Katolický týdeník: Poutě, které utvářely národ

Před osmdesáti lety se na Chodsku uskutečnila jedna z největších národních manifestací v době protektorátu. Novodobé dějiny poutí svědčí o jejich mimořádném vlivu nejen na život církve, ale i české společnosti jako celku.

Na Vavřinečku u Domažlic se v neděli 13. srpna 1939 sešlo více než 100 tisíc poutníků, aby si připomněli nejen patrona místa, ale především vyjádřili svou lásku k vlasti, která byla už pět měsíců okupována nacisty. Kázání tehdy pronesl vyšehradský kanovník Bohumil Stašek (1886–1948), známý především jako významný lidovecký politik. Zdůraznil v něm potřebu národního sebevědomí a vyzdvihl propojení mezi vírou v Boha a v národ, která se „vždy spojovala v srdcích nejlepších českých lidí“. Na závěr emotivní promluvy vyzval k národní přísaze věrnosti Matce vlasti. Celé shromáždění pak navzdory přítomnosti německých vojáků na závěr spontánně zazpívalo národní hymnu. Tato pouť je určitě jedna z nejznámějších, ale nebyla ojedinělou akcí, v níž se věřící přihlásili k národním hodnotám v tíživém čase okupace.

Projev národní sounáležitosti

Prakticky hned poté, co 15. března německé kolony vjíždějí do Prahy a dalších českých měst, se kostely stávají místem národní sounáležitosti. Ta se projevuje i velkými akcemi na známých poutních místech. Jednou z prvních manifestací byla pouť na horu Říp 30. dubna 1939, které se účastnilo kolem 60 tisíc lidí. Veřejné církevní aktivity zároveň přitáhly pozornost širších vrstev obyvatel. Rovněž při nich si velmi agilně počínal právě kanovník Stašek. Jednou z nejvýznamnějších vlasteneckých akcí, kterou pomáhal uskutečňovat, byl slavnostní pohřeb ostatků Karla Hynka Máchy, narychlo převezených z Litoměřic na podzim 1938. Uložení Máchových pozůstatků na vyšehradském hřbitově v květnu 1939 bylo spojeno s velkým průvodem pražskými ulicemi, inscenovaným jako národní manifestace. Účelem této slavnosti bylo potlačení poraženecké nálady a připomenutí povinnosti zachovat víru v sebe, v národ, život a budoucnost. Během slavnostního pohřbu na Vyšehradě pronesl Stašek kázání, v němž vyzdvihl, že český národ zůstane věrný práci národních buditelů a nezapomene na jejich odkaz.

Tyto akce neponechala okupační moc bez odezvy a vyvinula na protektorátní vládu tlak, aby zamezila politicky motivovaným projevům během těchto shromáždění. Na rozšíření poutních slavností speciálně upozorňuje i zpráva německé bezpečnostní služby z prvního měsíce války, když konstatuje: čeští klerikálové získali v prvních měsících existence Protektorátu na popularitě, protože církev nabízí příležitost k shromáždění většího množství lidí pod záminkou církevních ceremonií, což jim umožňuje uchování vědomí českého národního společenství. Odplata gestapa čekala i na patera Staška. V rámci nacistické policejní akce Albrecht I., realizované v souvislosti se zahájením druhé světové války, byl dopoledne 1. září 1939 zatčen – stejně jako řada dalších českých kulturních a intelektuálních elit (např. Josef Čapek). V koncentračním táboře přišel o oko a tři roky po válce na následky podlomeného zdraví zemřel.        

JAROSLAV ŠEBEK

Více v aktuálním vydání Katolického týdeníku, který je k mání elektronicky na www.katyd.cz/predplatne v řadě kostelů a ve vybraných novinových stáncích a knihkupectvích.

Papež píše kněžím list k povzbuzení

Svatý otec se rozhodl povzbudit všechny kněze světa v náročné chvíli „církevní očisty“. Při 160. výročí smrti sv. Jana Marii Vianneye, patrona kněží, jim píše list, složený z částí o bolesti, vděčnosti, odvaze a chvále. A cituje také kardinála Tomáše Špidlíka.

Téma: Setkání animátorů

Jak vést společenství a pořádat zajímavé akce? To  se mladí lidé, kteří chtějí být prospěšní vrstevníkům, dozvědí na setkání animátorů v Chotěboři.

Cesta manželů v Rokoli

V podhůří Orlických hor, v lese při poutním místě Rokole, vyrostlo před pár lety patnáct meditačních zastavení Cesty manželů.

Připravujeme: ZAHRADY (NEJEN) KLÁŠTERNÍ

Je léto, a proto jsme se vypravili do nevšedních zahrad klášterů. Vedle meditační funkce měly i úlohu praktickou.