Rumunsku vyvrcholila beatifikací sedmi mučedníků

Papež František na závěr své třídenní apoštolské cesty do Rumunska blahořečil na nedělní mši ve městě Blaj sedm řeckokatolických biskupů, které pronásledovali, věznili, mučili a zabili agenti bývalého komunistického režimu. Odpoledne se pak setkal s tamější romskou komunitou, kterou požádal jménem katolické církve o odpuštění za diskriminaci, segregaci a špatné zacházení.

^{Foto: Vatican Media}

Svatý otec se vydal v neděli ráno z Bukurešti do 250 km vzdáleného města Blaj, metropole katolíků východního obřadu, přezdívané někdy „Malý Řím“. Asi dvacetitisícové městečko Blaj je sídlem jejich vrchního arcibiskupa, jediného rumunského kardinála Lucian Mureşana.

Beatifikace sedmi mučedníků

Papež František celebroval mši v byzantském ritu na Náměstí svobody, které se účastnilo 60 tisíc věřících za přítomnosti prezidenta a premiérky Rumunska. Při ní blahořečil sedm řecko-katolických biskupů, kteří byli v letech 1950 - 1970 let utýráni v komunistických žalářích, protože se odmítli zříci své katolicity a přestoupit na rumunské pravoslaví. Papež František ve svojí homilii shrnul drahocenný odkaz nových blahoslavených dvěma slovy: svoboda a milosrdenství.

„Uvažuji-li o svobodě, nemohu si nevšimnout, že tuto božskou liturgii sloužíme na Náměstí svobody. Toto příznačné místo odkazuje k jednotě vašeho lidu, uskutečněné v různosti náboženských projevů, což představuje duchovní odkaz, obohacující a charakterizující rumunskou národní kulturu a identitu. Noví blahoslavení trpěli a obětovali svůj život v odporu k nesvobodomyslnému ideologickému systému popírajícímu základní práva člověka. V oné tristní  době byl život katolického společenství vystaven tvrdé zkoušce diktátorského a ateistického režimu. Všichni biskupové a mnozí věřící katolické církve byzantského i římského ritu byli pronásledováni a vězněni,“ řekl Svatý otec ve své homilii.

O dalším rysu duchovního odkazu nových blahoslavených, totiž milosrdenství pak promluvil s odkazem na slova jednoho z mučedníků, biskupa Iuliu Hossu, kterého rok před jeho smrtí v roce 1969 jmenoval kardinálem in pectore papež Pavel VI.

„Houževnaté vyznání věrnosti Kristu v nich bylo provázeno ochotou k mučednictví, takže svoje pronásledovatele nezahrnovali nenávistnými slovy, nýbrž bytostnou mírností. Výmluvné je prohlášení, které ve vězení učinil biskup Iuliu Hossu: ´Bůh nás poslal do těchto temnot utrpení rozdávat odpuštění a modlit se za obrácení všech.´ Tato slova jsou symbolem i syntézou postoje, kterým tito blahoslavení v době zkoušky poskytovali oporu svému lidu, který bez ústupků a překrucování nadále vyznával víru. Tento postoj milosrdenství k tyranům je prorockým poselstvím, neboť je dnes předkládán všem jako výzva přemáhat zášť činorodou láskou a odpuštěním v důsledném a odvážném životě křesťanské víry,“ prohlásil papež František.

Počet řeckých katolíků v zemi kvůli komunistickým represím znatelně klesl, dnes je jich ve dvacetimilionové zemi pouze 200 tisíc oproti 1,5 milionu v roce 1948. K pravoslaví se hlásí 86 procent Rumunů.

Setkání s romskou komunitou

Poslední setkání vyhradil Svatý otec romské komunitě, která obývá Barbu Lautaru, nejstarší čtvrť města Blaj, a patří k ní téměř každý desátý obyvatel této části města. Papeže Františka přivítal řeckokatolický kněz romské národnosti P. Ioan, který připomněl, že v Kristově církvi je místo pro všechny a dodal: „Když vítáme Vás, vítáme Pána, který přišel pro ty nejposlednější, miloval ty, kdo jsou na okraji společnosti, nepohodlné, ty, kterým není vždy snadné rozumět,“ řekl romský kněz. Papež František pak navázal na jeho slova a mimo jiné řekl:

„Jménem církve prosím našeho Pána a vás o odpuštění za okamžiky, kdy jsme vás v průběhu dějin diskriminovali, týrali nebo jsme na vás pohlíželi špatně, pohledem Kaina a nikoli Ábela, a nebyli jsme schopni vás uznat, ocenit a hájit ve vaší osobitosti. Kain nedbá na svého bratra. A právě ve lhostejnosti se živí předsudky a podněcují nevraživosti. Jak často neuváženě soudíme, užíváme slova, která zraňují, setrváváme v postojích rozsévajících nenávist a vytvářejících distance! Nejsme do hloubi křesťanští a dokonce ani lidští, pokud nedokážeme vidět člověka dříve než jeho skutky, dříve než své úsudky a soudy.“

Po skončení tohoto setkání se z nedalekého Sibiu vydal na zpáteční cestu do Říma. Na letišti v Ciampino přistál papežský speciál těsně před 19. hodinou.

^{(Zdroj: Vatican News, ČTK)}