Lupa
Obsah Obsah
Portál
Reklama

Papež: Během adventu bychom se měli ptát, co bychom mohli udělat pro Ježíše a ostatní

Datum publikace12. 12. 2021, 15.00
TiskTisk

Udělejme si závazek, třeba i malý, který je vhodný pro náš život, a plňme ho v tomto adventním období, bude to náš způsob, jak přivítat Ježíše, který přichází. Těmito slovy František v rozjímání před modlitbou Anděl Páně vyzývá všechny, aby se zastavili a položili si otázku, jak se připravit na Vánoce, protože - jak říká - víra není teorie, ale dotýká se těla a proměňuje život.

Drazí bratři a sestry, dobrý den!

Evangelium dnešní liturgie, třetí neděle adventní, nám představuje různé skupiny lidí - zástupy, celníky a vojáky -, kteří jsou zasaženi kázáním Jana Křtitele a pak se ho ptají: 'Co máme dělat?'. (Lk 3,10). Co máme dělat? To je otázka, kterou si kladou. U této otázky se trochu zastavme.

Nevychází z pocitu povinnosti. Je to spíše srdce zasažené Pánem, je to nadšení z jeho příchodu, které vede člověka k tomu, aby si řekl: Co máme dělat? Jan pak říká: 'Pán je blízko. Co máme dělat?' Vezměme si příklad: myslíme si, že nás přijde navštívit milovaná osoba. Těšíme se na ni s radostí a netrpělivostí. Abychom ji náležitě přivítali, uklidíme dům, připravíme co nejlepší jídlo, možná dárek... Zkrátka, dáme si práci. Tak je to s Pánem, radost z jeho příchodu nás nutí říkat si: Co budeme dělat? Bůh však tuto otázku posouvá na vyšší úroveň: Co mám dělat se svým životem? K čemu jsem povolán? Co mě naplňuje?

Evangelium nám touto otázkou připomíná něco důležitého: život má pro nás úkol. Život není nesmyslný, není ponechán náhodě. Ne! Je to dar, který nám Pán dává a říká nám: objevte, kdo jste, a pracujte na uskutečnění snu, kterým je váš život! Každý z nás - nezapomínejme - je posláním, které je třeba naplnit. Nebojme se tedy ptát Pána: Co mám dělat? Opakujme mu často tuto otázku. Objevuje se i v Bibli: ve Skutcích apoštolů někteří lidé, kteří naslouchali Petrovu oznámení o Ježíšově vzkříšení, 'pocítili, že byli zasaženi u srdce, a řekli Petrovi a ostatním apoštolům: Co máme dělat?' (2,37). Ptejme se také sami sebe: Co je dobré udělat pro mě a pro mé bratry a sestry? Jak mohu přispět? Jak mohu přispět k dobru církve, k dobru společnosti? Právě k tomu slouží adventní doba: abychom se zastavili a položili si otázku, jak se připravit na Vánoce. Jsme zaneprázdněni tolika přípravami, dárky a věcmi, které jdou kolem, ale ptejme se sami sebe, co dělat pro Ježíše a pro druhé! Co máme dělat?

Po otázce 'co máme dělat?' následují v evangeliu odpovědi Jana Křtitele, které jsou pro každou skupinu jiné. Jan doporučuje těm, kdo mají dvě tuniky, aby se rozdělili s těmi, kdo nemají žádnou; celníkům, kteří vybírají daně, říká: 'Nežádejte nic víc, než co vám bylo uloženo' (Lk 3,13); a vojákům: 'S nikým nezacházejte špatně a od nikoho nic nevymáhejte' (v. 14). Každému z nich je určeno konkrétní slovo týkající se skutečné životní situace. Z toho plyne cenné poučení: víra se ztělesňuje v konkrétním životě. Není to abstraktní teorie. Víra není abstraktní teorie, zobecněná teorie - ne! - víra se dotýká těla a proměňuje život každého člověka. Zamysleme se nad konkrétností naší víry. Já, moje víra: je to něco abstraktního, nebo konkrétního? Nesu ji dál ve službě druhým, v pomoci?

A tak si na závěr položme otázku: Co mohu konkrétně udělat? V těchto předvánočních dnech. Jak se mohu podílet? Dejme si konkrétní závazek, třeba i malý, který odpovídá naší životní situaci, a splňme ho, abychom se připravili na letošní Vánoce. Například: mohu zavolat osamělému člověku, navštívit starého nebo nemocného člověka, udělat něco pro službu chudým, potřebným. A znovu: možná musím požádat o odpuštění, odpustit, vyjasnit situaci, vyrovnat dluh. Možná jsem zanedbával modlitbu a po tak dlouhé době je čas obrátit se na Pána s prosbou o odpuštění. Bratři a sestry, najděme něco konkrétního a udělejme to! Kéž nám pomůže Panna Maria, v jejímž lůně se Bůh stal tělem.

Přeložil Petr Vacík

V závěru nedělní mariánské modlitby Anděl Páně se František věnoval také obtížné situaci na Ukrajině a vyzval k míru a obnovení dialogu jako cesty k řešení napětí:

„Chtěl bych ujistit o své modlitbě za drahou Ukrajinu, za všechny její církve a náboženské komunity a za všechny její obyvatele, aby se napětí kolem ní vyřešilo prostřednictvím seriózního mezinárodního dialogu, a nikoli pomocí zbraní. Poslední statistika, kterou jsem si přečetl, mě velmi zarmoutila. Letos bylo vyrobeno více zbraní než loni. Zbraně nejsou cestou. Kéž tyto Pánovy Vánoce přinesou Ukrajině pokoj!“

Zdroj: Vatican News, česká sekce

Autor článku: TS ČBK
Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou