Papežův apel z Japonska: Používání a držení jaderných zbraní je nemorální

V sobotu 23. listopadu se papež František přesunul z Thajska na návštěvu druhé země své 32. zahraniční apoštolské cesty - do Japonska. Dnes navštívil města Nagasaki a Hirošimu, kde velmi silně zaznělo jeho mírové poselství určené proti používání atomové energie pro válečné účely a ve kterém zdůraznil, že mír a mezinárodní stabilita jsou neslučitelné se snahou stavět na strachu ze vzájemného ničení nebo hrozbě úplného vyhlazení. Mottem této návštěvy jsou slova „Chránit každý život“.

^{Foto: Tiskové středisko Svatého stolce}

Setkání s biskupy

V sobotu po příletu do Japonska se ještě tento den ve večerních hodinách sešel papež František na apoštolské nunciatuře s Japonskou biskupskou konferencí, která byla ustanovena v roce 1941 a sdružuje pastýře 3 arcidiecézí a 13 japonských diecézí. Do katolické církve patří v Japonsku 536 tisíc pokřtěných, což znamená necelé půl procenta obyvatel (0,42% ze 126 milionů), k nimž je však třeba připočíst dalších asi 600 tisíc věřících přistěhovalců. Hlavními náboženstvími v zemi jsou buddhismus a šintoismus, centrem katolické víry je Nagasaki.

Ve své promluvě k biskupům Svatý otec připomněl heroické svědectví japonských mučedníků, sv. Pavla Mikiho a jeho druhů a bl. Justa Takayamu Ukona, kteří uprostřed mnoha zkoušek vydali svědectví až k smrti a z jejichž oběti čerpali sílu skrytí křesťané z kraje kolem Nagasaki. Dále zmínil otázky inkulturace a evangelizace v dnešním Japonsku a přidal vzpomínku, že sympatie k Zemi vycházejícího slunce chová již od mládí, kdy se do této země chtěl sám vypravit jako misionář, ale zabránily mu v tom zdravotní problémy.

Dále obrátil Svatý otec pozornost k mottu návštěvy „Chránit každý život“, které dobře vystihuje službu biskupa: „Chránit každý život znamená nejprve schopnost kontemplativního pohledu lásky na život veškerého vám svěřeného lidu, abyste v něm viděli především Pánův dar. Protože jenom to, co se miluje, může být spaseno. Jenom to, co se přijme, může být proměněno... Chránit každý život a hlásat evangelium nejsou dvě oddělené ani protichůdné věci; vzájemně k sobě odkazují a vyžadují se. Obě zahrnují pozornost a bdělost vůči všemu, co může v této zemi bránit integrálnímu rozvoji lidí svěřených světlu Ježíšova evangelia.“

Poselství o jaderných zbraních z Nagasaki

V neděli se v ranních hodinách Svatý otec přesunul do dalšího japonského města Nagasaki. U památníku obětí v Parku míru, na místě výbuchu atomové bomby z 9. srpna 1945, přednesl Svatý otec za silného deště poselství na téma jaderných zbraní. Vedle sebe měl papež umístěnou symbolickou fotografii z roku 1945 z Nagasaki, na které je zachycen chlapec, jak nese na zádech svého mrtvého mladšího bratra. Tento snímek ukázal novinářům již v loňském roce na návštěvě v Chile, kde vyjádřil obavy, že svět stojí na pokraji jaderné války. Dnes se papež setkal se synem amerického vojenského fotografa, který je autorem snímku. Poté položil na místě věnec bílých květin a tiše se v dešti pomodlil.

Ve svém poselství uvedl: „Jednou z nejhlubších tužeb lidského srdce je touha po bezpečí, míru a stabilitě. Vlastnění jaderných a jiných zbraní hromadného ničení není nejlepší odpovědí na tuto touhu. Právě naopak, zdá se, že ji spíše maří. Náš svět je poznamenán zvrácenou dvojkolejností, která se pokouší bránit a zajišťovat stabilitu a klid prostřednictvím falešného pocitu bezpečí živeného mentalitou strachu a nedůvěry, jejíž ovocem jsou otrávené mezilidské vztahy a překážky kladené jakékoliv formě dialogu.“ 

„Mír a mezinárodní stabilita jsou neslučitelné se snahou stavět na strachu ze vzájemného ničení nebo hrozbě úplného vyhlazení. Dají se dosáhnout jen s pomocí globální etiky solidarity a spolupráce ve službě budoucnosti formované na základě vzájemné závislosti a sdílené odpovědnosti v celé lidské rodině dneška i zítřka,“ pokračoval Svatý otec.

„Jsem přesvědčen, že svět bez jaderných zbraní je možný a potřebný. Žádám politické představitele, aby nezapomínali, že tyto zbraně nás nedokážou ochránit před současnými hrozbami pro národní a mezinárodní bezpečnost. Měli bychom mít na zřeteli katastrofický dopad jejich používání, zejména z humanitárního a environmentálního úhlu pohledu, a neměli bychom přispívat k atmosféře strachu, nedůvěry a nepřátelství, kterou nukleární doktríny rozdmýchávají,“ apeloval dále Svatý otec ve svém poselství.

Pocta svatým mučedníkům

Dále papež uctil u památníku mučedníků Nishizaka Hill křesťanské misionáře a mučedníky i takzvané skryté křesťany, kteří v Japonsku šířili a tajně uchovávali katolickou víru během staletí pronásledování až do zrušení zákazu vyznávání křesťanství v roce 1873. Památník připomíná 26 křesťanů ukřižovaných 5. února 1597, tj. 50 let poté, co v Kagošimě přistál misionář sv. František Xaverský, který zde založil první katolickou komunitu.

„Svědectví 26 japonských mučedníků nás utvrzuje ve víře a pomáhá nám obnovit naše odhodlání a náš závazek žít misionářské učednictví, schopné pracovat ve prospěch ochrany a obrany každého života, skrze ´mučednictví´ každodenní a tiché služby všem, zejména těm nejpotřebnějším,“ řekl papež František a připojil se tak symbolicky ke všem křesťanům, kteří v mnoha částech světa trpí a zažívají mučednictví kvůli víře. Na závěr pronesl modlitbu Anděl Páně a udělil své požehnání.

Mše svatá

V Nagasaki na baseballovém stadionu sloužil papež František mši svatou, které se zúčastnilo asi 35.000 věřících. Na oltáři stála poničená dřevěná socha Panny Marie, kterou se podařilo zachránit z tamní katedrály zničené při výbuchu jaderné bomby v srpnu 1945.

Tuto poslední neděli liturgického roku navázal ve své homilii na slova zločince ukřižovaného s Ježíšem, který Ho uznal a prohlásil za krále: „Ježíši, vzpomeň si na mne, až přijdeš do svého království.“ (Lk 23,42) Zdůraznil, že právě ve tvářích těch, s kterými se On sám ztotožnil, tj. ve tvářích nemocných, postižených, starých, opuštěných a utečenců, můžeme kontemplovat tvář Krista.

„Nagasaki nese ve své duši těžko zhojitelnou ránu, znamení nevysvětlitelného utrpení mnoha nevinných lidí; obětí válek včerejška, ale trpících také tou dnešní rozkouskovanou třetí světovou válku. Pozvedněme tedy svoje hlasy ve společné modlitbě za všechny ty, kteří na svém těle nesou důsledky tohoto do nebe volajícího hříchu, a také zato, aby bylo stále více těch, kteří jsou jako ten kající zločinec schopni nemlčet a nezesměšňovat, ale prorokovat svým hlasem království pravdy a spravedlnosti, svatosti a milosti, lásky a pokoje,“ uvedl Svatý otec v závěru své homilie.

Mírové setkání v Parku míru v Hirošimě

V odpoledních hodinách se Svatý otec přesunul do Hirošimy do Parku míru, který se nachází na místě, kde 6. srpna 1945 explodovala atomová bomba.

„Použití atomové energie pro válečné účely je v rozporu s jakoukoliv možností budoucnosti našeho společného domova: musíme si pamatovat, jít společně a chránit,“ zdůraznil papež ve svém poselství.

S dojetím si Svatý otec vyslechl několik svědectví těch, kteří výbuch přežili, a dodal, že cítil povinnost do tohoto města přijet jako „poutník míru“, a jménem všech obětí atomových útoků a experimentů vyzval přítomné, aby společně zvolali:

„Už nikdy válku, už nikdy řev zbraní, už nikdy tolik utrpení! Nechť mír vstoupí do našich dní, do tohoto světa. Ó Bože, který jsi nám slíbil: ´Setkají se láska a pravda, spravedlnost s pokojem si dají políbení. Ze země vyraší pravda, z nebe bude shlížet spravedlnost.´“ (Ž 85,11-12)

Ve večerních hodinách se Svatý otec vrátil zpět do Tokia, kde bude zítra program pokračovat.

^{(Zdroj: Vatican News, Tiskové středisko Svatého stolce)}