Katolický týdeník: Dante Alighieri – prorok naděje

Oslavy 700. výročí úmrtí předního italského básníka Danta Alighieriho oficiálně začaly v Itálii 25. března. Právě v tento den podle badatelů začala literární pouť hrdiny Dantovy Božské komedie Peklem, Očistcem a Rájem.

„V současném okamžiku dějin, zatemněném hlubokou nelidskostí a nedostatkem důvěry a vyhlídek do budoucna, nám postava Danta – proroka naděje a svědka lidské touhy po štěstí – přináší slova a příklady, které nás povzbuzují na naší cestě,“ napsal papež František v apoštolském listu, který vydal k této příležitosti a nazval jej „Candor lucis aeternae“ (Jas věčného světla).

Dante Alighieri (1265–1321) se pokládá za průkopníka renesančního písemnictví a otce spisovné italštiny, ale zvláště pro své obsáhlé dílo Božská komedie také za teologa, který literárně sklenul myšlení Tomáše Akvinského a dalších scholastiků.

V této obsáhlé didakticko-alegorické básni, na níž pracoval dvacet let, Dante shrnul dosavadní poznání a vrcholně středověké představy o lidském i božském a o tomto i posmrtném životě.

Ačkoli básníkův život poznamenal vleklý spor s tehdejším papežem Bonifácem VIII. (Dante si jím vysloužil vyhnání z rodné Florencie a nakonec dožil v Ravenně) a jeho spis De monarchia (česky překládaný O jediné vládě) byl ještě v roce 1900 na církevním Indexu zakázaných knih, nacházejí novodobí papežové v jeho díle silnou inspiraci.

Jak připomíná aktuální Františkův list, už Benedikt XV. označil Danta ve 20. letech 20. století v encyklice In praeclara summorum k 600. výročí jeho smrti za „křesťanského básníka“, který „řečí takřka božskou vyzpíval křesťanské ideály, jejichž úchvatnost a jas kontemploval celou duší“. Jen v Božské komedii je 588 citátů z Bible. Dantovu věrnost víře vyzdvihl poté papež Pavel VI. roku 1965 v apoštolském listu Altissimi cantus k 700. výročí básníkova narození a všem účastníkům Druhého vatikánského koncilu věnoval výtisk Božské komedie. Opakovaně Danta ocenil i Jan Pavel II.

Papež František v listu „Candor lucis aeternae“ vidí v Dantově díle integrální součást evropské kultury, která zrcadlí její křesťanské kořeny, a pobízí k jeho znovuobjevení a porozumění v teologickém duchu. Podle papeže básník „žádá, abychom ho vyslechli a následovali, stali se jeho druhy na cestě, protože nám také dnes chce ukázat, kudy vede cesta ke štěstí, kde je přímá cesta k plnému prožívání našeho lidství, k překonání tmavých lesů, v nichž ztrácíme orientaci a důstojnost“.

Papežská rada pro kulturu pod vedením kardinála Gianfranca Ravasiho naplánovala na letošní rok sérii akcí. Na webu Vatikánské knihovny vaticanlibrary.va zahájila v angličtině a italštině dantovskou výstavu rukopisů, starých tisků, rytin či pamětních medailí, kterou bude postupně rozšiřovat. Vatikánská muzea zpřístupnila řadu děl ze svých fondů, jež k Dantovi nebo jeho práci odkazují; v Apoštolském paláci se nacházejí například dva všeobecně známé Dantovy portréty od Raffaela Santiho. V plánu jsou konference i bohoslužby.

Ve Florencii, kde se Dante Alighieri narodil, vztyčil sochař Giuseppe Penone na jeho počest 22 metrů vysoký umělý strom. Ten symbolizuje obraz ráje z Božské komedie jako „stromu pověčného, který žije od vrcholu, vždy plody má, neztrácí listí svého“, jak stojí v 18. zpěvu Ráje.

(sch)

Více lze nalézt spolu s dalšími texty na www.katyd.cz, kde je v době pandemie ke čtení celé vydání.

Poklad pro každodenní život

Velikonoční zamyšlení arcibiskupa Jana Graubnera: Celým světem letí očekávaná zpráva.  Ne, není to zpráva, že končí pandemie, nýbrž zpráva, že ukřižovaný Kristus žije.

Téma: Vyznání víry

Víra a její vyznání patří k sobě. Jak bychom měli my křesťané v dnešní době svědčit o tom, čemu věříme a co vyznáváme?

Pohřeb jako úcta k nenarozeným

Za ty nejmenší, kteří zesnuli ještě před narozením, se církev nejen modlí, ale patřičnou úctu jim chce projevovat také při pohřbech.

Doma: Modlitby matek

Stačí, když se domluví dvě maminky. Podmínkou je modlit se za děti své i děti druhých, neradit si a nekritizovat. Tak může vzniknout místní společenství hnutí Modlitby matek.

Připravujeme: BLAHOŘEČENÍ P. ZAVŘELA

V italském opatství Casamari se 17. dubna chystají na blahořečení šesti mnichů, kteří zahynuli při plenění kláštera v 18. století. Jedním z nich je takřka neznámý Čech Dominik Zavřel.