Generální relátor synody: Sloužit u stolu, který Bůh připravil svým chudým

Šest hlavních témat, od nových cest pro církev v Amazonii, přes inkulturaci a interkulturálnost, nedostatek kněží a s tím související svěcení ženatých mužů v domorodých komunitách až po integrální ekologii a otázku vody, vyzdvihl v úvodní promluvě synody generální relátor synody kardinál Cláudio Hummes.
Publikováno: 9. 10. 2019 12:00

„Tato synoda je jako stůl, který Bůh prostřel pro své chudé a žádá nás, abychom při něm sloužili,“ s tímto apelem na synodální otce uzavřel brazilský kardinál Cláudio Hummes svou úvodní relaci, při které na základě pracovního dokumentu představil šest hlavních okruhů synody.

Nebát se nových cest

Pětaosmdesátiletý emeritní arcibiskup Sao Paola vyšel od tématu synody, které v plném rozsahu zní: „Amazonie: Nové cesty pro církev a pro integrální ekologii.“ Papež František od počátku svého pontifikátu zdůrazňuje, že v těchto časech epochálních proměn se církev se má vydat na cestu, kráčet vždy po boku všech a zejména těch, kdo žijí na periferiích lidstva. Jakým způsobem se to má dít, ptá se kardinál Hummes a odpovídá: „Ve věrnosti pravé tradici, totiž živým dějinám církve, nikoli ve smyslu tradicionalismu vázaného na minulost. Každá generace ve svém porozumění a zkušenosti víry v Ježíše Krista obohacuje tradici, dodal brazilský kardinál, který je rovněž emeritním prefektem Kongregace pro klérus. Vybízel proto k odvaze, k odložení strachu z novosti, protože Kristus je nový ´včera dnes a navěky´. Tato synoda hledá nové cesty.

Inkulturace a „amazonská tvář“ církve

Kardinál Hummes připomněl s vděčností „heroické kapitoly“ misionářských dějin Amazonie. Ve stopách misionářů, kteří přinášeli Ježíše Krista místním národům a budovaly katolické komunity kráčelo mnoho domorodých vůdců, laiků, kteří za své heroické svědectví často zaplatili – a dosud platí – životem. Církev vždy sloužila místní populaci v oblasti školství, zdravotnictví, boji proti chudobě a proti porušování lidských práv, zároveň se však vždy potýkala s nedostatkem materiálních zdrojů i misionářů, kteří by mohli zajistit „plný rozvoj komunit a zejména s téměř naprostou absencí eucharistie a dalších svátostí nezbytných pro křesťanský život“. Synoda se proto chce zaměřit na „amazonskou tvář místní církve“ a hledat nové cesty pro evangelizaci v této často zapomínané oblasti světa.

„Domorodé národy projevily na mnoho způsobů zájem o podporu církve v obraně a péči o svá práva, v budování své budoucnosti. Žádají po církvi, aby byla jejich trvalým spojencem. Lidstvo je vskutku velkým dlužníkem vůči domorodým národům na různých kontinentech a rovněž v Amazonii. Domorodým národům musí být vráceno a zaručeno právo určovat své dějiny, být subjektem a nikoli předmětem koloniálního ducha a činů ze strany kohokoliv.“

Docenění místních kultur a interkulturálnost

Synoda je sice církevní a pro církev, nicméně pro církev začleněnou do dějin a reálií amazonského území, která chce slyšet volání tamních obyvatel o pomoc a je připravena spolupracovat s dalšími církvemi a institucemi pro obranu a podporu života obyvatel této oblasti a za zachování biodiverzity tohoto území. Pokud jde o specificky církevní problematiku, kardinál Hummes se odvolal k encyklice sv. Jana Pavla II. „Remptoris Missio“ z roku 1990, kde požadavek je inkulturace  označován za „obzvláště akutní a naléhavý“. „Zadání inkulturace a inkulturálnosti se projevuje především v liturgii, v mezináboženském a ekumenickém dialogu, v lidové zbožnosti, katechezi a v dialogizujícím každodenním soužití s autochtonní populací, v sociálních a charitativních dílech, v zasvěceném životě a v městské pastoraci.“

Ohrožení „společného domu“ a životů jeho obránců

Za jedno z klíčových témat synody označil kardinál Hummes působení církve v oblasti péče o životní prostředí v Amazonii. „Hrozba pro život v Amazonii se odvíjí od ekonomických a politických zájmů dominantních sektorů dnešní společnosti, zejména podniků těžících predátorským a nezodpovědným způsobem, ať už legálně či nelegálně, nerostné bohatství a poznamenávají tak biodivertizu, často s tichým souhlasem nebo shovívavostí místních a národních vlád a někdy rovněž se souhlasem některých domorodých představitelů.“ Pracovní dokument synody shromáždil výčet důsledků této situace, jako je kriminalizace nebo dokonce vraždy obránců území, vyvlastňování a privatizace přírodního bohatství (např. vody), udělování koncesí k odlesňování a následné produkci monokultur apod. Ruku v ruce s těmito procesy jdou také projevy sociálního úpadku: obchod s drogami, alkoholismus, násilí na ženách, sexuální zneužívání a obchod s lidmi, ztráta kulturní identity a celková situace bídy, d o níž jsou amazonské národy uvrhovány.

Integrální ekologie

Synoda pracuje s konceptem „integrální ekologie“, který poukazuje na provázanost lidských bytostí s přírodou. Ekologii, ekonomii a kulturu nelze pojednávat odděleně, nýbrž jak stojí v encyklice Laudato si´, je nezbytné promýšlet všechny tyto aspekty současně. Mezi klíčová témata synody patří otázka velkých městských center, které se rozrůstají v důsledku vnitřních migrací. I v těchto kontextech má církev rozvíjet a upevňovat svou amazonskou tvář, dodal kardinál Hummes a připojil výčet sociálních skupin ilustrující složitou sociální skladbu regionu: domorodci, caboclos (mesticové z indiánské matky a otce evropského původu), ribeirinhos (obyvatelé rybářských osad při velkých řekách), quilombolas (obyvatelé osad založených uprchlými černými otroky), seringueiros (sběratelé kaučokového latexu) a další chudí všeho druhu jako drobní zemědělci, rybáři či sběratelé kokosu.

„Je nutné položit důraz na migraci domorodců do měst. Jsou jich tisíce a tisíce a potřebují účinnou a milosrdnou pozornost, aby ve městě kulturně a lidsky nepodlehli beznadějné vnitřní prázdnotě, když budou vystaveni bídě, opuštěnosti, pohrdání a odmítnutí.“

Svěcení ženatých mužů a zvláštní role žen v pastoraci

Generální relátor pak obrátil pozornost k jednomu z nejdiskutovanějších témat synody, totiž svěcení ženatých mužů v domorodých komunitách. Instrumentum laboris mluví o nedostatku kněží v místních společenstvích na amazonském území, jehož důsledkem omezený přístup k eucharistii a dalším svátostem. Pastorace se odehrává prostřednictvím „sporadických návštěv“ a nedostává se pastorační péče, vázané na fyzickou přítomnost kněze.

„Domorodé komunity, jakkoli potvrzují velkou hodnotu charismatu celibátu v církvi, požádaly v situaci naléhavé potřeby většiny katolických společenství v Amazonii, o otevření cesty ke kněžskému svěcení ženatých mužů sídlících v komunitách. Zároveň, vzhledem k velkému množství žen, které dnes vedou amazonské komunity, žádají o uznání této služby a úsilí upevnit ji pověřením vhodným pro ženy, které stojí v čele společenství.“

Otázka pitné vody pro všechny

Posledním z klíčových témat zmíněných kardinálem Hummesem je otázka pitné vody a přístupu k ní pro všechny. Pracovní dokument synody připomíná, že Amazonie a tropické deštné lesy zajišťují cyklus oběhu vody na celosvětové úrovni. Amazonka přivádí do oceánu 15% veškeré sladké vody na naší planetě. „Církev se proto cítí povolána, aby pečovala o vodu našeho společného domu, která je v Amazonii ohrožovaná především oteplováním klimatu, odlesňováním a znečištěním způsobeným těžbou a pesticidy.“

(Zdroj: Vatican News)

Autor článku:
Tomáš Tetiva

Související články

Další aktuality

Programové tipy Radia Proglas na 43. týden 2019

V týdnu od 21. října se můžete těšit na pořad věnovaný poutnímu místu Zlatice v Podkrkonoší nebo rozhovor s novinářem Josefem Pazderkou.
18.10.2019

Apoštolský vikář Aleppa: Turci napadli region s mučednickou minulostí

Mučednickou minulost regionu na turecko-syrské hranici připomíná také apoštolský vikář Aleppa Georges Abou Kazen. Jak říká v rozhovoru pro Vatican News, Kurdové nejsou jedinou obětí tureckého útoku.
18.10.2019

John Henry Newman: Světec pro dnešní dobu

Papež František v neděli 13. října v Římě svatořečil Johna Henryho Newmana (1801–1890). Nový světec prožil téměř celé 19. století, první polovinu svého života jako anglikán a druhou polovinu jako katolík. Byl knězem, oblíbeným kazatelem, spisovatelem a význačným teologem obou církví. Ačkoli žil už před delší dobou, stále má dnešním lidem co říct, jak to dosvědčuje také následujících devět oblastí, které nastínil Jack Valero, koordinátor Výboru pro Newmanovu kanonizaci zodpovědný za tisk a média.
18.10.2019

Beatifikační proces Chiary Lubichové postupuje do Vatikánu

Beatifikační proces zakladatelky hnutí fokokoláre Chiary Lubichové vstupuje do druhého stupně. V neděli 10. listopadu bude v katedrále sv. Petra ve Frascati u Říma zakončena diecézní fáze procesu. Pokračovat bude ve Vatikánu, na Kongregaci pro svatořečení.
17.10.2019

Justitia et Pax: Žít společně v Evropě - poučení ze Slovenska

Zveřejňujeme text závěrečného prohlášení mezinárodní Konference evropských komisí pro spravedlnost a mír, které se konalo 11. – 14. října 2019 v Bratislavě.
17.10.2019