Papež František: Návštěva Budapešti a Slovenska byla „pouť modlitby, naděje“

Papežská cesta, která se konala 12. – 15. Září, byla charakterizována slovem „společně“, protože ukázala, že církev dýchá „dvěma plícemi“ - latinským a řeckým obřadem. Když spolu kráčeli členové židovské komunity, další křesťané a věřící jiných náboženství.

„Shrnul bych to následovně: byla to pouť modlitby, pouť ke kořenům, pouť naděje,“ řekl papež František.

Oddanost Eucharistii a Panně Marii

V první fázi cesty, která ho zavedla do maďarské Budapešti, se shromáždila univerzální církev kolem Eucharistie.
„Svatý Boží lid se v den Páně shromáždil před tajemstvím Eucharistie, skrze kterou se neustále rodí a obnovuje. Objímal ho kříž, který byl nad oltářem a ukazoval stejný směr, jaký naznačuje Eucharistie, tedy cestu pokorné a nesobecké lásky, velkorysé a uctivé lásky ke všem, cestu víry, která očišťuje od světskosti a vede k podstatě.”
A dodal, že jeho pouť modlitby skončila ve svátek Panny Marie Bolestné. „Moje pouť tak byla poutí modlitby v srdci Evropy, která začínala adorací a končila lidovou zbožností. Modlit se, protože k tomu je Boží lid povolán především: klanět se, modlit se, chodit, putovat, konat pokání a při tom všem pociťovat pokoj a radost, kterou nám Pán dává.”
Setkání s maďarskými a slovenskými biskupy mu podle jeho slov umožnilo dotknout se kořenů křesťanské víry a života v regionu, jehož dějiny sahají až do 9. století. „Často jsem zdůrazňoval, že tyto kořeny jsou stále živé, plné životní síly, kterou je Duch svatý, a že je třeba je zachovat jako takové: ne jako muzejní exponáty, ne ideologizované a zneužívané pro prestiž a moc, pro upevnění uzavřené identity.“

Naděje v očích mladých lidí

Třetím aspektem jeho apoštolské cesty, řekl papež, bylo, že to byla pouť naděje. Svatý otec měl radost z toho, že vidí naději v očích mladých lidí v Košicích, kde se mnoho mladých párů s dětmi připojilo k papeži na setkání mládeže.
„Viděl jsem naději v mnoha lidech, kterým v tichosti záleží na jejich bližních...” řekl papež František a zmínil zejména Misijní sestry Milosrdné lásky z Betlémského centra v Bratislavě, které se starají o lidi bez domova v Bratislavě.

„Drazí bratři a sestry, tato naděje, naděje evangelia, kterou jsem mohl vidět na cestě, se naplní, stane se konkrétní, jen když se vyjádří jiným slovem: společně. Naděje nikdy nezklame, ale naděje nikdy nejde sama: je třeba jít společně. V Budapešti a na Slovensku jsme se ocitli společně s různými obřady katolické církve, společně s našimi bratry a sestrami jiných křesťanských vyznání, společně s našimi židovskými bratry a sestrami, společně s věřícími jiných náboženství, společně s těmi nejslabšími. To je cesta, protože budoucnost bude plná naděje, pokud bude společná, a ne osamocená. To je důležité.” 

Papež František uzavřel své katechetické úvahy a poděkoval biskupům a civilním orgánům Slovenska a Maďarska a mnoha věřícím, kteří se zúčastnili jeho papežské cesty.

Celý text promluvy naleznete zde.

_{Zdroj: Vatican News, anglická a česká sekce}