Ve své katechezi během středeční generální audience papež František vyzval všechny, aby spojili autentickou solidaritu s ctností víry a uzdravili tak sociální neduhy v postpandemickém světě.
Poté, co Svatý otec vyjádřil radost z možnosti opětovného setkání s věřícími tváří v tvář na středeční audienci namísto obrazovek, pokračoval papež František v cyklu katechezí na téma „Uzdravit svět'.
Jak řekl papež František, celé lidstvo má svůj společný původ v Bohu. Bydlíme společně v našem domě „zahradní planetě, kam nás Bůh umístil“ a máme společný cíl v Kristu.
„Jakmile však na toto všechno zapomínáme, naše provázanost se stává závislostí jedněch na některých, ztrácíme harmonii provázanosti a solidarity a vzniká závislost jedněch na některých, zvětšuje se nerovnost a marginalizace, oslabuje sociální předivo a ničí životní prostředí.“
Papež František připustil, že slovo „solidarita“ se může zdát trochu opotřebované a špatně pochopitelné.
Solidarita je více než „několik sporadických projevů štědrosti“. Solidarita zahrnuje vytvoření myšlení, které funguje „ve smyslu komunity a priority života všude.” Solidarita „je otázkou spravedlnosti“.
Zdravá a plodná vzájemná závislost „potřebuje silné kořeny v lidstvu a přírodě vytvořené Bohem; potřebuje respekt k lidem a k zemi.“
Papež se dále zamýšlel nad biblickou zprávou o babylonské věži (Gn 11, 1–9). Tehdy se lidstvo pokusilo dosáhnout nebe a nyní i my stavíme mrakodrapy, „ničíme komunitu“ a „umrtvujeme kulturní bohatství“. A kromě toho také namísto budování komunity, instrumentalizujeme ostatní jako pracovní sílu.
'Každý z nás může přemýšlet o tom, co se děje dnes. Bohužel i dnes může docházet k něčemu takovému. Poklesne nějaký ukazatel finančního trhu, jak v těchto dnech vidíme v novinách, a přinese o tom zprávu každá agentura. Zahynou-li tisíce lidí hladem, bídou, a nemluví o tom nikdo.'
Svatý otec řekl, že protikladem Babylónu a odpovědí na něj jsou letnice. Sestupně v komunitě „Duch vytváří jednotu v různosti, vytváří harmonii. V příběhu o Babylonské věži se nevyskytovala harmonie, šlo se vpřed za výdělkem. Tam se vyskytoval jen nástroj, pouhá „pracovní síla“, zatímco v Letnicích je každý z nás nástrojem pospolitosti a cele se podílí na vytváření společenství.'
Rozmanitost zajišťuje, že je komunita naplněna „protilátkami“, které připomínají, že každý člověk je jedinečný, a chrání ji před nebezpečím individualismu a sobectví.
„Solidarita,“ řekl papež, „je cestou směrem k postpandemickému světu, k uzdravení našich mezilidských a sociálních nemocí. Neexistuje žádná jiná cesta. “
Nakonec papež František vyzval všechny, aby se naše solidarita nechala vést vírou, abychom mohli překládat Boží lásku našim bratrům a sestrám a budovat společenství podporující zdravý růst.
Rovněž vyzval všechny, aby se zeptali sami sebe: „Myslím na ostatní?“
„Uprostřed krizí a bouří na nás Pán volá a vyzývá nás, abychom znovu probudili a aktivovali tuto solidaritu, která je schopna poskytnout solidnost, podporu a smysl těmto hodinám, ve kterých se vše zdá být zničeno.'
Celý text papežovy promluvy naleznete zde
(Zdroj: Vatican News)