Návštěvou Mauricia zakončil papež cestu po Africe

Poslední zastávkou papežovy africké cesty byla pondělní návštěva hlavního města ostrovního státu Mauricius Port-Louis. Svatý otec zde slavil mši svatou a ve své promluvě zdůraznil, abychom si nenechali ukrást mladou tvář církve a společnosti, a dále připomněl odkaz mauricijského blahoslaveného otce Lavala. Dnes čeká papeže téměř jedenáctihodinový let zpátky do Říma.

^{Foto: Tiskové středisko Svatého stolce}

Mše svatá u památníku Marie Královny míru

Mauricius je ostrovní stát v v Indickém oceánu asi 900 km východně od Madagaskaru. Polovina obyvatelstva se hlásí k hinduismu, katolíků je 28%, tedy kolem čtyř set tisíc. Mše svaté, která se konala na pahorku nad hlavním městem u sochy Panny Marie Královny míru, se zúčastnilo cca kolem stovky tisíc lidí, tj. téměř každý 10. obyvatel ostrova. 

Ve své homilii se Svatý otec zaměřil na palčivé problémy současné společnosti poznamenané materialismem, a církve, trpící nedostatkem povolání. „Neznepokojujme se, když slyšíme o poklesu povolání v některých formách života církve, ale spíše tím, že ubývá lidí usilujících o štěstí, které přináší svatý život,“ řekl papež a pokračoval zamyšlením nad blahoslavenstvím: „Blahoslavenství jsou ´průkazem totožnosti křesťana´. A tak když si někdo z nás položí  otázku: Jak se stát dobrým křesťanem?, odpověď na ni je jednoduchá: je třeba, aby každý svým způsobem, dělal to, co říká Ježíš v blahoslavenstvích.“

Odkaz bl. Lavala nás zve k misijnímu rozletu

Právě tímto pravidlem se řídil bl. Jacques-Désiré Laval, francouzský misionář z 19. století nazývaný apoštolem černých obyvatel ostrova osvobozených z otroctví. Otec Laval byl prvním blahoslaveným pontifikátu Jana Pavla II. (29. dubna 1979) a jeho slavnost připadala na Mauriciu na včerejší den. Bl. Laval věděl, že evangelizovat znamená být všem vším, naučil se jazyk propuštěných otroků, hlásal jim radostnou zvěst o spáse, formoval laiky, aby se ujímali misijního posláni a vytvářeli malá společenství, která se stala později počátkem farností.

„Svým misionářským dynamismem a svojí láskou dal otec Laval církvi na Mauriciu novou mladost a rozlet, jež jsme povoláni rozvíjet v nynějším kontextu. Tento misijní rozlet musí být uchován, protože se může stát, že jako Kristova církev upadneme do pokušení pozbýt nadšení šířit evangelium a utéci se do světského bezpečí, které nejen postupně omezuje, nýbrž znesnadňuje misijní poslání a odebírá mu schopnost přitahovat lidi,“ připomněl papež František jeho odkaz.

Naším prvním posláním jsou mladí

Dále se papež dotkl problémů současných mladých lidí, kteří se navzdory hospodářské prosperitě posledních let potýkají s nezaměstnaností, a zdůraznil, že „naši mladí jsou naším prvním posláním! Musíme je pozvat, aby svoje štěstí hledali v Ježíši, nikoli však neutrálně a distančně, nýbrž tím, že jim budeme dělat místo, seznámíme se s jejich jazykem, budeme naslouchat jejich životním osudům, žít po jejich boku a počínat si tak, aby cítili, že jim žehná Bůh! Nenechme si ukrást mladou tvář církve a společnosti!“

Mauricijský kardinál Piat poděkoval papeži Františkovi za jeho úsilí o pokoj a smíření na mezinárodní scéně a řekl: „Z naší strany vás ujišťujeme, že ostrov Mauricius a ostrovy indického oceánu se přičiní o budování pevného míru, založeného na úsilí o sociální spravedlnost a ochranu společného domu.“ Důkazem této snahy je, že obyvatelé ostrova u příležitosti papežovy návštěvy vysadili 100 tisíc stromů, aby přispěli k papežově vizi integrální ekologie.

Modlitba u hrobu bl. Lavala 

Odpolední program zahájil Svatý otec soukromou návštěvou na poutním místě nad hrobem bl. Jacquese Lavala, kde pozdravil rovněž dvanáct nemocných a rodiny narkomanů, které se léčí v nedalekém centru pro drogově závislé.

Mauricius jako „oáza míru“

Poslední zastávkou na Mauriciu byl prezidentský palác, kde se odehrálo setkání s politickými představiteli. Svatého otce přivítal prezident republiky ad interim Barlem Vyapoory a premiér Pravind Kumar Jugnauth. Ve velkém sále paláce se shromáždili rovněž představitelé občanské společnosti a různých náboženských vyznání.

Mauricius je zemí migrantů z různých kontinentů a kultur, kteří přinesli své tradice a naučili se nalézat způsob společného soužití. „Vyniká kulturní, etnickou a náboženskou rozmanitostí, ale především schopností harmonizovat rozdíly a sledovat společný projekt,“ připomněl František ve své promluvě a zdůraznil, že toto je cesta k dosažení stabilního míru. Ocenil také demokratickou tradici země, která po získání nezávislosti učinila z Mauricia „oázu míru“, a povzbudil politiky k boji proti všem formám korupce. 

^{(Zdroj: Vatican News)}