Blahořečení litevského mučedníka komunismu

27. 06. 2017
V litevském Vilniusu byl v neděli 25. června blahořečen arcibiskup Teofilius Matulionis, který strávil téměř 16 let v sovětských věznicích a pracovních táborech. Bohoslužbu slavil prefekt Kongregace pro svatořečení kardinál Angelo Amato. Jedním z koncelebrantů byl i pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka OP.

Foto: Laima Penekaitė / Archdiocese of Vilnius, Lithuania

Blahoslavený Teofilius se staral o církev v Litvě navzdory nacistickému a komunistickému útlaku (podrobný životopis zde). Pro jeho aktivity jej stalinistický režim opakovaně odsoudil k vězení. Několik let strávil na nucených pracích poblíž Ladožského jezera. Mráz, těžká práce a špatná strava doživotně zničily jeho zdraví.

Právě kvůli tomu je světec nyní uctíván jako mučedník, uvedl kardinál Amato: „Martirium propter aerumnas carceris (mučednictví pro strádání vězení) znamená smrt způsobenou utrpením ve vězení. Strádání a mučení však nezlomilo jeho vůli. Nepřátelství, s nímž se setkal, nemělo žádné rozumné odůvodnění, bylo pouze plodem nenávisti k Ježíšovu evangeliu a k církvi. Kristova milost mu dala sílu a odvahu vytrvat s pevností ve víře. (…) Jeho heroismu si povšimli i pronásledovatelé. Dokonce i jeden z vedoucích představitelů sovětského aparátu s obavami řekl: ‚Není vyloučeno, že v budoucnosti ho Vatikán prohlásí za svatého a v takovém případě se jeho hrob stane místem navštěvovaným poutníky.‘ A tato jeho předpověď se svrchovaně naplnila, uvedl kardinál Amato.

Nedělní událost byla vůbec první beatifikací v Litvě a také prvním blahořečením litevského mučedníka. Příklad arcibiskupa Teofilia zůstává aktuální i dnes, uvedl pro Vatikánský rozhlas třetí nástupce světce na arcibiskupském stolci v Kaišiadorysu Jonas Ivanauskas: „Boží vůle, věrnost evangeliu, církvi, Svatému otci, Svatému stolci, ale i síla: velmi pokorný charakter, velmi vlídný, silný a beze strachu. Teofilius vždy zdůrazňoval důvěru: Neboj se, Pán nám vždycky stojí nablízku, Pán je vždy s námi.“

(Foto: ©  Archdiocese of Vilnius, Lithuania / Laima Penekaitė, Džoja Gunda Barysaitė, Klaudijus Driskius; zdroj textu: Radio Vaticana)

Autor článku: Ondřej Mléčka