Obsah
Obsah
Portál
Přihlásit se
2. 6. 2021, 15.15
Středeční generální audience papeže Františka probíhala také tento týden na nádvoří sv. Damase. V pořadí již 36. katechezi o modlitbě uvedlo čtení z Lukášova evangelia, ve kterém Ježíš ujišťuje Šimona Petra, že se modlil, aby jeho víra neochabla a svěřuje mu úkol upevňovat bratry ve víře (Lk 22,28-29.31-32).
Evangelia nám ukazují, jak zásadní byla modlitba ve vztahu Ježíše a jeho učedníků. Jak píše evangelista Lukáš, než si Ježíš vybral své učedníky, šel na horu, aby se celou noc modlil k Bohu a následujícího dne si pak své učedníky vybral a nazval je apoštoly. Modlitba je dialog s Otcem a podle papeže Františka také kritériem právě pro tuto volbu, která se mnohým nejeví jako nejlepší, zejména s ohledem na Jidáše. Ale jak papež připomněl, jména učedníků již byla napsána v Božím plánu.
Svatý otec také poukázal na to, že apoštolové byli někdy důvodem k Ježíšovým obavám, ale vždy na ně pamatoval a nosil je ve svém srdci. A to i při jejich omylech a při jejich pádech, protože je přijal od Otce. „V tom všem objevujeme, že Ježíš byl mistrem a přítelem, vždy připraveným trpělivě očekávat učedníkovo obrácení.“
Jakožto učitel a přítel Ježíš trpělivě čekal na obrácení svých učedníků. Můžeme si toho všimnout například u Petra při Poslední večeři, kdy Ježíš řekl Petrovi, že se modlil, aby jeho víra nezklamala. „Ježíšova láska a modlitba za každého z nás nikdy neustávají. Naopak, nabývají na síle a my jsme v ohnisku jeho modlitby.“
Papež František ujistil věřící, že Ježíš nás nadále miluje a modlí se i za ty, kteří jsou ve smrtelném hříchu. Jeho láska a modlitba za každého z nás nikdy nepřestávají, spíše se stávají ještě intenzivnějšími. Řekl, že právě v tuto chvíli se za nás modlí a ukazuje Otci jeho rány, které jsou cenou za naši spásu.
Papež František zmínil také jinou část Lukášova evangelia, kdy Ježíš se opět modlil o samotě a chtěl ověřit víru svých učedníků. „Za koho mě lidé pokládají?“ Odpověděli: „Za Jana Křtitele, jiní za Eliáše a jiní (myslí), že vstal jeden z dávných proroků.“ Zeptal se jich: „ A za koho mě pokládáte vy?“ Petr odpověděl jménem všech ostatních: „Za Božího Mesiáše!“ (Lk 9, 18-21). Velkým bodům zvratu Ježíšova poslání vždy předchází intenzivní a dlouhotrvající modlitba. Tato zkouška víry je „novým počátkem pro učedníky“, protože od té doby Ježíš pokročil o stupínek výš ve svém poslání a začal otevřeně s učedníky hovořit o svém umučení, smrti a vzkříšení. Jak řekl papež: „V této perspektivě, jež bezděčně vyvolává odpor jak v učednících, tak v nás, kteří čteme evangelium, je modlitba jediným zdrojem světla a síly... Je nutné se modlit intenzivněji pokaždé, když cesta začíná stoupat.“
Brzy poté, co Ježíš řekl učedníkům, co ho čeká v Jeruzalémě, dochází k Proměnění.
Jak napsal evangelista Lukáš: „Ježíš vzal s sebou Petra, Jana a Jakuba a vystoupil s nimi na horu pomodlit se. Když se modlil, výraz tváře se mu změnil a jeho šat oslnivě zbělel. A hle, rozmlouvali s ním dva muži - byli to Mojžíš a Eliáš. Zjevili se ve slávě a mluvili o jeho smrti, kterou měl podstoupit v Jeruzalémě” (Lk 9, 28-31). Tento očekávaný projev Ježíšovy slávy se uskutečnil v modlitbě, zatímco Syn byl ponořen do společenství s Otcem a přitakával plně jeho láskyplné vůli, jeho plánu spásy.
Z této modlitby vyšlo jasné slovo pro všechny tři učedníky: „Toto je můj Syn, vyvolený; poslouchejte ho.“
Papež řekl, že Ježíš nejenže chce, abychom se modlili, když se On modlí, ale také nás ujišťuje, že i když jsou naše pokusy o modlitbu zcela marné a neúčinné, můžeme s Jeho modlitbou vždy počítat. Proto vyzval křesťany, aby si to opakovali a pamatovali, že Ježíš se za nás vždy modlí. „Když stojíte před těžkostmi, když se ocitnete na drahách roztěkanosti, (říkejte si) Ježíš se za mne modlí.“ Nezapomínejme, že to, co každého z nás v životě podporuje, je Ježíšova modlitba za každého z nás před Otcem.
Na závěr papež František řekl, že „i kdyby naše modlitby byly jen koktáním, i kdyby byly poznamenány kolísavou vírou, nesmíme v Něj nikdy přestat věřit“.
Zdroj: Vatican News, anglická a česká sekce
Tisk
